Zde je výčet těch, které se mi vybavují: "školka" se švihadlem nebo s míčem, "Honzo, vstávej", "Cukr káva", "Polívka se vaří", schovka, honička.

Vždy na jaře se celý střední kruhový prostor náměstí zaplnil dětmi nejen z Masarykáče, ale i okolí a probíhalo zápoleni v cvrkáni kuliček- hliněnek, skleněnek a těch nejcennějších olověnek. V zimě jsme na dvoře ve vnitrobloku stavěli sněhové hradby a domečky, sváděli boje sněhovými koulemi, poléváním vodou vytvářeli dlouhé klouzačky, došlo i na sněhuláky. Bruslit jsme chodili na zamrzlé Labe k Sokolovně, sáňkovat na Šance. V neděli jsme společně vyráželi na filmová představení od 10 hodin na Střeláku. Moc ráda na ty bezstarostné chvíle plné dětských her vzpomínám a ze srdce bych je přála všem dnešním dětem.

Rodačka z Hradce Králové Alexandra Hrubešová.