Požár ve středu odpoledne zasáhl spodní část dřevěného kostela i tři věže, šindelová střecha objektu se částečně propadla a konstrukce prohořela na trámy. Hasiči kostel dohasili v 18:40 a pak termokamerou dohledávali skrytá ohniska a dohasili je. Prostor ochladili, aby tam mohli vstoupit vyšetřovatelé. Ti na místo požáru dorazili v pátek ráno, na místě byli také pracovníci Technického ústavu požární ochrany.

Kavka ČTK řekl, že v kostele nebyla elektroinstalace, ale byla tam mobilní elektrocentrála. „Prověřujeme tedy lidský faktor i technickou závadu,“ doplnil.

Pravoslavný kostel svatého Michala, nazývaný někdy také karpatský, stál původně v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. Na tehdejší Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa, byl rozebrán, převezen a znovu postaven v Praze v roce 1929.

Požární ochrana památek by se měla zrevidovat

Památkově chráněný objekt ze 17. století do parku přenesli za první československé republiky, aby se stal součástí sbírek Národopisného muzea. Na obnovu poničeného kostela vyhlásí magistrát veřejnou sbírku. Její vznik iniciovala radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě). Veřejnou sbírku ještě musí schválit minsiterstvo vnitra.

Podle mluvčího pražských hasičů se protipožární předpisy vztahují na rok, kdy byl kostel postaven. „Ve chvíli, kdy není rekonstrukce, tak to takhle zůstává,“ dodal. Právě proto hasiči podle Kavky doporučují ochranu památek zrevidovat.

Pražský primátor Hřib vyjádřil lítost nad zničením kostela prostřednictvím twitterového účtu a napsal: „Za sebe posílám příspěvek 1929 korun. V roce 1929 jsme kostel dostali darem od Podkarpatské Rusi.“

Požáry v Česku v posledních letech poničily několik památek. Před třemi lety shořel dřevěný kostel ze 16. století v Gutech na Frýdecko-Místecku, škoda byla kolem 20 milionů korun. V dubnu 2002 plameny zničily dřevěný kostel svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové postavený také v 16. století. V březnu 2014 shořela rovněž dřevěná chata Libušín na Pustevnách v Beskydech, kterou na sklonku 19. století navrhl Dušan Jurkovič.