Po sto metrech uvidíte novotou zářící skleníky, stodolu, kamenný obytný dům, stinný sad a mezi tím vším drobným kamením pokryté prostranství, nad nímž se tyčí rozlehlá bílá plachta altánu farmářského bistra.

Farmu U Františky založili Michal Spurný a Veronika Pazmányová. Inspirovat, jak sami přiznávají, se nechali právě toskánskými farmami. "Věnujeme se chovu koz a pěstování zeleniny, hospodaříme přibližně na 220 hektarech," říká na přivítanou mladý farmář, pro něhož, i jeho partnerku, je zemědělství zatím koníčkem. Profesně se totiž věnuje obchodu. "Pěkným, ale drahým a náročným koníčkem," shodují se.

Riskli to se samoobsluhou

Hovoříme spolu ve stínu altánu u malého unikátu - samoobslužné pípy, ze které si zhruba od poloviny července kolemjdoucí mohou sami natočit pivo nebo kofolu. "Protože široko daleko není žádná kavárna a chtěli jsme si občas někam na kafe zajít, udělali jsme si vlastní bistro," vysvětluje Michal. "A protože tu přes týden moc nejsme, zvolili jsme tuto cestu - samoobslužné čepování piva a kofoly."

Svatba v Labuti. Foto: Václav Hurych
Sobotní svatba byla pro osadu Labuť a její obyvatele historickou událostí

Tuto možnost vítají především cyklisté, kteří kolem projíždějí. Stačí zastavit, vzít kelímek, načepovat si a vhodit pár mincí do kasičky. Že by této služby někdo zneužíval a popíjel zadarmo, se zatím nestalo. "Udělali jsme si inventuru a vychází tak, že náklady se pokryjí. Lidi nám hodně říkali, že to asi fungovat nebude. Ale řekli jsme si, když to nezkusíme, tak to nezjistíme. Zatím to funguje," konstatuje farmář s tím, že bistro je v provozu s obsluhou o víkendech, kdy je sortiment rozšířenější a v neposlední řadě je tu možné zakoupit i domácí produkty přímo z farmy U Františky. Tedy zeleninu, saláty, kozí mléko, vlastní kozí sýry, vajíčka.

Kozičky se činí

Na farmě si můžete také zasoutěžit. "Děláme i farmářskou výzvu, takovou soutěž, kdy návštěvníkům dáme ochutnat kravské a kozí mléko, jestli poznají, které je kozí. Zatím je úspěšnost padesát na padesát," pokračuje s úsměvem farmář.

"I já jsem si původně myslela, že kozí mléko je úplně jiné, výraznější chutí i vůní. Ale skutečnost je taková, že pokud se o kozy dobře staráte a mají vyváženou a správnou stravu, je mléko neskutečně lahodné," přidala se paní Veronika s tím, že nabízejí především to, co mají sami rádi. Ostatně vyzkoušet je to možné třeba při degustačních večerech, které farma občas pořádá.

Lázeňská struna 2020. Foto: Kulturní Konstantinky
Tradiční Lázeňská struna vyvrcholila koncertem Roberta Křesťana

Procházíme osm dlouhých skleníků, ve kterých dozrávají rajčata, okurky salátovky i polní, papriky, chilli papričky. Vše příjemně voní typickou zeleninovou vůní. Mezitím po cestě okolo skleníků přichází z pastvy stádo koz a kůzlátek. Přecházíme od skleníků do výběhu a kůzlátka si jako malá štěňátka hned očichávají a prohlížejí nově příchozího. Jak vysvětlila farmářka, kozy se dojí pravidelně jednou denně, strojně. Mléko je odborně a podle všech současných norem zpracováno a část ho putuje do sýrárny.

A stádo se bude postupně rozšiřovat. Může za to kozel, kterého na farmu pořídili a který se rychle rozkoukal. Výsledkem je řada zabřezlých koz. "No a to máme ještě pár kraviček a asi pět stovek slepic," usmívá se paní Veronika.

Jak dodává, sami by farmaření nezvládli, spoléhají se na tým zkušených zaměstnanců. "Chceme nadále pokračovat ve vylepšování farmy, v rozšiřování produktů a činností. A naším cílem je farma otevřená všem. Proto chceme vybudovat ubytovací kapacity, aby sem mohli jezdit zájemci o agroturistiku," shodují se mladí farmáři.