Mnoho tajemství ukrývá dominanta Bílá věž a celá historická část, zajímavosti najdeme také v novějších částech města i pověstech. Víte, proč se Hradečákům říká Votroci, nebo kde najdete telefon Vlasty Buriana z filmu Přednosta stanice?

Čas pro rolníky

Několik zajímavostí, o nichž mnoho lidí ani neví, se váže přímo k Bílé věži postavené ve druhé polovině 16. století. Jednou ze zvláštností jsou věžní hodiny. Ručičky na ciferníku totiž ukazují čas obráceně, malá minuty a velká hodiny. Podle tradice je to kvůli rolníkům z polí v okolí města, kteří se řídili časem z Bílé věže. Z dálky samozřejmě lépe viděli velkou ručičku, ta proto ukazovala hodiny…
Málokdo ví, že Bílá věž se v jedné věci podobá světoznámé památce v italské Pise. Také se naklání! Odklon od svislé osy jižním směrem ale činí „jen“ necelých 40 centimetrů.

Slavní obyvatelé

V Hradci žilo mnoho velikánů české (i slovenské) historie. Na Velkém náměstí bydlel za svých studií na zdejším gymnáziu například Alois Jirásek. Na sousedním Malém náměstí pobýval dramatik Václav Kliment Klicpera, stejně jako student Alois Rašín, prvorepublikový ministr financí. Na Malém náměstí žil rovněž spisovatel a dramatik Karel Čapek a je zde také rodný dům českého herce Josefa Beka. Na domech, kde všechny tyto osobnosti dlely, visí pamětní desky (foto). Stejně jako na objektu mezi Velkým a Malým náměstím. Deska připomíná místo pobytu slovenského buditele Ľudovíta Štúra, kterého do Hradce přivedla láska.
Mnohé domy a prostranství starého města se díky literárním dílům staly i slavnými. Například na Malém náměstí se odehrává část Čapkova románu Továrna na absolutno, koloniál ze stejného náměstí je zase „hrdinou“ díla Ignáta Herrmanna U snědeného krámu…

Sluchátko přednosty

Velké množství zajímavostí lze vidět také v hradeckých muzejích. Kromě Muzea východních Čech na Eliščině nábřeží, jehož bohaté sbírky jsou všeobecně známé, existuje ve městě i zastrčená muzejní expozice železniční sdělovací a zabezpečovací techniky. Funguje od roku 2001, kdy sem přesídlila z Vidnavy na Jesenicku. Sídlí v areálu firmy Signal mont u železničního přejezdu na Pláckách. Venkovní část představuje vývoj návěstidel a dalších zařízení umístěných v kolejišti. V jednom z osmi sálů je zřízena ukázka dopravní kanceláře železniční stanice s vybavením odpovídajícím první polovině dvacátého století. V dalších místnostech je k vidění zhruba pět stovek exponátů, většinou funkčních. K unikátním kouskům patří koš z košového návěstidla, vyhledávaný je také telefonní přístroj známý z filmu Přednosta stanice, který používal Vlasta Burian. Lidé zde mohou kromě telefonů vidět například i telegrafy, stavěcí páky, kolejová relé, výstražné tabule a desítky dalších zařízení. Funkčnost některých si mohou i sami vyzkoušet. Přes zimu je expozice přístupná jen v pátek a v sobotu, od května do konce září denně mimo pondělí a úterý.

Votroci? To je dávno

Proč se Hradečákům říká Votroci? Mladší generace zná toto slovo jen ve spojení s hradeckými fotbalisty, kterým tak někteří lidé stále říkají. Votrok však je oslovení, jímž se lidé v Hradci kdysi častovali ve velké míře, a tak se obyvatelům města začalo říkat Votroci. Ačkoliv by toto oslovení mohli mnozí považovat za hanlivé, skutečnost byla jiná. Šlo o mnohovýznamové slovo bez sociálních nebo jiných podtextů.

Je libo deštný prales?

Stotisícové město se chlubí také Obřím akváriem, které je podle jeho majitelů jednou z největších sladkovodních nádrží v Evropě. Inu, 130 tisíc litrů vody, to už je pořádné „akvárko“. Není mořské, jak se někdy mylně uvádí, ale sladkovodní. Simuluje totiž tropickou tůň z oblasti Střední a Jižní Ameriky. Unikátní je prohlídka tohoto hojně navštěvovaného zařízení, kdy hosté pozorují život ve vodě z proskleného tunelu na dně. Když se nabaží ryb, z nichž některé jsou až metrové, vystoupají nad hladinu do deštného pralesa.
Zhruba 174 tisíc lidí vloni navštívilo další hradeckou zajímavost – městské lázně. Předchůdce dnešního akvacentra byl otevřen v roce 1933 a na svou dobu byl ojedinělým dílem. Pyšnil se kromě jiného umělým vlnobitím, jehož strojovna z Kolbenovy a Daňkovy továrny je nyní technickou památkou. Po rekonstrukci v roce 1998, kdy byly lázně v nové podobě otevřeny, je zařízení funkční dodnes.

Hradecký mamut

Málokdo ví, že Hradec Králové se stal koncem 19. století místem ojedinělého nálezu – části mamuta. Kly a některé velké kosti, které jsou ve sbírkách hradeckého muzea, byly nalezeny v roce 1999 v jedné z cihelen ve Svobodných Dvorech. Podle archeologa Radka Bláhy jde o jediného mamuta nalezeného v Hradci. „Na různých dalších místech se našly rovněž velké kosti, ale není jasné, zda jde o mamuta, nosorožce, soba nebo jiné zvíře,“ tvrdí hradecký archeolog.