Podruhé jsme se vypravili do Olomouce ke třetímu utkání se šachisty místního klubu Sigmia. Průkopnická výprava před dvěma roky odstartovala vztah, který nejenže neuschl, ale rozvíjí se a stal se pro nás vrcholnou společensko-šachovou akcí sezóny.

V roce 2021 nás do Olomouce dorazilo pět a dostali jsme nakládačku 1:4 a 0,5:4,5. Možná ještě víc zůstává v naší mysli dobrodružná výprava vlakem, hezká Olomouc a pěkné přijetí od soupeřů.

V loňském roce jsme byli hostiteli my, trochu jsme se poučili, jak se to dělá, a vyhráli jsme 4:2 a 3:1. Tím se stav srovnal. Letošní zápas zaznamenal pokrok. Popularita utkání vzrostla a o účast se v našem klubu hlásilo deset hráčů, to je polovina aktivního členstva. A když se to v Olomouci dozvěděli, zareagovali skvěle a jejich kapitán pan Vladimír Pinďura nám navrhl hrát rovnou na deseti šachovnicích!

Tím utkání dostalo úplně jiný rozměr, než když se musí hráči střídat, aby se na ně alespoň jednou dostalo. Nejvíc to uvítala Helenka Kárníková, původně jmenovaná do funkce markytánky naší výpravy, která se měla jen o nás starat. Takto povýšila a stala se i hráčkou.

Jak se moderně teď říká, logistika naší výpravy fungovala dobře. Jela dvě auta a vlak Leo Express, nakonec jsme se všichni šťastně shledali v hrací místnosti Sigmie. Přivítání bylo srdečné, také domácí měli sympatické hostitelky, které nabízely chutné občerstvení. Za to jsme se revanšovali darem od Seniorů HK. Byl charakteristicky voňavý (kdo si teď myslí, že voněl po tvarůžkách, tak se mýlí), prostě pět luxusních balení kávy z pražírny LamCafé v Tomkově ulici. A samozřejmě jsme naše přátele pozvali příští rok do Hradce ke čtvrtému měření sil.

A pak nastalo to hlavní – bitva na šachovnicích. Z technických údajů je nutno uvést, že se hrálo na 25 minut pro každého hráče, mezi šachisty se tomuto tempu říká rapid. V prvním zápase jsme měli převahu na předních šachovnicích, ale vzadu se nedařilo hlavně kvůli nezkušenosti, jednu partii jsme prohráli kvůli překročení času. Přece jen hrát za tým je něco jiného, než hrát jen za sebe. Úvodní zápas jsme tedy prohráli 4,5:5,5 bodu.

K odvetě, hrané s obrácenými barvami, jsme přistoupili už koncentrovanější, dařilo se celé sestavě a vyhráli jsme dokonce o pět bodů 7,5:2,5. Z našich se nejvíce dařilo zkušeným Petrovickému, Bielavskému a pochvalně Šupčíkovi, všichni udělali po dvou bodech. Také Hartinger se blýskl bodem a půl, po bodu připsali Záruba, Somer, Lápková a Makyta.

V minusu skončili jen Švarc (ale jeho půlka znamenala vítězství v druhém zápase, neboť jsme tím získali vyhrávající pětapůltý bod!) a Helenka Kárníková, dobrý duch výpravy, zasluhující si pochvalu za výkon markytánky. Letošní skóre na zápasy je tedy 1:1 a celkově 3:3. A za rok, dá-li pánbůh, zase bude o co hrát!