První výprava v historii spolku začala dost dramaticky – jednáním s Českými dráhami. Sešly se dvě okolnosti – Jarda je vozíčkář, jeho přeprava musí být předem hlášena a schválena, druhá byla úplná výluka na trati HK – Pardubice, kdy vlaky jedou jen do Rosic a pak jezdí autobusy, ovšem vozíčkář v Rosicích nevystoupí! Musí jet přímo z HK, ale ranní autobus jezdí jen o víkendu! Dráha cestu odsouhlasila, jako by omezení nebylo. A tak jsme pět dní jednali s drážními útvary, které nakonec jen pro nás vypravily autobus z hradeckého nádraží. To byla první výhra. V Pardubicích i v Olomouci nás čekali průvodci a našeho Jardu přepravovali přes úskalí nádražních výtahů a pomocných plošin. Cesta Pendolinem byla hladká a v cíli nás čekali organizační pracovník klubu SIGMIA pan Vladimír Pinďura a vedoucí jednoho z 23 olomouckých klubů seniorů paní Sommerová. Tramvají jsme dojeli do klubovny oddílu SIGMIA Olomouc, kde jsme byli přivítáni i s přichystaným občerstvením. Na zahájení přišli dokonce také dva pracovníci z oddělení sociální pomoci a služeb olomouckého magistrátu.

Divadlo Drak odehrálo premiéru R.U.R. 2.0.
OBRAZEM Z VÍKENDU: Divadlo Drak odehrálo premiéru R.U.R. 2.0

Jestli čekáte reportáž o zápase, mnoho se nedozvíte. Mě můj soupeř velmi zaměstnával a tak jsem se na pozice našich nemohl jít dívat. Rapidový šach je hodně rychlý, na partii máte 15 minut plus 7 sekund přídavku na každý provedený tah.

Přestože nám všichni známí drželi palce, nepomohlo to. První zápas jsme prohráli 0,5:4,5, odveta byla "dvakrát" lepší - jen 1:4, body jsme uhráli jen na první šachovnici. Bylo vidět, že všichni naši soupeři hrají přebory družstev, z našich hráčů jen dva mají s týmovými zápasy zkušenosti. Na závěr jsme pozvali naše soupeře do Hradce a doufáme, že přijedou. Musíme se lépe připravit :-).

Tablo.
Zamyšlení nad dobou: Jací jsou dnešní studenti?

Po zápase jsme zašli do parku výstaviště Flóra a v místní restauraci něco pojedli. Největší úspěch sklidilo černé pivo s citronem a olomoucká česnečka s olomouckými tvarůžky. Pak jsme prošli Dolní i Horní náměstí a vydali se k nádraží. Olomouc na nás udělala příznivý dojem, umocněný krásným počasím - že by za něj mohly ty palce? Pak neměly už sílu na šachy, to dá rozum.

Zpáteční cesta byla dramatičtější, než se mohlo zdát. Nefungující nakládací plošina u vlaku z Púchova ještě byla sice rychle nahrazena, ale po cestě začaly zlobit vagony, naštěstí ne náš. Stáli jsme v Zábřehu a poté v České Třebové, zpoždění narůstalo k hodině. A největší překvapení čekalo při výstupu v Pardubicích. V Olomouci měl náš expres sedm vozů, do Pardubic přijely jen tři! Cesta do HK přímým autobusem byla zakončením dne plného událostí, na nějž budeme hodně vzpomínat.

Dík za nápad a podporu akce patří spolku Senioři Hradec Králové.

Jiří Bielavský