Sedm profesionálních souborů sehrálo sedm Jiráskových inscenací. Pořadatelem a hostitelem bylo tehdejší královéhradecké Krajské oblastní divadlo (KOD). Ta byla tehdy v každém kraji. Soukromé kočovné herecké společnosti pár let před tím nuceně zanikly, mnozí jejich herci přešli do těchto nových oblastních souborů. Ten hradecký sídlil v budově Klicperova divadla. (Hradecká fascinace „vítězným únorem“ tehdy ještě nezačala.)

Festival zahájil soubor Národního divadla Jiráskovou Vojnarkou, v hlavní roli s Marií Vášovou, Antonína hrál Ladislav Boháč, Jakuba Vojnara Jiří Plachý, dále hráli mj. Jarmila Krulišová, František Smolík nebo Bohuslav Záhorský. Hvězdné obsazení, úspěšný start zajištěn. Byl jsem vděčným divákem tohoto představení. Další den hostoval operní soubor KOD Olomouc s inscenací opery Vítězslava Nováka Lucerna. Povídku Záhořanský hon jako hru se zpěvy, dílo Františka Kožíka a Jaroslava Křičky, hráli členové KOD z Českých Budějovic, dramatizaci románu Mezi proudy, kterou napsal Jaroslav Tumlíř, hrálo Městské oblastní divadlo (MOD) z Benešova, Jiráskova Otce MOD Mladá Boleslav, Filosofskou historii jako balet Zdeňka Vostřáka provedlo plzeňské KOD.

Týdenní divadelní svátek uzavřelo hradecké KOD Jiráskovým Janem Roháčem. To pro ně byla zřejmě „kláda“. Josef Bláha a Jiří Pleskot, dvě jména, která nezapadla, měli v inscenaci po dvou rolích.O představení byl velký zájem, všechna byla vyprodána. Za zmínku jistě stojí, že měli hostitelé pro účinkující „příjemné překvapení. Odpoledne před každým představením navštíví hostující soubor Hronov a Jiráskův rodný domek, projedou Českoskalicko, zastaví se v Babiččině údolí a vrátí se do Hradce Králové,“ čteme v tehdejším tisku. Byla to akce důstojná. Klasické hry včetně Jiráskových výrazně vyčnívaly nad tehdy protežovanou současnou „angažovanou“ tvorbou.

Aleš Fetters, Královéhradecko