Dlouholetá stálice, opora, ikona. Fotbalový brankář Radek Petr je v jednom týmu už přes 15 let. Dříve čapal za Převýšov, po přesunu celého třetiligového mužstva hájí barvy Chlumce nad Cidlinou. Přestože už patří mezi ty hodně zkušené hráče, končit na úrovni ČFL zatím nemá v úmyslu.

Vzpomenete si své fotbalové začátky? Od kolika let se tomuto sportu věnujete?

S fotbalem jsem začínal v rodném Novém Bydžově, kam mě asi v 7 letech přivedli rodiče. Po vzniku RMSK Cidlina jsem zde působil do konce žákovské kategorie a poté jsem byl v FC Hradec Králové.

Už tehdy vás to táhlo do branky? Nebo jste se stal gólmanem až později?

Asi jako většina brankářů jsem se jednou postavil do brány a už tam zůstal. I když ještě v žákovských letech jsem chodil také hrát do pole.

Na co jste ve své kariéře nejvíce hrdý? Může být řeč o nejpovedenějším zápase či nějakém postupu?

Hrdý jsem ve své kariéře na to, že jsem dokázal dlouhodobě obstát v této soutěži (ČFL – pozn. aut.) a nebýt pouze do počtu, i když se zde vystřídala spousta brankářů, ať už z Hradce Králové nebo jiných klubů. A mnoho z nich se stalo i mými kamarády. Rád vzpomínám na vítězství na halovém mistrovství republiky v mladších žácích, na zahraniční turnaje v dresu RMSK Cidlina a vlastně na všechny týmy, kde jsem působil.

S jakým známým hráčem jste si zahrál, nebo nastoupil proti němu v jiném dresu?

Známých hráčů prošlo naší kabinou spoustu. Několik z nich nastupuje i v reprezentaci. Ale největší parťák je pro mě Kuba Jarkovský, se kterým hraju v jednom týmu asi 15 let (usměje se).

Fotbal přináší i nevšední situace. Co vás nejvíc na trávníku pobavilo?

Nejvíc mě na hřišti pobavilo asi to, když před pohárovým utkáním se Slavií Praha po hřišti jezdil koňský povoz a poté se musely odklidit exkrementy. To kluci ze Slavie koukali (směje se).

Co patří mezi vaše největší fotbalové zážitky? Ať už z pozice hráče či diváka.

Určitě pohárová utkání proti ligovým soupeřům. Největší zážitek byl asi zápas proti Slavii, kterou jsme (Převýšov – pozn. aut.) vyřadili před asi třemi tisícovkami diváků. A určitě také zápas proti Plzni, se kterou jsme vypadli až po prodloužení. Kvůli takovým zápasům se fotbal hraje.

Je vám 37 let a stále chytáte ČFL. Plánujete to dát na této úrovni až do čtyřicítky?

Uvidíme, co přinese čas. Po každé půlsezóně si řekneme, jestli to má ještě smysl. Takhle to máme asi poslední dva roky. Zatím má majitel i trenér zájem, já se cítím dobře, tak nemám důvod končit. I když si to můžu dovolit, hlavně díky podpoře manželky, která podporuje nejen mě, ale i kluky. A to nejen tím, že se o nás bezvadně stará, ale i osobně nás podporuje na hřišti.

OPORA MEZI TYČEMI. Chlumecký gólman Radek Petr válí už léta ve třetí lize, ale také v MOL Cupu.OPORA MEZI TYČEMI. Chlumecký gólman Radek Petr válí už léta ve třetí lize, ale také v MOL Cupu.Zdroj: Martina Hegerová

Váš tým se po přesunu z Převýšova do Chlumce ještě více zkvalitnil, což dokazuje nejen ve třetí lize, ale i v MOL Cupu, kde je každoročně postrachem prvoligistů. Čemu přisuzujete, že šel výsledkově i výkonnostně nahoru?

Musím říct, že jsem to měl v Převýšově rád, mělo to tam takovou specifickou atmosféru. Přesun do Chlumce je určitě krok vpřed, ať už co se týče zázemí a hlavně většího i kvalitnějšího hřiště. Myslím si, že to je hlavní důvod lepšího postavení v tabulce. I přes pohyby v kádru je zde vždy super parta, kdy všichni táhneme za jeden provaz. Nesmím samozřejmě zapomenout na pana Rybu, bez jeho zapálení do fotbalu a peněz by to nešlo.

V červnu se dokonce šuškalo o tom, že by se mohl Chlumec posunout do druhé ligy. Jak jste to vnímal vy osobně, případně celá hráčská kabina?

Něco jsem zaslechl, určitě by to bylo další zviditelnění města, ale i regionu. Pro mladé kluky by to byla možnost posunout se v kariéře dál a pro mě by to znamenalo konec na této úrovni. Časově bych to již nezvládal.

Jste považován mimo jiné za penaltového specialistu. Máte na exekutory nějaký recept?

Nevím, jestli jsem úplně specialista. Pár penalt jsem během kariéry asi chytil. Je to o zkušenostech, předvídavosti, reflexech… To nejdůležitější si nechám pro sebe, abych třeba ještě nějakou chytil (zasměje se).

Poslední dvě sezony bohužel nebyly kvůli covidové situaci dohrány. Myslíte, že následující ročník se už odehraje celý?

Doufám, že se konečně odehraje celá sezóna a celkově se život vrátí k normálu.

Má chlumecké mužstvo opět ambice být v popředí tabulky?

Určitě se budeme chtít pohybovat na špici, jak tomu bylo poslední roky zvykem.

V přípravě vás převzal nový trenér Michal Šmarda. Jak si to zatím sedá?

Příprava začala nezvykle brzy, tak se trenér musel potýkat s řadou absencí. Je to pro něj určitě změna po příchodu z profesionálního fotbalu. Postupně nás poznává a my jeho. Tréninky jsou super a každý se chce ukázat. Myslím, že budeme dobře připraveni na začátek soutěže.

Vedle hraní trénujete přípravku v klubu SK Bystřian Kunčice. Jak vás trénování dětí baví?

K trénování jsem se dostal víceméně náhodou, jako většina rodičů. Trénování mě začalo strašně bavit. Je super vidět v očích dětí radost z toho, že se něco naučí a celkově radost z pohybu.

OPORA MEZI TYČEMI. Chlumecký gólman Radek Petr válí už léta ve třetí lize, ale také v MOL Cupu.OPORA MEZI TYČEMI. Chlumecký gólman Radek Petr válí už léta ve třetí lize, ale také v MOL Cupu.Zdroj: Martina Hegerová

Máte dva syny a oba již začínají zakusovat fotbalový chlebíček. Jdou tedy v tátových šlépějích?

Oba kluci hrají – starší syn Štěpán (2013) a mladší Mikuláš (2016). Důležité je, že je to baví. Jestli jim to vydrží, to ukáže čas. Jestli budou hrát fotbal, nebo budou mít jiný zájem, je mi celkem jedno. Hlavně chci, aby měli kladný vztah k pohybu, což v dnešní době není bohužel úplně normální.

Mohl by být z některého z nich také gólman?

Štěpa to v bráně zkoušel, ale víc ho to táhne do útoku. V tomto věku je dobře, že má zájem vyzkoušet všechno a pak to bude na něm, jak se rozhodne. Miky teprve začíná, ale míče se rozhodně taky nebojí, tak uvidíme.

Ve většině vesnických fotbalových klubů děti spíše ubývají. Čím to, že v Kunčicích tomu tak není?

Tak hlavně má fotbal v Kunčicích obrovskou tradici, fotbalem žije celá vesnice. Velký podíl na tom má vedení klubu, pan Šulc, pan Kraus a hlavně starosta obce a předseda oddílu pan Kvasnička. Je tu fajn parta trenérů a rodičů, což je super a vytváří to tu správnou atmosféru. Hlavně jsem rád, že se nejedná jen o kluky a holky z Kunčic, ale i z okolí. I když mají možnost působit v klubech, které jsou blíž jejich domovu.

Jaké máte další ambice coby hráč a hodláte se po kariéře věnovat právě roli trenéra?

Jako hráč už žádné ambice nemám, jen zůstat zdravý. Jako trenér uvidíme. Nějaké nabídky jsem už s díky odmítl. Nejprve se musím vzdělávat a co přijde časem, to uvidíme. Každopádně jsem v Kunčicích spokojený.

V mládežnických letech jste působil i v FC Hradec Králové. Jak by si podle vás mohli Votroci vést v nejvyšší soutěži, kam postoupili?

Bylo by fajn, kdyby to nebylo jen na jednu sezónu. Hradec si ligu zaslouží. Palce budu držet hlavně brankáři Patriku Vízkovi, ať se mu daří.

Hradec by se měl po dlouhé době konečně dočkat nového stadionu. Těšíte se?

Tak stadion se staví, co já pamatuji. Už když jsem přicházel do dorostu, tak se mělo začínat. Teď už by to mělo dopadnout a určitě to prospěje celému klubu.

Co jste říkal výkonům a výsledkům české reprezentace na nedávném Euru?

Euro jsem sledoval, když jsem měl čas. Bylo to o to příjemnější, že už jsem měl k tomu parťáky. Češi určitě nezklamali, ale po vítězství nad Nizozemím jsem byl přesvědčen, že čtvrtfinále zvládneme.