Na Cenu Josefa Vavrouška jste byl nominován už v roce 2012 – za snahu ochránit přírodu před ziskuchtivými nadnárodními organizacemi, které chtěly těžit břidlicový plyn. Tehdy to nedopadlo, ale letos jste svou druhou nominaci proměnil. Nabízí se otázka – je tedy zádrž vody v krajině důležitější než zabránění možnosti těžby břidlicových plynů?
Určitě ano, protože nejde jen o zádrž vody, ale i renovaci krajiny, omezení vodní i větrné eroze, povodní a zvýšení výskytu přírodních prvků, stromů a keřů v krajině, zejména zemědělské. V lesích se jedná o jejich nápravu a nesmíme zapomenout na větší chlazení obcí a měst pomocí modrozelené infrastruktury. To vše dohromady, pokud se to udělá všude, kde to je potřeba, zvýší adaptaci ČR na měnící se klima. Takže nejde o nic menšího než o unikátní mapové dílo – Krajinný pán adaptace ČR na klimatickou změnu pomocí našeho know-how, Modelu Živá krajina.

Ohlédněme se za letošním rokem trojí optikou – co vás na něm zaujalo v celosvětovém měřítku, co přinesl pro Českou republiku a čím se podepsal v našem regionu?
Celosvětově je obrovský průšvih to, jak klimatická změna postupuje rychle. Mnohem rychleji, než očekávaly klimatické modely. Zejména se jedná o tání Arktidy (a celé kryosféry obecně). Tuším předloni jsme poprvé v lidské historii zaznamenali tropické dny na Sibiři až za polárním kruhem a zrychlení oteplování uvolňováním metanu z dosud trvale zamrzlých půd. Narušený Golfský proud má prakticky okamžité dopady na počasí i u nás. Vzpomeňme katastrofální záplavy v Pákistánu, obrovské požáry v Kalifornii, Rusku, Středozemí i u nás. Zdá se, že všechny alpské ledovce zmizí do 30 let. Vysychají či jsou přes léto na minimech průtočnosti už i velké řeky jako Pád, Rýn, Labe, Dunaj, dokonce i Amazonie se letos potýkala s extrémním suchem. I proto se konalo další zasedání světového společenství v Egyptě COP 27.

Automobilové emise - Ilustrační foto
Český boj za klima? Zelená pro obnovitelnou energii, stopka pro emise a Rusko

Eroze na BroumovskuEroze na BroumovskuZdroj: Deník/Jiří Špreňar

Co se týče ČR, i naše země nadále vysychá, protože máme méně srážek, než potřebujeme. Za posledních 20 let se u nás zvýšil vlivem klimatické změny odpar z krajiny o neuvěřitelných 50 procent. Společně s ubýváním sněhu se proto dostávají do potíží všechny toky ČR a přehrady i na pitnou vodu a hrozí letní blackouty nedostatkem chladící vody pro elektrárny jak uhelné, tak jaderné.

V našem regionu to přineslo v roce 2019 nejhorší sucho za 500 let, a i nyní čelíme u nás i v celé Evropě nejhoršímu vegetačnímu suchu za posledních 2 100 let. I ve Východních Čechách se promítají „nálady“ proudění v atmosféře, které nám postupně ruší jaro a podzim, teploty se extrémně rychle střídají. Čelíme častěji vichřicím, bleskovým povodním, a hlavně vysycháme ještě rychleji, než klimatologové uvádí, protože jsme se navíc dostali do srážkového stínu Alp.

Letošní říjen přinesl nadprůměrné teploty. Zatímco většina lidí si příjemné počasí pochvalovala, pro klimatology je to spíše varovný signál. Co naznačuje skutečnost, že poslední říjnový den ukazoval teploměr na Náchodsku 20 stupňů?
Dokazuje to, před čím klimatologové již dekády varují. Klimatická změna je zde a její dopady budou růst. Jsou to právě důsledky bezprecedentního promíchávání vzdušných mas na severní polokouli, kdy Arktida taje až 3x rychleji než zbytek světa. Golfský proud se za posledních 100 let zpomalil o zhruba 15 %, čemuž bude zhruba odpovídat i snížení dotací vláhy do Evropy z Atlantiku. Narušení severského tryskového proudění nás dostalo do jeho jižní výdutě, která nese suché a horké počasí, které jsme zaznamenali i letos na podzim. ČR se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, dělá to již skoro 2 stupně. Není to varovný signál jen pro klimatology, ale realita a varování pro všechny s dodatkem, že na změnu je strašně málo času. Spoustu let jsme promeškali tím, jak i řada čelních politiků klimatickou změnu popírala, čímž zasívala sémě pochybností i pro veřejnost.

Obrázky takřka vyschlé nejdelší italské řeky Pád, ale i minimální průtoky jiných velkých evropských řek připomínají, že sucho bude čím dál větší problém. Jak si v tomto ohledu stojí východní Čechy?
Když vysychá celá Evropa, nemohou být Východní Čechy výjimkou. Přestože se situace poslední dva roky mírně zlepšila, trend dalšího vysychání je nemilosrdný. I Královéhradecký kraj na povrchu vysychá. V roce 2018 nám vyschlo dokonce sedm přehrad včetně Rozkoše. V ten rok nepršelo sedm měsíců a kdyby to pokračovalo ještě měsíc, musela by se například odstavit opatovická elektrárna. I u nás v kraji vysychají potoky, řeky jsou často na minimech průtoku.

Klimatické změny jsou pro Zemi hrozbou
Klima je popudlivá bestie. Při 47 stupních se zastaví život

Dokonce za to, že vznikl náš Model Zdoňov, dnes Model Živá krajina pro celou ČR, vděčíme vysychání toků na Zdoňovsku, kdy jsem si toho povšiml již před řadou let. Bydlel jsem zde jako kluk a prakticky ve všech potocích se zde dalo i přes léto koupat. Teď je situace taková, že ze stále tekoucích toků se staly za dvě dekády toky občasné, jako někde na poušti. Tečou jen při silných deštích a většinu roku jsou suché, případně voda ani do hlavního toku nedoteče! Polická pánev stejně jako všechny naše pískovcovo-opukové pánve (třeba Východočeská křída) jsou naštěstí proti suchu velmi odolné, protože na rozdíl od oblastí s vápencem či žulou mají dvojí typ zadržování vody v hornině – nejen v puklinách, ale i průlinách – tj. přímé zadržování vody v „těle“ horniny, zejména v pískovci. Proto je nesmírně důležité chránit tyto podzemní zdroje. Je nutné napravit krajinu a udělat z ní zase houbu, která bude zajištovat i distribuci vody do podzemí. K tomu je ale nutné změnit české zemědělství.

Celá republika o prázdninách sledovala boj hasičů s nejrozsáhlejším lesním požárem v novodobé historii ČR. Jen pár dní před jeho vypuknutím hasil vrtulník požár v Broumovských stěnách. Hrozí těmto lokalitám, že by je při případném požáru mohl oheň zbavit porostů nebo jsou snadněji uhasitelné?
Není otázkou, zda bude hořet, ale kdy. Závisí jen na tom, jak bude požár pro hasiče dostupný a zda bude nablízku voda na jeho hašení. Broumovsku ubývá povrchová voda v tocích, takže hašení bude stále složitější. I my na Broumovsku máme pro běžný zásah pomocí hasební techniky část lokalit naprosto nedostupných a bude se v nich hasit daleko hůře. Obecně se ale riziko požáru na Broumovsku zdá menší než v Labských pískovcích, protože jsme menší a dá se přijet na hodně míst i technikou.

Jiří Malík, předseda spolku Živá voda a člen Výboru pro krajinu vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj.Jiří Malík, předseda spolku Živá voda a člen Výboru pro krajinu vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj.Zdroj: Archiv Jiřího Malíka

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině médii takřka každodenně rezonuje téma obav z nedostatku zemního plynu. Letos tomu bylo přesně 10 let, co jste stál u zrodu Koalice STOP HF, která úspěšně bojovala proti tehdejším snahám začít v regionu těžit tzv. břidlicový plyn z podloží. Neobjevují se ve snaze zbavit se v plynové závislosti na Rusku nějaké snahy opět toto téma otevřít?
Ano, bohužel je toto téma opět ve hře. Je bez diskuse, že se potřebujeme zbavit primárně závislosti na ruském plynu, abychom agresora nepodporovali. Zdálo se jaké dobrý nápad začít import LNG pomocí lodí, ale od počátku upozorňuji, že pokud bude v LNG břidlicový plyn, vyháníme čerta ďáblem. To už je pak lepší jít zpátky do uhlí než dovážet břidlicový plyn přes půl planety, protože krom emisí z lodní dopravy uniká břidlicový metan nádavkem ještě z břidlicových polích až do objemu 12 %. Což je obrovská stopa, která třeba jen z USA oteplí dle výpočtů za dalších 15 let planetu o 1,5 stupně. Pokud se nestopne těžba břidlicového plynu všude na světě co nejdříve, tak Pařížskou dohodu (která má limit planetárního oteplení atmosféry 1,5 stupně) nesplníme zcela jistě.

A průměrně od dvou stupňů oteplení planetární atmosféry nastanou nevratné, katastrofické změny. Bohužel na aféru frakování ve světě a EU politici asi zapomněli a už se objevují první snahy jít více do frakování i v EU. Což je obrovská chyba nejen s ohledem na klima. Zde si musíme uvědomit, že agrese na Ukrajině ze strany Ruska má pro Ukrajinu děsivé až apokalyptické následky, ale není to nic proti tomu, co nám hrozí od klimatické změny celosvětově.

Zdroj: Youtube

Broumov má velkou naději, že se za pět let stane Evropským městem kultury. Je to příležitost třeba i pro vás dostat Model Živá krajina víc do povědomí?
Broumovu bych to opravdu přál, protože je to takový souboj Davida s Goliášem. Městu pomáháme s jeho kandidaturou, náš Model Živá krajina se stal součástí broumovského programu pro Evropské město kultury. Na základě poptávky města Broumova, obcí Křinice, Heřmánkovice, Martínkovice, Otovice a Strategické rady regionu Broumovsko v okolí města jsme zpracovali naše návrhy adaptace krajiny na klimatickou změnu formou studií proveditelnosti. To umožní realizaci komplexní nápravy krajiny a pomůže zemědělcům a lesníkům se připravit na klimatickou změnu. Rovněž to, pokud budou vlastnicí pozemků souhlasit, přitáhne na Broumovsko poměrně velké investice do krajiny v řádu stovek milionů až jednotek miliard.

Jaký byl rok 2022 pro vás osobně? Uznání za vaši snahu udělat krajinu na vodu bohatší jistě potěšilo. Co vás naopak nepříjemně zaskočilo?
Rok 2022 byl extrémně pracovně náročný, ale dá se to srovnat s poslední dekádou, kdy jedu stále nadoraz. Udělení ceny Josefa Vavrouška porotou Nadace Partnerství a Společnosti pro trvale udržitelný život, kterou založil, mně udělalo obrovskou radost a motivuje mně ještě k většímu pracovnímu nasazení. Josefa Vavrouška jsem totiž znal jako mladý muž osobně, a velmi mně ovlivnil. Zaskočila mně naopak zpráva, že mi byla diagnostikována neoperabilní rakovina prostaty. Díky péči broumovské a náchodské urologie a onko centra FN Olomouc se to snažím zvládnout, ale nevím, kolik mám času. Takže to zase mně pomáhá ke zvýšení úsilí na našem adaptačním projektu, abych udělal všechno pro jeho co nejrychlejší prosazení. Zde bych mírně odbočil a poprosil mužskou část čtenářstva, aby nebyli tak zaslepení jako já, a navštívili svého urologa a nechali si změřit PSA markery z krve, protože se pak dá rané stadium rakoviny prostaty léčit celkem spolehlivě. A rozhodně bych doporučil méně hektického vypětí, než jsem absolvoval…

Už za měsíc a pár dní půjdeme k prezidentským volbám. Má mezi kandidáty některý z nich vaše sympatie pro své ekologické uvažování?
Upřímně řečeno nemám moc čas sledovat profily kandidátů na prezidenta. Obecně míním, že prezident nemusí být nutně jen „zelený“, i když by to bylo potřeba jako sůl. Po hrozných zkušenostech s několika posledními mužskými prezidenty (Klaus, Zeman) si myslím, že bychom měli vážně uvažovat i o ženské kandidatuře. Kdo mi vyloženě nesedí, je pan Babiš a všichni, kdo se snaží rozdělovat společnost a šířit nenávist mezi lidmi.

Vyschlé dno nádrže Rozkoš v roce 2018.Vyschlé dno nádrže Rozkoš v roce 2018.Zdroj: Deník/Jiří Špreňar

Co soudíte o současné situaci s vlky na Broumovsku, demonstrativních jízdách broumovských chovatelů s mrtvými ovcemi po útocích vlků, které se ocitly až v Náchodě?
Přijde mi to směšné, ubohé a drzé. Všichni držíme pastevcům palce, aby hospodařili v krajině – tráva je klimaticky a vodozádržně jistě lepší než orná půda. Ale demonstrovat proti vlkům, kteří nám pomáhají snižovat miliardové škody na lesích a pícninách spárkatou zvěří, je chucpe, které ukazuje, jak málo vzdělání a tolerance tu máme. Protesty jsou navíc vcelku zbytečné, protože za většinu škod si mohou pastevci sami, neboť stále ještě většinově nemají dobrou ochranu před vlky. Z pohledu lesníků a pícninářů dosahují škody vlkem na hospodářských zvířatech v ČR maximálně řádu několika milionů, ale škody spárkatou zvěří jen na lesích dosahují ročně 5 miliard Kč!

Takže návrh pastevců snižovat stavy těch pár desítek nebohých zvířat, které z 98 % konzumují divočinu a dělají s touto naprosto skvělou účinností svou práci, je naprosto egoistický a nebere v potaz, že se v krajině vyskytují právě i jiní zemědělci a lesníci, kterým vlci nejen nevadí, ale naopak si chválí jejich návrat, protože sníží ty ohromné škody. Krom toho, vlk do naší domoviny vždy patřil a jeho návrat znamená, že se příroda přes všechna poškození zase vylepšuje. Predátoři do přírody prostě patří. Vlk lovem a již jen svým výskytem, kdy rozhání stáda, což způsobuje rozmělnění škod spárkatou zvěří, například pomáhá chránit stromy mimo les i v něm a nepřímo tak pomáhá zadržovat vodu, když pomůže lepšímu zmlazení stromků v lesích i v krajině.

Jak v současné době probíhají práce na Zdoňovsku?
Původně mělo námi zmapované území Zdoňovska rozlohu 20 km2. Z toho na pár km Bučnického potoka dokončuje projekt revitalizace LČR, kde jsme jako Živá voda partneři. Na dalším kusu území řeší zádrž vody podle našeho návrhu i přímo jeden z největších vlastníků. My v součinnosti s vlastníky jsme investorem projektové dokumentace a realizace opatření v krajině na 7 km2 na Libné a v Hrnčířském údolí. Máme za sebou již udělení dotace na projektovou dokumentaci ve výši 5 milionů Kč od Státního fondu pro životní prostředí ČR. Vzhledem k tomu, že stát zatím dával na podobné projekty 90 %, musíme kofinancovat 500 tis Kč. Obrátili jsme se proto i na zastupitelstvo města Teplic nad Metují o finanční pomoc a s napětím čekáme, jak to dopadne. Vzhledem k tomu, že následná realizace je již státním fondem odsouhlasená, dostane město a vlastníci do roka a do dne dárek v podobě přírodě blízkých opatření v hodnotě 120 mil Kč.

Imprese, jakou by ani Monet nečekal: šok (snímek z postupimské galerie)
Je to správná cesta? Aktivisté burcují veřejnost polévkou a kaší v galeriích

Jak si váš projekt stojí v rámci Evropy?
Na pracovním seznamu EU patří Model Živá krajina do 15 nejlepších projektů adaptace na klimatickou změnu. Na nedávné konferenci v Praze jsme porovnáním s ostatními kolegy (šlo asi o 17 projektů z celé EU) zjistili, že náš model je nejkomplexnější, nejrychlejší a nejvíce participativní. Lokálním koordinátorem, který může po třídenním školení začít s nápravou krajiny podrobným plánem podle našeho know-how, se může stát prakticky kdokoli z ulice. Už jsme vyškolili v Broumovském klášteře přes 200 lidí z celé ČR a Slovenska, dalších 200 lidí čeká. O náš model je zájem ve Francii, v oblasti Masiff central, Belgii, Polsku, Tunisku podávali jsme spolu s Masarykovou univerzitou grant do Číny, na 100milionovou deltu Jang-ć-ťiang. Doufáme, že EU náš projekt vezme za svůj a dostane se i do Společné zemědělské politiky. To by přineslo nemalé a trvalé finanční prostředky i zemědělcům a lesníkům na možnost nápravy krajiny.

Stal jste se ambasadorem Evropské unie za ochranu klimatu, co to znamená?
Pro mě je ctí dostat se mezi – zatím – pětici držitelů tohoto titulu. Beru to jako morální ocenění práce, kterou jsem na tomto poli zatím vykonal. Ambasadoři mají za úkol pomáhat vysvětlit klimatickou situaci a klima politiku EU. Pro mě se tím pracovně moc nezmění. Pokud to půjde, budu dělat dále na našem projektu, jehož součástí je právě i osvěta, kde na přednáškách a našich školeních objíždím ČR a vysvětluji i problematiku klimatu.

Jří Malík (*1962) vystudoval obory geodézie a kartografie a tvorba a ochrana životního prostředí. Dvacet let působil ve správě CHKO Broumovsko. V roce 2005 založil s kolegy spolek Živá voda na zadržování vody v krajině. Po vítězné pětileté kampani stopnutí plánu těžby břidlicových plynů v Česku se v roce 2016 pustili do návrhu revitalizace toku Bučnice na Zdoňovsku. Projekt však stopl administrativní blok ze strany státu.

 Aby odhalili všechny potíže administrace tak velkého záměru, začali řešit na Zdoňovsku celé povodí o rozloze 20 km2 a zkoumali, jak obrovskou plochu rychle mapovat, kolik vody by se dalo zadržet a kolik by stála realizace. Tak se zrodil projekt Model Zdoňov (dnes Model Živá krajina) o adaptaci ČR/EU na klimatickou změnu.

Projekt zajistí po celých povodích postupné zhotovení plánů nové, tzv. konturované krajiny na celé ploše státu spojené s transformací zemědělství. Krajina pak zadrží více vody i uhlíku, vzroste biodiverzita, obnoví se malý oběh vody, omezí eroze a povodně. Jiří Malík se věnoval i dalším úspěšným projektům.