Vítají nás manželé Líba a Toník Stráníkovi, kteří účinkovali v divadelním představení při návštěvě Chlumce nad Cidlinou. Přicházejí nás přivítat i další daruvarští divadelníci. Přivítání je vřelé a velice srdečné. Po večeři a ubytování jsme se v divadelním klubu sešli se členy divadelního souboru Sebranka na společném večerním besedování.

Náš principál Jarda Málek nechal přivalit tři sudy českého piva Bernard, které jsme dovezli, ale nevzal výčepní zařízení. Pro mého daruvarského kamaráda Zdenka Janotu to nebyl problém, a tak za chvíli teklo české pivo chorvatskou pípou. Hned od začátku nás doprovázel pan Željko Podsednik, novinář a redaktor z vlasteneckého týdeníku Jednota. Željko je zároveň i hercem daruvarského divadelního souboru.

Zábava byla hned od začátku velice bezprostřední, upřímná a srdečná. Naše pivo, jejich rakija a graševina (tramín bílý) otevřela všechna srdce dokořán. Přátelská zábava byla v plné proudu a já právě besedoval s osmdesátiletým panem profesorem Václavem Heroutem, velkým vlastencem, místním historikem a bývalým učitelem na české škole v jedné osobě. Jeho předci přišli do Slavonie ze Lhoty pod Libčany. Náš rozhovor však náhle přerušila naše děvčata Petra s Aničkou, když začala zpívat Ta naše písnička česká…. Všichni ztichli, ale jen na chviličku, protože se vzápětí přidali. No, a tak česká lidová písnička na hodinu ovládla divadelní klub.

ČFL, skupina B: Zápy (červenobílí) - Chlumec nad Cidlinou
FOTO: Slabý výkon nemohl stačit. Chlumečtí vyfasovali v Zápech čtyřgólový příděl

Sledoval jsem pana profesora, jak pln dojetí zpívá, a přitom mu kanou slzy do klína. Spát jsme šli pozdě, to se psal již nový den a my měli naplánovaný bohatý sobotní program.

Na devátou hodinu přišla paní učitelka Anička Vodvárková a v červeném barokním kostýmu nás provázela celým Daruvarem a jeho pamětihodnostmi. V ústředním domě Svazu Čechů jsme nejprve navštívili výstavu o historii našich krajanů v Chorvatsku.

V lázeňském parku právě probíhal velký květinový trh, který se koná dvakrát do roka, a tak si někteří domů vezli i rostliny. O půl druhé jsme odjížděli na agrofarmu k Jarešům do Dolních Střežan na ochutnávku sýrů a pozdní oběd. To, co jsme zažili u Jarešů, byl zlatý hřeb našeho zájezdu. Zvláště dojemným zážitkem byl zpěv českých písniček v podání dvojčat Jeníka a Evičky Blažkových. Obě čtyřleté děti jsou bilingvní, protože tatínek s nimi mluví česky a maminka chorvatsky. Tatínkovi předci přišli do Chorvatska z Poběžovic u Přelouče. Na oplátku jim naše děvčata zazpívala Ten chlumecký zámek.

Lenka Lankašová, 24. dubna 2023, 3300 g, 49 cm, Ledce u Třebechovic pod Orebem.
Podívejte se na miminka narozená v Královéhradeckém kraji v 17. týdnu roku 2023

Ochutnávka jimi vyráběných sýrů a následné pětichodové menu nemělo chybu. Po česku dostávají všichni Jarešovi - Adéla, Vlado, Marta a Marieta jako hodnocení jedničku se třemi hvězdičkami a po chorvatsku pětku se třemi hvězdičkami. Dlouho si poneseme ve svých myslích tento jedinečný gurmánský, ale především také lidsky emoční zážitek po dlouhá léta.

Radost byla i na straně Jarešů, protože jsme téměř vykoupili jejich zásoby sýra. Po návratu do Českého národního domu jsme se již připravovali na představení.

Večerní představení zahájila principálka daruvarského souboru Sebranka paní Líba Stráníková. Poté předala slovo mně. Přiznávám, že jsem měl připravený velice osobní pozdrav divákům, ale moje emoce na chvíli ovládly moji mysl. Poté se mi však podařilo říci vše, co jsem chtěl divákům sdělit. Vedle mne stojící principál souboru následně představil náš divadelní soubor Klicpera.

To je andělení! Tak zní název nové inscenace pro děti hradeckého Divadla Drak.
To je andělení! Hradecké Divadlo Drak představuje novou inscenaci pro děti

Téměř zaplněné hlediště bylo milým a posilujícím zjištěním. Po odehraném přestavení bylo tolik děkovaček, že jsem to ani nestihl počítat. Pochvalná slova na představení byla milou odměnou, kterou jsem hercům velice rád tlumočil. Po představení bylo další posezení v divadelním klubu.

Krásné ubytování jsme měli přímo v Českém národním domě, a tak jsme kolem půlnoci znaveně uléhali do svých postelí. V neděli nás čekal další náročný program. Jestliže jsem psal, že návštěva agrofarmy u Jarešů byla zlatým hřebem, tak celý sobotní program byl diamantem zasazeným do koruny našeho zájezdu.

Nedělní ranní sluníčko se do našich ložnic dere střešním oknem, jako by chtělo říct: „Spáči, spáči vstávejte, dnes Vás čeká poslední den v Chorvatsku a já Vám ten poslední den prosluním“. Balíme si zavazadla a odcházíme na snídani. Tak jako v pátek a v sobotu jsou naši hostitelé velmi milí a usměvaví. Do našich duší se však vkrádá smutek z následného loučení. K Českému národnímu domu přicházejí místní divadelníci, aby se s námi rozloučili. Slzy se derou do očí a na obou stranách zní z úst jednohlasně: „Musíme začít připravovat další setkání.“

Nové sanitní vozy pro ZZS Královéhradeckého kraje.
V boji o život v Královéhradeckém kraji pomůže 24 nových sanitních vozů

Manželům Libušce a Toníkovi Stráníkovým, kteří se o nás celou dobu vzorně starali, říkám: „Sebranko, za všechno moc a moc děkujeme, jsme velkými dlužníky. Těšíme se na Vás u nás v Chlumci nad Cidlinou.“

Naše velké poděkování patří také všem členům daruvarského souboru, kteří se o nás starali a trávili s námi svůj volný čas. Autobus se rozjíždí a všichni máváme na rozloučenou, dokud se nám neztratí z dohledu. Opouštíme Daruvar a míříme do hlavního města Chorvatska Záhřebu.

Blíží se jedenáctá hodina a my přijíždíme po jedné z hlavních tříd Záhřebu k Českému národnímu domu. Již z dálky vidím, jak z chodníku mává Juraj Bahník, předseda České besedy v Záhřebu a ukazuje, kde máme zaparkovat. Po uvítání nás zve spolu s manželi Miluškou a Mirkem Horynovými (oba jsou moje srdeční záležitost), do klubovny na kávu. Mirek v mžiku přináší rakiji, a tak mu říkám: „Ještě nebylo poledne.“

Ve speciálních oblecích cvičili hasiči z východu Čech na lomu Leštinka u Skutče.
VIDEO: Chemikálie ani kyselina hradecké hasiče nezastaví. Díky unikátním oblekům

Jeho odpověď byla strohá: „Tak si pošoupněte hodinky.“ Juraj nám představuje paní učitelku Jarmilku Hanuškovou, která bude naší průvodkyní celým Záhřebem. Nejprve jsme absolvovali okružní prohlídku města autobusem. Vystoupili jsme na náměstí bána Jelačiće, což je něco jako naše Václavské náměstí, jenom o hodně menší.

Obcházíme Staré město, které bylo dost poničeno při posledním zemětřesení, ale všude se renovuje. Od Jarmilky se během procházky dozvídáme všechny podrobnosti o jednotlivých historických památkách Záhřebu a pomalu se kolem chorvatského Národního divadla vracíme na náměstí bána Jelačiće. Zejména ti mladší si ještě vyběhli na prohlídku horního náměstí a poté se všichni vracíme tramvají do Českého národního domu.

Tam již čeká Miluška s Mirkem a servírují oběd. Bohatě prostřené stoly s rozmanitým jídlem nám pohladily naše bříška, ale to se již blížila šestnáctá hodina. Do divadelního klubu vchází Juraj v doprovodu manželského páru. Všichni jsme zmlkli překvapením, co se bude dít.

Ze závěrečného představení divadelní přehlídky v Dobrušce v podání členů novoměstského souboru.
Novoměstský soubor NoDivSe vystoupal na dobrušské přehlídce až na horu

Juraj praví: „Vážení divadelní přátelé, dovolte, abych Vám představil jeho excelenci pana Milana Hovorku, velvyslance České republiky v Chorvatsku s chotí, kteří Vás u příležitosti Vašeho hostování v Záhřebu přišli pozdravit.“

To tedy byla ta pomyslná třešinka na dortu. Poté jsme společně s jeho excelencí setrvali téměř hodinu v srdečném rozhovoru. Návštěva byla pro nás velkou poctou, kterou nikdo nečekal. Přijali jsme velvyslancovu omluvu, protože se z důvodu pracovní vytíženosti, nemohl zúčastnit večerního představení, což ho velmi mrzelo. Ujistil nás však, že na představení určitě přijdou pracovníci naší ambasády v Záhřebu. Poté ještě následovalo focení před Českým národním domem.

Děkovačka po představení v Záhřebu.Děkovačka po představení v Záhřebu.Zdroj: Lubomír Havrda

Večerní představení začalo ve dvacet hodin a téměř plné hlediště nám vehnalo krev do žil. Představení se skutečně zúčastnili i pracovníci ambasády v čele se zástupcem velvyslance Jiřím Hušnerem. Naše divadelní představení uvedl Juraj Bahník společně se mnou a principálem souboru. Představení jsme odehráli bez přestávky, protože to zde není zvykem.

Na konci představení byl velký potlesk a opět mnoho děkovaček. Naši krajané odcházeli z představení velmi spokojeni. Mnozí z nich mi říkali, že jsou překvapeni tím, jak divadelní amatéři dokázali odehrát představení na profesionální úrovni.

Luboš Sluka.
Kraj udělil ocenění 18 osobnostem, to nejvyšší Luboši Slukovi, rodákovi z Opočna

Po představení jsme ještě se záhřebskými přáteli chvilku poseděli v divadelním klubu, naložili kulisy, kostýmy a chystali se k odjezdu. Miluška s Mirkem nám ještě přinesli jídlo a pití na cestu a nastalo loučení. Bylo to opět opravdu dojemné vzájemné objetí a ujišťování, že touto návštěvou nic nekončí, ale naopak, že všechno začíná.

Co napsat závěrem? Děkuji všem Klicperákům, kteří se zúčastnili zájezdu, za vzornou reprezentaci Divadelního souboru Klicpera, města Chlumce nad Cidlinou, ale také České republiky.

Bylo mi ctí být Vaším průvodcem.

Lubomír Havrda