Historie města pod lupou



Vývoj Chlumce nad Cidlinou byl plný vzestupů a pádů. Nejdříve ho dobyli husité, ale za vlády Pernštejnů se z něj rázem stalo město s vlastním znakem. Posléze bylo dokonce komorním sídlem českého krále. O opětovný úpadek se postarali Švédové a Prusové během nekonečných válečných desetiletí. Roku 1775 se zase bránilo útočícím sedlákům. Vždy se ale dokázalo vzpamatovat. Na počátku 18. století v něm žilo už tisíc obyvatel a dařilo se řemeslům.
Po napoleonských válkách zůstával Chlumec centrem panství Kinských. Pravomoc vrchnosti nad měšťany postupně slábla ve prospěch státu, ale šlechta měla stále důležitou roli. Od druhé poloviny 19. století zažívalo město rychlý hospodářský růst.

Slavní rodáci známí i neznámí



Kulturní život významně ovlivnil zdejší rodák Václav Kliment Klicpera. Už ve svých jedenadvaceti letech vystupoval při studiích v Praze jako ochotník Stavovského divadla. Byl autorem velkého množství divadelních her a věnoval se též pedagogice. Se svými studenty působil i v místním ochotnickém spolku. Proto zde zapustila kořeny každoročně pořádáná divadelní slavnost Klicperův Chlumec.
Další, tentokrát světově proslulou rodačkou, byla Berta Kinská. Tato bojovnice za mír se osobně znala s Zweigem, Tolstým či Nobelem. Procestovala celý svět. O její články se dělily světové žurnály a nakladatelství. Přednášela na turné po Spojených státech, kde ji přijal prezident Roosevelt. Za své zásluhy byla oceněna Nobelovou cenou za mír.

Karlova Koruna láká i k sňatku



Do anglického parku byla architektem Janem Santini – Aichlem zasazena rezidence Karlova Koruna (nahoře na snímku) hraběte Františka Ferdinanda Kinského, patřící mezi vrcholná díla české zámecké barkní architektury. Název dostala na počest císaře Karla VI., který tady pobýval po své korunovaci v Praze. V její jízdárně byly vyslýcháni mnozí účastníci selského povstání rozdrceného u Chlumce. Zámek je znám stálou výstavou českého barokního umění zastoupeného originály předních umělců, jimiž byli například Petr Brandl nebo Matyáš Bernard Braun. Atraktivní prostředí láká k uzavření sňatku české i zahraniční páry.
Na stavbě zámku se podílel František Maxmilián Kaňka, který je autorem zdejšího bývalého kláštera piaristů Loreta, v němž se dnes nachází muzeum. Hrabě Kinský chtěl zřízením tohoto poutního místa posílit katolickou víru na svém panství. Dříve se zde rozkládaly zahrady s četnými zákoutími a barokními sochami.
Expozice se zabývá městem a okolím. Zahrnuje například archeologické nálezy z dob pravěku a středověku. Zajímavé jsou pozůstatky života obyvatel v 19. století – jedná se o cenný soubor střeleckých štítů, lidovou barokní architekturu a ukázky měšťanského životního stylu.

(jal)