Současně s tím se v širokém rozsahu rozběhlo testování přítomnosti infekce. Dalším krokem, jehož výsledek však nebylo možno očekávat v krátké době, je výzkum cílený k získání účinné očkovací látky a vývoj přípravku k léčení virové infekce - antivirotika. Odborníci znalí alespoň rámcově této problematiky, však pochopitelně od začátku očekávají v tomto směru dlouhou cestu a obrovské investice. Jestliže se kriticky podíváme, zda je možné pro zastavení pandemie něco smysluplného udělat, je to změna výživy. I když nepodceňuji význam kolektivních preventivních opatření, jako klinický pracovník vždy vnímám osud a možnost záchrany jednotlivce jako prioritu. Jaká další opatření chrání jedince v tomto směru?

1. Vliv výživy a riziko poruch výživy

Obecně se uvádí, že mimořádným rizikem civilizované společnosti je nadbytečná výživa, obezita a z toho vyplývající onemocnění, jako diabetes mellitus a kardiovaskulární onemocnění. Ve skutečnosti v drtivé převaze vládne celosvětově podvýživa, globálně je postiženo hladověním více než 2 miliardy osob z celkové světové populace a s tím je spojena řada stavů navázaných na nedostatek vitaminů, stopových prvků a dalších nepostradatelných složek výživy. Netýká se to jen zemí z oblasti Jižní Ameriky, Afriky, Asie a Indie, ale i v bohatých evropských zemích jsou velké skupiny osob trpících nedostatkem plnohodnotných bílkovin a chyběním nepostradatelných výživových faktorů, které si lidský organizmus není schopen vytvořit, a které jsou přítomny pouze ve kvalitní – biologicky hodnotné potravě. Z vlastní klinické praxe nalézám i u naší populace stavy spojené s nedostatkem stopových prvků, vitaminů i dalších méně známých, ale nepostradatelných složek výživy.

Výsledkem špatné výživy v industriálně a ekonomicky rozvinutých státech, je stav, který se projevuje obezitou, poklesem svalové hmoty a snížením odolnosti proti infekci - virové i bakteriální. Je to jeden ze skrytých, ale mimořádně důležitých faktorů, který se podílí na vzniku a udržování pandemie Covid-19. Příčinou rozvoje obezity a současného úbytku svalstva (tzv. sarkopenické obezity), které se zhoršují s postupujícím věkem a vedou k poklesu imunitní odolnosti je energeticky nadbytečná, ale biologicky nekvalitní výživa. Prokazují to pravidelná mezinárodní šetření výživového stavu („Nutrition Day“), kterého se pravidelně účastníme. Vzhledem k tomu, že i mírná porucha výživy způsobená nedostatkem kvalitní bílkoviny a nepostradatelných složek výživy potlačuje imunitní odolnost, je jisté, že vnímavost k virovým infekcím, včetně koronavirové, je závislá na stavu výživy. Skryté poruchy výživy zvyšují významně smrtnost na tyto infekce.

2. Specifické vlivy výživy „západního typu“

Existuje mnoho prací, které dokládají, že nadměrný a pravidelný přívod nasycených tuků a charakteristické nevhodné složení poměru cukru, tuku a bílkovin ve stravě typu „rychlé občerstvení“, potlačuje imunitní odezvu jedince nezávisle na pohlaví a věku (Myles, I.A., 2014). 

3. Stárnutí, imunitní odezva a podvýživa

Jde o spojité nádoby, protože stoupající věk vede k potlačení imunitní odezvy. Se stoupajícím věkem klesá nezávisle na socio-ekonomické situaci jedince stav jeho výživy. Studie vycházející ze srovnání několika švýcarských regionů prokázaly, že ve věku nad 80 let je chybění nepostradatelných složek výživy (stopových prvků, některých vitaminů a nepostradatelných mastných kyselin) přítomno v převažující části této populace. Vyplývá to mimo jiné z chuťových preferencí, které se s postupujícím věkem mění. V této situaci se vyskytuje jak podvýživa spojená s hubnutím (marasmus), tak porucha výživy charakteru sarkopenické obezity (tj. obezity se současným úbytkem svalové hmoty). Senioři jsou často ohroženi poruchami výživy a s tím i pravidelně zhoršením imunity se sklonem k infekcím.

4. Výživa, potlačení imunity a očkování

Souvislost poruch výživy s tvorbou krevních bílkovin a tomu odpovídající imunitní odpověď je desítky let notoricky známá. Souvisí s tím slabá nebo žádná reakce na prodělanou infekci, případně očkování, pokud jde o tvorbu protilátek u osob i s hraničními poruchami výživy. Potlačení imunitní reakce, jako důsledek horšího výživového stavu, je tudíž handicapem pro tvorbu protilátek a tím i pro efekt očkování. Tento jasný a prokázaný imperativ není vždy důsledně dodržován. Jinými slovy, účinnost ochranného očkování je významně závislá na schopnosti odpovídat na očkovací látku tvorbou protilátek a ta závisí na stavu výživy. Až bude k dispozici očkovací látka na Covid-19, jistě se tento jev projeví v jejím účinku.

Obecná a závěrečná doporučení

1. Stav výživy je základním předpokladem pro správnou funkci imunitního systému.

2. Poruchy výživy (podvýživa i obezita) jsou nejsilnějšími přirozenými faktory, které zhoršují odolnost proti infekcím. Pro návrat imunitního systému do normálních mezí je nutné vyhledávání skrytých poruch výživy a stavů z nedostatku esenciálních (nepostradatelných) složek výživy a jejich účinné doplnění. Úprava dnes neřešených i skrytých poruch výživy (české a obecně evropské) populace je principiální podmínkou pro zvýšenou vnímavost k infekci u jednotlivce i u celé populace. To v samém základě ovlivňuje odolnost jednotlivce i společnosti proti infekci a výsledek preventivních opatření.

3. Ve stáří dochází ke kombinaci dvou faktorů, které vedou k velké vnímavosti na virové infekce a k těžkému, často smrtelnému průběhu koronavirové infekce. Jde o kombinaci poruch imunity způsobenou stářím (těžko ovlivnitelné) a potlačením imunity z poruch výživy, které jsou ve stáří časté a jsou relativně dobře ovlivnitelné.

4. Snížená schopnost regulovat zánětlivý proces způsobená deficitem nepostradatelných mastných kyselin n-3 (rybí olej) vede k „přestřelené“ zánětlivé reakci v cévách a k poškození plic. Důsledky poškození plic se mohou objevit v časné - akutní fázi, ale i v pozdním období. Tento jev je nebezpečný, protože plicní poškození (zánět) a následná vazivová přestavba plic se může objevit podle zkušeností z Číny z let 2003-2004 i po lehkých formách koronavirové infekce s velkým časovým odstupem (Wang, J,. 2020). Doporučeným opatřením proti časnému i pozdnímu zánětlivému poškození plic je dostatečný přívod nepostradatelných mastných kyselin n-3 s protizánětlivým účinkem. Jsou obsaženy v rybím tuku (odpovídá to minimálně 200 g tučné ryby na osobu za týden). Pokud jedinec tento typ potravy chuťově špatně toleruje, jsou další možnosti přívodu. Nadějné jsou dnes další látky tlumící plicní zánět při Covid-19, které jsou ve vývoji.

5. Dosažení optimálního stavu výživy je základní podmínkou pro efektivní tvorbu protilátek a zlepšení celkové imunity. Je také nezbytnou podmínkou pro dostatečnou odpověď na antigen při ochranném očkování. Optimální výživa, vyhledávaní a úprava poruch výživy je sice nespecifickou, ale zcela nepostradatelnou složkou k odvrácení krátkodobé i dlouhodobé hrozby před širokým spektrem virových (MERS, SARS) a bakteriálních infekcí a jejich následků.

autor: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Fakultní nemocnice Hradec Králové