Jaké věci může zapříčinit dluh?


Dluhy Jana Lucemburského způsobily, že již v roce 1325 se města ujala nová vrchnost, panský rod Vartemberků, Nový Bydžov poklesl mezi města poddanská. K výraznější změně došlo až roku 1407, kdy město obdrželo od Čeňka z Vartenberka privilegium, které měšťanům zaručovalo práva měst královských, jmenovitě Hradce Králové. Nedlouho potom vstupuje i Nový Bydžov do víru husitství nezdařeným útokem řemeslníků proti místnímu minoritskému klášteru. Po Vartenbercích se Nový Bydžov dostal v roce 1516 do majetku Pernštejnů. V té době začal hospodářský vzestup města, podpořený již v roce 1517 udělením dalších výsad. Se svolením vrchnosti se v městě usadila i část židovského obyvatelstva.

Slavní obyvatelé Nového Bydžova


Nejznámější rodák, který se zasloužil o výkup Nového Byd〜žova z poddanství a jeho zlepšené postavení jako královského věnného města, byl Marek Bydžovský z Florentina. Mimo jiné byl i šestinásobným rektorem Karlovy univerzity.
Neméně významným byl Josef Němec. Český vlastenec, manžel spisovatelky Boženy Němcové, kterou přivedl do vlastenecké společnosti a podporoval v literární činnosti. Pro svůj statečný postoj zažil v povolání úředníka finanční a celní kontroly mnohá příkoří, ale přesto zůstal nezlomen.
Josef Eduard Proche byl ovocnář, který se po letech sbírání zkušeností v cizině usadil ve Sloupně a na menším pozemku začal se šlechtitelskými pokusy, které později rozšířil i na velký polní sad. Spolupracoval s domácími i zahraničními ovocnáři, vypěstoval velké množství nových odrůd a zanechal rozsáhlou pozůstalost s odbornými údaji, kresbami a diagramy.

Studentské merendy


Počátek merend - zvláštních dvoudenních slavností provázených volbou pantáty a panímámy, zpěvem, tancem, deklamováním veršů a volnou zábavou - klade tradice do počátku čtyřicátých let 18. století v souvislosti s účastí studentů v akademické legii při obraně Prahy proti francouzským a bavorským vojskům za války o rakouské dědictví.

Téměř půl století staré pohřebiště


Starý židovský hřbitov byl založen v roce 1520 v jižní části za hradbami města. Od té doby až do roku 1885 zde byli pohřbíváni nejen členové místní početné komunity, ale i Židé z bližšího i vzdálenějšího okolí. Na ploše přes půl hektaru napočítáme přes 1480 náhrobků. Nejstarší dochovaný náhrobek z tmavého jemnozrnného pískovce s vrývaným hebrejským nápisem pochází v převodu na křesťanský letopočet z roku 1577.
Plasticky vystupující he〜brejské nápisy doplňují různé ozdoby s architektonickými prvky a typické symboly.
Zvlášť výjimečný je mohutný náhrobek z počátku 17. století s ratolestí a lidskou tváří v o〜zdobné kartuši. Od konce 18. století už převažují náhrobky s dvojjazyčnými nápisy (v hebrejštině a němčině) s vrývaným písmem. Na hřbitově upoutají pozornost i honosné tumby se dvěma stélami. Po pražském a kolínském hřbitově patří novobydžovský židovský hřbitov k nejstarším v Čechách.

Zazděný mnich ve vstupní hale


Městská radnice je poprvé v pramenech připomínána k letům 1461 a 1462. Původně pozdně gotická stavba prošla renesanční a později i barokní přestavbou. Plánovaná přístavba druhého poschodí s mohutnou mansardovou střechou podle plánů místního stavitele Martínka z počátku 19. století se neuskutečnila.
Střední část radnice zaujímá velká zasedací síň vyzdobená novogotickým nábytkem od nechanického uměleckého truhláře J. Žabky, malbami místního malíře L. Nejedlého a bustami M. J. Husa a Jana Žižky z Trocnova od pražského sochaře J. Bartha.
Ve vstupní hale radnice vpravo je zazděna vzácná pískovcová plastika z počátku 14. století - hlava mnicha z bývalého minoritského kláštera, objevená v roce 1844 v základech zbořené Metličanské brány. Při velké rekonstrukci v posledních letech se vzhled kulturní památky znovu přiblížil původním plánům architekta.

Gotický kostel dominuje městu


Děkanský kostel sv. Vavřince pochází z počátku 14. století a původně byl zasvěcen Matce Boží. Gotická trojlodní stavba je v severním nároží západního průčelí doplněna hranolovitou věží, po severní a jižní straně trojlodí předsíněmi a na jižní straně ještě barokní sakristií.V hlavní lodi kostela svorníky s reliéfy hlavy Krista a královského Iva, v severní předsíni svorník s reliéfem zrcadlově obráceného královského lva. Ze staršího mobiliáře vynikají kované gotické dveře do podvěží a cínová křtitelnice z roku 1489. Ve věži jsou tři zvony - Václav, Median a Vavřinec, nový zvon ulitý v roce 1999 ve známé zvonařské dílně rodiny Dytrychovy v Brodku u Přerova na Moravě.
Jan Pruška