Veselý kopec
Skanzen Veselý Kopec je půvabné místo na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů. Právě sem byly od 70. let 20. století přenášeny stavby z části oblasti zvané České Horácko. Zdejší roubenky přinášejí svědectví o bydlení a hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do poloviny 20. století.
Skanzen Veselý kopec očima Dědka Cestovatele:
Skanzen Veselý kopec si zahrál také v řadě českých výpravných pohádek: natáčela se tady filmová pohádka Lotrando a Zubejda, v 80. letech prostředí posloužilo pro televizní seriál Cirkus Humberto. Záběry z Veselého Kopce jsou i v pohádce Nesmrtelná teta, z jedné ze zdejších chalup pocházela odvážná Bohdanka z televizního filmu Sedmero krkavců v režii Ludvíka Ráži. V roce 2007 ve skanzenu točil Jiří Strach pohádku Tři životy.
Modrá
Archeoskanzen v Modré najdete na dohled od poutního místa Velehrad. Představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy a vznikl podle skutečných archeologických nálezů přímo z místa, kde se skanzen nachází. Za hradbami zdejšího opevnění objevíte dokonalé repliky původních příbytků z 9. století, dílny a hospodářské a církevní stavby včetně paláce biskupů a kostelíka Svatého Jana.
V těsné blízkosti archeoskanzenu se nachází expozice sladkovodních ryb Živá voda, Centrum historie a tradic a terárium Modrá.
Rožnov pod Radhoštěm
Areál Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhošťem je největším skanzenem na území České republiky. Na osmdesáti hektarech jej tvoří několik desítek objektů uspořádaných do tří celků: Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny. Rožnovský skanzen začal vznikat už v roce 1925 a je jedním z nejstarších muzeí v přírodě ve střední Evropě.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm:
Největším lákadlem je plně funkční, vodou poháněný mlýn, parádní pila a samozřejmě hospoda, kde se podává speciální kořalka podle starých receptů. Rožnovský skanzen a jeho atmosféra učarovaly také filmařům: vznikaly tady scény k filmům Tajemství hradu v Karpatech, Nikola Šuhaj loupežník, Perinbaba, Císař a tambor či Hanele.
Kouřim
Muzeum lidových staveb Kouřim se usadilo v kouzelném prostředí starého ovocného sadu – jeho atmosféra se tak mění v každém ročním období. Zdejší skanzen shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech a nabízí srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století.
Jak slavili Velikonoce naši předkové?
K nejvzácnějším objektům kouřimského skanzenu patří polygonální stodola z Durdic z roku 1684, špýchary, kovárna, rumpálová studna a dřevěná pístová pumpa. Ani Kouřim filmaři neobešli: natáčely se tady pohádky Nesmrtelná teta, Jak si zasloužit princeznu, Peklo s princeznou či Tajemství staré bambitky.
Žacléř
Mimořádné místo mezi českými a moravskými skanzeny zaujímá Hornický skanzen Žacléř. Jeho velká část se totiž nachází pod zemí, v někdejším Dolu Jan Šverma, v němž se černé uhlí těžilo do roku 1992. Skanzen je poslední dochovalou památkou na hlubinné uhelné hornictví ve východních Čechách.
Návštěvníci si mohou prohlédnout areály těžních jam Jan a Julie, expozici s důlními vozíky i výstavu paleontologických nálezů v místě a důlní mapy. Odvážní mohou vystoupat i opačným směrem – na 52 metrů vysokou těžní věž jámy Jan.
Mayrau
Hornický skanzen Mayrau je technický skanzen v obci Vinařice na Kladensku, tři kilometry severozápadně od Kladna na místě bývalého dolu Mayrau, kde se těžilo černé uhlí. S hloubením dolu Mayrau se začalo v roce 1874 a postupně zde byla vydolována šachta hluboká 527 metrů.
Takto to vypadá v areálu skanzenu Mayrau:
Historicky vzácný areál se snaží zachovat program posledního pracovního dne. Vypadá to tady, jako by lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli z práce domů. Návštěvník má možnost projít cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi, lampovnou, známkovnou až k jámovým budovám dolu. Hornický skanzen se může pochlubit také třemi dochovanými těžními stroji: parní těžní stroj firmy Ringhoffer Smíchov, mašina značky MAG Ruston Praha systému Koeppe a elektrický těžní stroj Škoda z roku 1932.
Řepora
Také v Praze lze najít skanzen – konkrétně v chráněné přírodní lokalitě na okraji městské části Praha 13 mezi Stodůlkami a Řeporyjemi. Středověký skanzen Řepora vznikal od roku 1999 v zanedbaném prostoru bývalé těžby cihlářské hlíny zvaném Hliník. Zdejší soubor staveb se snaží navodit co nejvěrnější představu české lidové architektury 14. století a života ve středověké vesnici.
Můžete se podívat, jak bydlel například hrnčíř, kovář, rybář nebo domkář. Uvidíte, jak vypadala usedlost rychtáře a středověká krčma a v neposlední řadě můžete navštívit kostelík a hřbitov. Vesnice je obehnána dřevěnou palisádou se vstupní branou a věžemi. Za branami najdete šibeniční vršek a pohanské kultovní místo s posvátným stromem. Vesnici oživují ovce a kozy a přírodní jezírka, v nichž žijí ryby i raci.
Zubrnice
Skanzen Zubrnice zhruba deset kilometrů východně od Ústí nad Labem je zatím nejmladším skanzenem u nás. Jeho jádro tvoří několik historických roubených, hrázděných i zděných stavení rozmístěných ve středu obce okolo kostela.
close
info
Zdroj: Deník/ Vilém Maruš
zoom_in
Skanzen Zubrnice.
Jedním z nejatraktivnějších exponátů je Statek č.p. 61, což je obytný roubený dům pocházející z roku 1808. Patřil k největším a nejbohatším usedlostem v obci, v níž žila třígenerační rodina hospodáře se třemi dětmi. Její součástí je také výměnek, kůlna na vozy, roubený špýchar, hrázděná stodola a bezdýmová sušárna ovoce.
Všestary
Archeopark pravěku Všestary jen pár kilometrů od Hradce Králové je unikátní místo. Většinou je tady plno. Chodí sem nejen rodiny s dětmi, turisté a zájemci o archeologii, ale v hojném počtu i školní exkurze. Všestary žijí komplet v pravěku. Na návštěvníky tady čekají stovky exponátů: sekyry, pazourky, bronzové meče a přilbice, laténské rýče, klíče, mince a repliky stovek pravěkých předmětů, také jeskyně, hroby, důlní šachty, interaktivní tabule nebo obří model krajiny.
Repliky pravěkých artefaktů vznikly z kamene, skla, mědi, bronzu, železa a dalších materiálů, které se v pravěku používaly, například kopie mamutoviny. Návštěvníci mají jedinečnou možnost vidět předměty v původní podobě, kterou jim dali pravěcí lidé.
Krňovice
Skanzen v Krňovicích nedaleko Třebechovic pod Orebem ve východních Čechách je souborem venkovských stavení, která nám uchovávají představu o typické lidové architektuře v regionu. Vznikl před dvaceti lety a stále se vyvíjí a proměňuje.
Větrný mlýn v Krňovicích:
Petra Zárubová patří k rodině, která stála u zrodu skanzenu Krňovice a dodnes se podílí na péči o něj – ví o něm všechno. odpověděla nám na tři všetečné otázky.
Co u vás návštěvníci najdou – kromě dochovaných lidových stavení?
Ve skanzenu a v jeho okolí vznikly sady starých odrůd ovocných dřevin a zároveň jsme založili chov tradičních hospodářských zvířat. Skanzen není jen statickou expozicí, ale živou vesnicí, která připomíná způsob života našich předků.
Kde se vaši návštěvníci zdržují nejdéle?
Součástí expozice je funkční žentour, kterých už moc k vidění není a jehož roztáčení je součástí komentovaných prohlídek. Další chloubou je rekonstrukce památkově chráněného vodního mlýna z Bělče nad Orlicí, který se stal hybnou silou pro založení skanzenu a jehož realizace trvala několik let. V létě bývá v provozu a lidé se mohou zaposlouchat do klapání mlýnských strojů. Dominantou skanzenu je kopie větrného mlýna z Librantic. Návštěvníci tak mají možnost porovnat mlýnské technologie obou mlýnů.
Přibude v nové turistické sezoně nějaký zajímavý exponát?
V loňském roce jsme začali se stavbou selské vápenky, v letošním roce se připravujeme na budování hasičské zbrojnice, ke které momentálně sháníme staré hasičské vybavení.
