Každý den děti prožívaly nezapomenutelné chvíle nejen díky paní vychovatelce Romaně Albínové, která tuto letní akci zorganizovala spolu se svými kolegyněmi Monikou Schejbalovou, Kristýnou Horálkovou a Petrou Jarkovou, ale i díky absolventům naší školy, kteří všem byli velkou oporou, ochotně pomáhali při přípravě různých aktivit a nezkazili žádnou legraci.

Veškeré aktivity byly podřízeny výhradně počasí. Na déšť a zimu jsme si rozhodně nemohli stěžovat, protože na nás každý den zářily sluneční paprsky. Někteří svůj volný čas trávili výlučně v bazénu a nevylezli z něj, dokud jsme nezaveleli k odchodu. Jiní se nechávali dobrovolně zahrabávat do písku, aby tak utekli před slunečním žárem. Většina žáků se ale věnovala sportovním činnostem. Velmi si oblíbili přehazovanou na beachvolejbalovém hřišti, florbal na umělém povrchu Bergo, lesní lanovou dráhu s lezeckou stěnou a skákací bublinu.

Díky ochotnému a vstřícnému personálu Bartošovy pece si mohly děti vyzkoušet i lukostřelbu a střelbu z laserové pistole. Uspořádat terénní biatlon s využitím lezecké stěny už nebylo nic složitého a setkalo se to s obrovským úspěchem. I ti, kteří si původně vybrali roli diváka, nakonec podlehli touze si to zkusit, a byli mezi nimi i tací, kteří si biatlon zaběhli třikrát.

Ke sportovnímu vyžití nesloužilo jen hřiště a bazén, ale přilehlé přírodní jezírko s krasovým jeskynním vývěrem sloužící na jízdu v raftu. Na první pohled asi nikdo neuvěří, že na tak malé ploše se dá plout na jednom raftu, natož pak řádit na třech. Ale pokud to neuvidíte na vlastní oči, neuvěříte. Nejenže se zde vejdou tři rafty, ale ještě se dá hrát „na babu.“

Sportovního vyžití nabízí Bartošova pec opravdu mnoho. Její okolí navíc skýtá i nemalé možnosti pro pěší výlety. Proto jsme se rozhodli zařadit na náš denní program i turistiku. Zámek Hrubý Rohozec se nachází od Bartošovy pece zhruba 4 km, takže jeden odpolední výšlap byl zacílen právě sem. Prohlídka zámku a návštěva zámecké cukrárny nás obohatily o další skvělé zážitky. Vyšlápli jsme si i na tři kilometry vzdálenou zříceninu hradu Frýdštejn, kterou proslavila pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Nejednoho z nás potrápily i dřevěné schody tyčící se do ohromné výšky. Majestátní výhled do krajiny ale stojí i za trochu toho strachu.

Večery patřily různým soutěžím, tancům, vědomostnímu kvízu a zábavě. Jeden večer děti předvedly své taneční kreace na pyžamovém bále, další večer se křepčilo v maskách a vybíral se nejlepší kostým. Nechyběla ani volba miss a missáka tábora. Nejvíc se ale všichni těšili na stezku odvahy.

Starší žáci a absolventi se zhostili svých rolí příšer a strašáků opravdu na výbornou. Temné údolí podél potoka jim poskytovalo dobrý úkryt a dodávalo tomu všemu hrůzostrašnou atmosféru. I bez strašení chůze v naprosté tmě podle barevných světýlek nebyla nic příjemného. Všechny děti ale byly statečné a druhý den si o svých prožitcích z noční hry povídaly s nadhledem.

close Foto: Monika Schejbalová info Zdroj: Deník / Pavla Horynová zoom_in

Nechybělo ani posezení u táboráku. Personál penzionu pro nás připravil skvělé buřty s velkým podílem masa a spoustu pečiva. A jak všem chutnalo, dokazovaly prázdné mísy a papírové tácky. Komu buřt a chleba nestačil, opekl si i pomeranč. Inu, každému chutná něco jiného.

Hlady rozhodně nikdo netrpěl. Paní kuchařka vařila výborně a velmi chutná domácí jídla, takže si velcí jedlíci přišli na své. Pochvalu by si rozhodně zasloužil i instruktor Míra, který svým profesionálním vystupováním, s neutuchající ochotou a vstřícností plnil veškerá naše přání. Velký dík samozřejmě patří i panu PaedDr. Lejskovi, majiteli Bartošovy pece, který nám umožnil strávit tak báječné chvíle na jeho penzionu. V neposlední řadě patří obrovský dík i rodičům a všem, kteří nám poskytli odměny a věcné dary pro žáky. Dokázali jste je potěšit a vykouzlit jim úsměv na rtech. Ještě jednou všem moc děkujeme a doufáme, že budeme mít znovu příležitost strávit nádherné chvíle v Bartošově peci.

Mgr. Monika Schejbalová