Protest na hranici byl pojat formou petice. „Vymezujeme se v ní proti diskriminačnímu opatření, kdy nás vláda nutí, abychom si tyto testy sami platili. Poslední interval je 30 dní. Právě to, že si test máme nechat dělat na vlastní náklady považuji za obzvlášť diskriminační. Ten test totiž nepotřebujeme, je nám k ničemu,“ řekl před shromážděnými petenty iniciátor akce Jan Průha, který za prací do Německa dojíždí denně již od roku 2013.

„Necháme si totiž udělat test, zaplatíme za něj od 2 500 do 3 000 korun, věnujeme tomu cestu a čas. Výsledky na hranicích potvrdí s platností na 30 dní a po tu dobu se mohu pohybovat, kde chci. Po 30 dnech s ještě platným testem přijedu na hranice, budu vpuštěn do republiky, ovšem test dokladuje pouze to, že jsem naší zemi opustil zdravý,“ vysvětlil Průha ke zbytečnosti testování s tím, že za tu dobu se člověk může stihnout nakazit, nemoc prodělat a zároveň se vyléčit.

To co zůstalo po tábořišti u rybníčků.
Z lesů si lidé dělají hospody

Protestující počítají i s tím, že vláda neustoupí, ať už za jakéhokoli důvodu. Považují ale za přirozené, aby pak test vláda pendlerům proplatila. Z právního hlediska na to mají dojíždějící právo. „Advokát Michal Staněk připravil vzor pro podání žádosti o proplacení na úřad vlády. Škoda, která nám tím vznikne, spadá pod §36 krizového zákona. Podle toho paragrafu o proplacení tedy žádat lze,“ pokračoval organizátor protestu. Vzor pro podání takové žádosti byl připraven hned vedle petičního archu a byl pendlerům volně k dispozici.

Pokud by vláda na tyto žádosti neslyšela, hodlají pendleři podat hromadnou žalobu. „I na toto jsme připravení, vše jsme předjednali s panem Staňkem,“ doplnil Průha.

Pro matky je test zbytečný náklad navíc

Vynaložit minimálně tři tisíce měsíčně navíc může mít pro matky samoživitelky tragické dopady. „Většina matek samoživitelek pracuje na částečný úvazek. Vyděláme si sice víc než v Čechách, ale řádově jen o několik tisíc korun navíc. Zvládneme zaplatit bydlení, dá se z toho žít a nemusíme pobírat žádnou další pomoc v podobě sociálních dávek navíc. Nemáme toho ale tolik, abychom mohli platit testy,“ uvedla Deníku Petra Jakubcová ze Všerub s tím, že mnohem by musely vynaložit ty matky, jejichž děti navštěvují školu v Německu.

„Nikdo nám to nenahradí, řada maminek kvůli tomu přišla o práci, když se testován zavedlo. Řekli, že na to nemají a musí přestat do Německa dojíždět,“ pokračovala Petra, která pracuje ve školství, konkrétně v sociálním zařízením pro postižené děti.

Ilustrační foto
Domažličtí o plzeňské oslavy nepřijdou, je připraven on-line program

„Nemluvím jen za sebe, ale i za ostatní matky samoživitelky, kamarádky a ty, které přijet nemohly,“ pokračovala. Petra má navíc malou dcerku Michaelu, která se v současné době učí z domova. „Hrozně mě mrzí, že nemůžu chodit do školy. Chybí mi osobní kontakt. Nejsem na výuku přes počítač zvyklá, nevyhovuje mi to,“ řekla Deníku Michaela, která by od září měla začít navštěvovat školu v Německu. „To, co se teď děje v Čechách, mě jen utvrzuje v tom, že přestěhovat se do Německa je dobrá volba. Než se tak stane, tak doufám, že se podmínky pro nás změní. Přinejmenším alespoň v tom, že naše firma dostane výjimku, abych směla do práce dojíždět bez testování,“ uzavřela Jakubcová.

Politická podpora a další akce

Petiční a poklidně laděný protest pendlerů podpořilo i několik politiků. Jedním z nich byl například bývalý poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička, který se jako jeden z mála lidí ve vysoké politice pendlerů otevřeně zastává. Ten kromě podpory pendlerů zmínil i jedno podstatné výročí. „

Shodou okolností je 1. května i dnem výročí, a to 16 let od vstupu České republiky do Evropské unie. Což si možná na pozadí krize ani neuvědomujeme. Získali jsme tu příležitost využít veškerý potenciál a zařadit se mezi vyspělé státy Evropy a potažmo i světa. Je to volný pohyb peněz obchodu, kapitálu a osob a služeb. A ta poslední dvě slova se nás bezprostředně týkají,“ řekl ve svém projevu Telička s tím, že zásadní problém vidí v diskriminaci mezi jednotlivými skupinami obyvatel. „Můžete jít za prací do Prahy, Budějovic, kamkoli a nemusíte podstupovat žádná omezení. Samotný fakt, že máme hranice, není důvod k tomu, aby byli lidé omezováni na svých právech, aby nesměli jet za prací.“

Další, kteří přijel shromáždění podpořit, byl opět starosta městyse Všeruby na Domažlicku, Václav Bernard.

Folmava ale nebyla jen jediným dějištěm. Sesterské akce se stejně znějící peticí se konaly například na hranicích s Polskem či Slovenskem. Pokud se prostřednictvím těchto akcí nepovede komunikovat s vládou, plánují pendleři na 4. května blokádu hraničních přechodů Folmava a Rozvadov.

Návštěva z Francie v Čečovicích.
Z archivu: Francouzští odborníci navštívili Čečovice