První zastávkou na jejich třicetikilometrové cestě byl skromný a nenápadný pomníček připomínající 21letého Karla Šimka, mladého absolventa hradeckého gymnázia, který padl 30. dubna1945 v blízkosti Piletického potoka v protifašistickém odboji.

Další cesta pak vedla přes Předměřice nad Labem., Neděliště do Máslojed, kde se nachází vojenský hřbitov s 8 pomníky a kde si účastníci cyklistické cesty připomněli oběti prusko-rakouské války. Cílem jejich cesty a projevem pietní vzpomínky a úcty byl pak les Svíb, který se stal 3. července 1866 místem nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové, v jedné z největších evropských bitev 19. století. Cyklisté se zastavili u řady válečných hrobů, pomníků, hrobových pyramid i monumentálních památníků.

Obraz umírajícího vojáka namalovala jeho vlastní matka. Z obrazu mrazí i po 155 letech
Namalovala umírajícího syna. Z historického obrazu mrazí i po 155 letech

Pietu se vzpomínkou a úctou věnovali obětem této války u největšího pomníku, který je věnován rakouskému polnímu pluku č. 51, který se nachází přibližně v polovině Aleje mrtvých. Stojí zde od roku 1902 na památku 13 důstojníků a 266 vojínů c. k. pěšího pluku č. 51. Sloup s křížem z hořického pískovce má pět metrů a zdobí jej nápis Treue (věrnost).

Z kdysi nevýznamného lesa Svíb u Hradce Králové se tak stal mezinárodní hromadný hrob vojáků. Má asi jeden a půl kilometru na délku a jen sedm set metrů na šířku. Les Svíb je místo snad nejkrvavějších bojů celé bitvy, kdy krátce před polednem 3. července roku 1866 tu padlo nejméně pět tisíc vojáků. Přesný počet už se nikdo nedozví. Jisté však je, že většina je pochovaná přímo ve Svíbu.

Svíb je dodnes plný strží, výmolů a o přehlednosti terénu nemůže být řeč. Do boje o bezvýznamný les se zapojilo až 25 tisíc mužů. Dopisovatel britského listu Times po boji tehdy prohlásil: „V lese byl sveden jeden z nejkrvavějších bojů muž proti muži, jakého kdy válka viděla. 27. pruský pluk vešel do lesa s třemi tisíci mužů a 90 důstojníky a vyšel na druhé straně z lesa se 300 až 400 muži a 2 důstojníky.“

Z týnišťského hřbitova.
Dušičky oblékly hřbitovy do záře světel. Naši předci dušičky i pekli

Les Svíb se tak proměnil v doslova jeden velký mnohonárodnostní hřbitov. Alej mrtvých, místo zasloužené úcty a piety, lemují jednoduché i monumentální pomníky z hořického pískovce. Kříže a památníky se zde skrývají všude, i hluboko v lese. Je jich tu kolem 120.

Někteří z cyklistů zde byli poprvé a vyslechli zde neuvěřitelné životní příběhy obětí, velkých a neuvěřitelných obětí z různých koutů Evropy, neboť většina z nich byli mladí lidé, kteří měli život před sebou. Účastníci akce si uvědomili právě zde, jak je důležité znát historii a poučit se z ní. Neboť vlast, to je znalost, úcta a respekt k historii země. S tímto pocitem odjížděli z této netradiční cyklistické akce, kterou věnovali vzpomínce a úctě těmto obětem a to v den v kalendáři uvedený jako Památka zesnulých.

Mgr. Jaroslav Novák
CykloSenior Hradec Králové