Tradice Svátku práce se s letošním rokem nijak nemění. Je doloženo, že svátek se slaví po celém světě už víc jak 130 let. U nás byla jeho oslava narušena minulým režimem, kdy se slavilo povinně a s mnoha řečmi navíc. Vzpomínám si, jak jsme ráno se svojí školou odešli průvodem na tehdy Gottwaldovo (dnes Ulrychovo) náměstí. Vyslechli si valného zájmu a pozornosti projevy a rozešli se domů. Mezi sebou jsme soutěžili, kdo dříve z oslavy zmizí.

Pak jsem zažíval jiné oslavy 1.máje v malém středočeském městečku. Ty měly jiný průběh, než jak si je pamatuji z Hradce. Byla to opravdová jarní slavnost všech místních obyvatel. Průvod byl krátký a po ulicích nás nikdo nevítal, protože byli všichni v průvodu. I senioři z místního domova důchodců a maminky s dětmi v kočárku. Po projevu, který byl někdy dost zajímavý, protože řečník vyslaný z okresu si předem sehnal informaci o životě v místě a to pak ve svém vystoupení použil. Potom se přešlo na místní fotbalové hřiště, kde byl připraven další program. Mimo jiné se tu prodávaly ty dnes tak často vzpomínané banány a mandarinky. Hlavní náplní byl program připravený pro účastníky, který připravil místní Sokol, nebo fotbalisté. Lidé se tam zdrželi v příjemné zábavě do pozdního odpoledne.

Dnes se 1. máj slaví tak, jako tomu bylo už za 1. republiky. Každá ze stran si připravila program jinak. Nejinak je tomu dnes i v našem městě. Od rána si mohou zájemci vybrat kam přijít a s kým se tam chtějí setkat. Je otázka, jak letošní oslavu Svátku práce naruší opatření v souvislosti s ochranou proti koronaviru. Bude to oslava určitě netradiční a letošní 1.máj bude patřit k těm, na které se bude i po létech vzpomínat. A já doufám, že v dobrém.

Oldřich Suchoradský