Už cestou ve vlaku jsme způsobili bolení hlavy průvodčímu, když uviděl, že nám ve stanici vystavili 45 jízdenek a stejné množství místenek. Navíc zjistil, že ho to samé čeká při zpáteční cestě. No, alespoň si s námi chvilku poseděl, než vše orazítkoval. Zpět už jsme mu raději drželi místo.

Z hlavního nádraží jsme cestovali nízkopodlažními tramvajemi až na Hrad. Zvláště hodnotíme, že v Praze je MHD od věku 65 let zdarma a je potřeba pouze občanský průkaz. To nám cestu usnadnilo. Nikdo neměl problémy ani při vstupu na Hrad a kontrolou jsme všichni prošli.

Jez Hučák.
/FOTO/ Jez Hučák: Dominanta krajského města se pyšní bohatou historií

Prostory Hradu byly liduprázdné, bylo to až děsivé. Prohlédli jsme si chrám svatého Víta, starý královský palác, baziliku svatého Jiří a ve Zlaté uličce jsme se sami skoro báli. Hrad jsme opustili Matyášovou bránou a pokračovali na Pohořelec do strahovského pivovaru. Tady už na nás čekali, protože jsme měli předem objednaný oběd. Každý si dal, na co měl chuť, někdo řízek, jiný jitrnici, koprovku nebo výbornou polévku a sladkou tečku: lívance s borůvkami. Na nápoje jsme dostali 10 korun slevu a i když byla zima, pivo bylo dobré. Zpět z Pohořelce jsme cestovali osvědčenými tramvajemi. Na nádraží jsme si prohlédli ještě zrekonstruovanou starou nádražní halu a Fantovu kavárnu. Ve vlaku jsme si odpočinuli, průvodčí už nás čekal. Dotazoval se, kdy jedeme příště. Bylo nás hodně a měla jsme z toho strach. Našla jsem signalizační praporek, který jsme používali ve skautu, aby nás bylo vidět. Osvědčil se. Ovšem nebýt paní Potůčkové a Noskové, které kontrolovaly konec naší výpravy, mohlo to dopadnout hůře. Jsme rády, že jsme konečně mohli vyjet a doufáme, že si všichni výlet užili.

Všem účastníkům děkujeme.

Alena Nekolová