Jak informovala Deník paní Olga z Olešnice, její únorová návštěva posledního rozloučení v jihočeské metropoli ji velice zklamala. „Byla to opravdu nedůstojná událost. Ještě teď je mi z toho těžko, pořád jsem velmi zaskočená,“ sdělila úvodem. Vládní nařízení chápe, ale čekala profesionálnější jednání.

Schází důstojné jednání

Před českobudějovickou obřadní síň na hřbitově sv. Otýlie dorazila s tím, že počítala, že se nedostane dovnitř. „Venku stál jen stoleček s fotkou, který zařídila rodina. Nikdo nám ani nesdělil, že už to začalo,“ popsala smutně. Chyběly jí například reproduktory, aby měli přítomní alespoň pocit, že jsou účastni poslední cesty zesnulé osoby. „My jsme tam stáli, jako kdybychom čekali na autobus, a to že obřad skončil, jsme zjistili, až když začali nejbližší opouštět budovu,“ konstatovala rozčileně. „To je pod úroveň, výsměch všem, kdo se chtěli se zemřelým rozloučit, žádná pieta,“ míní, že i když je doba těžká, tak si každý zaslouží důstojné jednání.

Truchlící jsou neodpovědní

Oslovené pohřební služby se však shodují, že truchlící jsou často nezodpovědní, což jim stěžuje jejich poslání. Jak přiblížila ředitelka Pohřebního ústavu a krematoria města České Budějovice Kateřina Vrbová, původně nechávali smutečním hostům otevřené hlavní dveře, potom od vstřícného kroku museli ustoupit. „Nebylo to možné ukočírovat, odpočítáváme nyní 15 lidí a pouštíme je z boku salonkem. Tam stojí také obřadnice, která odebírá květinové dary a pokládá je na katafalt,“ vysvětlila, že mají špatné zkušenosti.

Pozůstalí a rodina si mohou před vchod umístit například stolek se vzpomínkovou fotkou. Přenosy na internet nejsou v režii krematoria možné. „My tu máme s připojením problémy, jsme tu ve stínu radiokomunikací. Nefunguje nám internet ani pro naše účely,“ zmínila Vrbová. I toto si mohou členové rodiny však na přání zajistit sami, například prostřednictvím mobilního telefonu a dat. „To mi jim umožňujeme. S tím není problém,“ dodala, že stačí společná domluva.

Nekompromisní pravidla pro všechny

Pohřební služba nikdy nemůže odhadnout kolik smutečních hostů dorazí. „Je nám nesmírně líto, že se nemohou všichni zúčastnit obřadu v budově krematoria, ale usnesení vlády ukládá nekompromisní pravidla a my se jimi musíme řídit,“ naznačila ředitelka českobudějovického pohřebního ústavu.

Před vstupem do obřadní síně si musí každý vydezinfikovat ruce, mít ochranu dýchacích cest a dodržovat rozestupy. „Harmonogram smutečních rozloučení je časově koncipován tak, aby v této mimořádné době epidemie bylo možno mezi obřady smuteční místnost řádně vyvětrat a provést dezinfekci inkriminovaných ploch dle doporučení krajské hygienické stanice, používáme také generátor ozónu,“ upřesnila pravidla.

Rozloučení i odkládají nebo pošlou jen květiny

Pozůstalé i objednavatele pohřbu na všechny restrikce předem upozorňují. „Některé rodiny rozloučení řeší tak, že zemřelého nechají zpopelnit a obřad se zesnulým se uskuteční později při urně, kdy budou nařízení uvolněna,“ naznačila možnost řešení. Rozumní lidé podle Vrbové na obřad vůbec nedorazí. Objednají kytici, kterou nechají pouze doručit na místo určení.

Pro pozůstalé je těžké vybrat, kdo se pohřbu zúčastní. „To chápeme, ale o tom si musí rozhodnout rodina zemřelého sama. Opatření vyplývající z výjimečného stavu zakazují jakékoliv shromažďování osob. V našem případě se jedná o venkovní prostor před obřadní síní, kde nemůžeme odpovídat za dodržování předepsaných rozestupů, proto záměrně neuvádíme do provozu žádné venkovní reproduktory či velkoplošné obrazovky. Nebylo by možné ohlídat z kapacitních důvodů srocování lidí,“ upozornila Vrbová.

Obřady jsou rizikové

Dle jejího mínění jsou smuteční obřady velmi rizikovým prostředím nejen pro zaměstnance, ale i pro samotné účastníky. „Truchlící často stahují roušky, smrkají. Pohřební služby a krematoria podléhají kontrole nadřízených orgánů a za porušení opatření jim hrozí vysoké sankce. Limitovaným počtem osob chráníme nejen smuteční hosty, ale i vlastní zaměstnance,“ vzkázala, že děkují všem za pochopení v této nelehké době.

Nabízí alternativy

Dvě desetiletí se v oboru pohybuje Michal Žoudlík, který s bratrem vede na Jindřichohradecku Pohřební službu Charon – Žoudlík. S lidmi v regionu podle něj nejsou velké problémy. „Na parte píšeme, že se rozloučení koná v úzkém kruhu rodinném,“ uvedl, že pozůstalí si zvou skutečně jen povolené množství hostů.

Samotní lidé bojí na pohřby chodit. „Žádné problémy, že by přišlo více lidí jsem, zatím neřešili,“ informoval.

U známějšího člověka, kde je možné předpokládat větší účast, nechávají kostel otevřený po obřadu, aby si mohli ti, co se nevešli do limitu alespoň symbolicky rozloučit. Další pohřeb se koná až po dvou hodinách.

Na přání uskutečňují i online přenosy, nabízí to hned při sjednávání služeb. „Lidé tak nemusí absolvovat dlouho cestu napříč republikou. Stačí, když se připojí na sociální síť do uzavřené skupiny a zhlédnou video,“ vysvětlil, že k přenosu stačí jen připojení k internetu a webová kamera, notebook nebo mobilní telefon. „Snímáme jen rakev a řečníka, což je dostačující,“ osvětlil Michal Žoudlík.

Velký zájem o tuto netradiční službu však není, od září loňského roku natáčeli asi pětkrát. „První živé vysílání jsme si však vyzkoušeli mnohem dříve, než přišla pandemie koronaviru. Šlo o žádost paní, která nemohla přijet na pohřeb tatínka z Austrálie,“ přiblížil premiéru online obřadu.

Obřady raději neprezentují

Špatnou zkušenost s neodpovědnými účastníky na poslední cestě nebožtíků mají také v Táboře. Jak tlumočil jednatel Pohřební služby Melich, lidé si ani v této těžké době nenechají domluvit. „Informace o konání obřadů nezveřejňujeme na webové stránky už od podzimu, i když si lidé stěžují. To má jediný a velice prostý důvod, abychom zamezili většímu shromáždění,“ upozornil Ondřej Melich.

Na táborském hřbitově totiž bývají velké pohřby a tím se snaží usměrňovat počty příchozích. Když počítají předem s velkou účastí, nechají termín obřadu na jeden den a postupně vpouští truchlící, aby jim umožnili pietu a důstojné rozloučení s nebožtíkem. „Veřejnost nerespektuje ani běžná opatření. Je to opravdu těžké, s tím nelze pomalu nic dělat,“ míní Ondřej Melich. I když je obřadní místnost velká, limity platí pro všechny stejné. „Bohužel se stává, že někteří lidé musí zůstat venku, tomu nijak nezabráníme,“ řekl.

Bude hůře

Zaměstnanci v pohřebnictví jsou stále vytížení a zažívají zátěžovou zkoušku. Na všech se projevuje únava i dlouhodobý stres. Největší počty úmrtí zaznamenávají pohřebáci na Jindřichohradecku, Voticku a Pardubicku. „V Táboře máme sice nadprůměr úmrtí, ale počítáme, že příští týden bude ještě náročnější,“ předvídá Ondřej Melich.

Aktuálně platná opatření pro pohřby a pohřebnictví od 1. března

Pohřby se konat mohou, počet přítomných je ale omezen striktně na 15 osob. Poslední rozloučení lze navštívit i mimo okres, v němž účastníci bydlí. Účel takové cesty je však třeba doložit např. čestným prohlášením či formulářem pro cesty mimo okres. Platí povinnost mít po celou dobu obřadu zakryté dýchací cesty respirátorem či chirurgickou rouškou. V rámci prevence je třeba dodržovat dvoumetrové rozestupy i při sezení. Smuteční hostiny se nesmí pořádat v restauraci ani jiném stravovacím zařízení. Po smutečním obřadu se není možné ani setkat se v kruhu rodinném v domácím prostředí. Pohřební služby mohou být nadále v provozu, mají udělenu výjimku ze zákazu poskytování služeb.