Václav Cífka se narodil roku 1926 v Dolní Čermné v okrese Ústí nad Orlicí, kde byl jeho otec odborným učitelem na měšťanské škole. Maminka se staralo o dvě děti, jejich otec však zemřel, když bylo Václavovi pět let. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Kostelce nad Orlicí, kde Václav docházel do reálného gymnázia. To se však již přiblížila těžká léta druhé světové války. Roku 1944 byli všichni žáci septimy nasazení v Praze, Německém Brodu a Humpolci. Odtud však odvážně 20. dubna 1945 utekl a skrýval se u rodičů spolužáka – za to mohli být odsouzeni k smrti jak on, tak i jeho ochránci.

Naštěstí přišly dny osvobození a konec nenáviděné války. Během čtyř měsíců on i spolužáci ukončili středoškolská studia a odmaturovali. Již ve školním roce 1945/1946 se stal posluchačem Ústavu pro vzdělání středoškolských profesorů tělesné výchovy při Univerzitě Karlově v Praze a posluchačem zeměpisu Přírodovědecké fakulty. Studia ukončil v roce 1950. Pak s výjimkou dvouleté vojenské služby působil až do roku 1962 na gymnáziu v Dobrušce.

Všichni jsme obdivovali nejen jeho atletickou postavu, ale především jeho znalosti a metodické schopnosti přenášet vztah k tělovýchově a zeměpisu na ostatní. Jeho hodiny měly úžasný řád, měl přirozenou autoritu, byl velmi obětavý. Čtyřikrát v týdnu dával tělocvičnu po vyučování na vlastní riziko k dispozici studentům, aby tam hráli míčové hry či prováděli nácvik dovedností. On jen občas z dálky otevřenými dveřmi kabinetu a tělocvičny kontroloval řádné chování a běda, kdyby tomu tak nebylo. Někteří ze studentů poté po jeho vzoru studovali na vysokých školách také zeměpis a tělocvik a nemívali žádných těžkostí.

Roku 1962 byl po konkurzu přijat za odborného asistenta na Pedagogické fakultě v Hradci Králové na oddělení geografie. Roku 1980 po chybném zrušení výuky geografie přešel na Katedru pedagogiky a psychologie, kde řídil a organizoval pedagogickou praxi na středních školách. Roku 1974 úspěšně obhájil kandidátskou disertační práci, o rok později rigorózní práci a v roce 1982 byl jmenován docentem. Na fakultě působil v řadě komisí děkana, napsal několik skript a odborných prací.

Václav Cífka.Byl vždy velmi aktivní ve sportu i společenských organizacích. Již v letech 1932 až 1939 byl členem Sokola, roku 1938 cvičil na X. všesokolském sletu v Praze. Město Kostelec n. Orlicí reprezentoval v šesti sportovních odvětvích: v kopané, ledním hokeji, atletice, házené, košíkové a odbíjené, kdy byl současně hrajícím trenérem. Jeho trenérská činnost se týkala hlavně atletiky, kde byl trenérem plných 40 let. V letech 1971 až 91 byl vedoucím atletického kroužku při Základní škole v Kostelci n. Orlicí – náměstí, v letech 1992 až 2011 byl trenérem atletického oddílu Sokola Kostelec. Jeho svěřenkyně se v Poháru Čs. rozhlasu roku 1978 a 1981 umístily na 1. místě. Více jak 40 let byl jednatelem Okresního výboru atletiky při ČSTV v Rychnově nad Kněžnou. Byl také instruktorem cvičitelů, nacvičoval se žáky spartakiádní skladby.

Ve volném čase sbíral známky, byl jednatelem Klubu českých filatelistů v Kostelci n. Orlicí. O prázdninách hodně cestoval jak po tuzemsku, tak i do zahraničí, pak se se studenty dělil o prožitky. Navštívil 22 zemí. Stal se nositelem Zlatého odznaku Čs. Geografické společnosti a i ÚV Československé tělovýchovy mu udělil řadu vyznamenání. Dvakrát byl vyhodnocen jako nejlepší dobrovolný trenér atletiky Východočeského kraje.

Pan docent se zúčastnil ještě našeho gymnaziálního sjezdu v říjnu 2019, 13. ledna 2020 jsme mu telefonicky blahopřáli k 94. narozeninám. To jsme netušili, že se budeme brzo i loučit natrvalo. Zemřel 27. ledna. Kostel sv. Jiří v Kostelci n. Orlicí byl plný, pan farář (děkan J. Smola, který byl též jeho žákem) při mši zdůraznil jeho obětavost a další vlastnosti. Účast starosty města knížete F. Kinského, exrektora Univerzity Hradec Králové O. Richterka, hojné květinové dary, velký věnec s nápisem Sportu zdar a atletice zvlášť, naznačovaly, jak velkou osobností V. Cífka byl, a jak nám bude chybět.

Čestmír Brandejs