Jejich autor se narodil r. 1811 v Miletíně na Jičínsku v dohledu romantické Zvičiny. Jeho tatínek byl ševcem a známým sadařem. Karel se narodil jako dvojče, ale jeho druhý bratr v šestinedělí zemřel. Základů vzdělání se mu dostalo v rodném městečku na škole, kde vyučoval i jeho dědeček a strýček. Karel se měl stát taktéž učitelem, ale vada řeči jej nasměrovala na studia na hradeckém gymnáziu na zdejším Velkém náměstí a pak na studium filozofie a práv v Praze. Byl i hudebně nadaný, na studia si přivydělával kondicemi, přiučoval děti hře na klavír.

V 26 letech se stal praktikantem u hrdelního soudu v Praze, brzy však začal spolupracovat i s vynikajícím historikem Františkem Palackým na pořádání stavovského archívu. Tím se ještě prohloubil zájem o historii, brzy se stal členem Královské české společnosti nauk, krátce byl i jejím předsedou. Velmi intenzívní vztah měl i k češtině a slovanským jazykům, stal se členem jazykové komise Matice české. V revolučním roce 1848 se velmi angažoval v politice, podporoval hlavně konexe s Jihoslovany, pobýval v Chorvatsku. Po revoluci se stal sekretářem Českého muzea, (dnes Národního muzea) a byl vybrán za archiváře Prahy. R. 1853 vydal své nejproslulejší dílo Kytici z pověstí národních.

Vánoční trhy na Masarykově náměstí v Hradci Králové
Hradec zrušil i vánoční trhy

Vzpomínám na našeho pana ředitele krčínské školy Jos. Křena, který tak strašidelně koulel očima a sugestivně přednášel z Erbenovy Kytice, Pokladu, Svatební košile, Polednice, Zlatého kolovratu, Štědrého dne nebo Vodníka – většinu dlouhých úryvků znal zpaměti a uměl v nás probouzet vlastenectví. Ožívaly v nich nejen pohádkové náměty, ale i lidské vlastnosti ve vyhrocených situacích lásky a smrti. Byla to díla jako stvořená pro melodramy, spojení slova a hudby (Jos. Somr a další). Škoda, že dnes máme tak málo příležitostí melodramata slýchat. I náš hradecký pěvecký sbor Smetana ve spolupráci s turnovským sborem Dvořák nastudovaly Dvořákovu kantátu Svatební košile a provedly ji s vynikajícími sólisty M. Mátlovou, Z. Kordou a P. Dolejším s velkým ohlasem posluchačů (dirigovala za přítomnosti Dvořákova pravnuka A. Dvořáka Třetího M. Němcová).

Nasvícená Lékařská fakulta v Hradci Králové
Lékařská fakulta v Hradci slaví 75 let

Erbenovy pohádky či Kytice však inspirují i dnešní umělce, vzpomínáme na divadelní adaptaci v Semaforu J. Suchého či na film Kytici (sedm básní), který získal i cenu Českého lva s vynikajícími výklony J. Schmitzera, V. Galatíkové, Z. Bydžovské, A. Geislerové, S. Zázvorkové, L. Rybové, J. Švandové, A. Mihulové, B. Polívky a dalších. Podobně úspěšné jsou i zfilmované pohádky Zlatováska, Obušku, z pytle ven! o chudém muzikantovi, nenasytném hostinském a kouzelném stařečkovi (L. Pešek, J. Beyvl, F. Smolík) nebo Třetí princ (P. Trávníček, L. Šafránková, L. Munzar, J. Hlaváčová, J. Bartoška a další).

Zemřel 21. listopadu 1870, tak tedy umí oslovit i dnes Karel Jaromír Erben, Východočech a významný Pražan, spisovatel, archivář a právník, své následovníky po více jak 150 letech.

Čestmír Brandejs