A to pětatřicetiletý Petr zažil cestu z I. A třídy do třetí nejvyšší soutěže či vyřazení pražské Slavie v poháru.

Jen tak mimochodem, proti Viktorii zachytal parádně…

Byl zápas s Plzní tím největším, co jste zažili?
Asi jo. Ve Slavii byl v té době Vlček, Jarolím, ale jinak hrála s horším kádrem než teď Plzeň. Ta je TOP. Ještě před rokem hrála Ligu mistrů, a jestli jim od té doby odešli dva, tři hráči? Přijedou do Chlumce, mají s námi problémy, na konci zdržují… Hrát vyrovnaně sto dvacet minut s takovým týmem je prostě sen.

Jeli jste na krev?
Všichni. Teď musíme rychle zregenerovat. Hrajeme v sobotu, potřebujeme bodovat. Pohár je - bohužel - pryč. Byla to krásná jízda.

Jasně, vyřadili jste Příbram a Bohemians, dva prvoligové soupeře. Třetího, tedy Plzeň, jste trápili. Co jste si myslel za stavu 2:0?
Furt se soustředím. Není to tak, že bych si říkal: Paráda, vedeme, už to dohrajeme. Taky jsme dostali kontaktní gól, hned potom druhý. To byla škoda, možná nekoncentrovanost. Za chvíli třetí, naštěstí jsme to dotáhli aspoň do prodloužení.

Plzeň po půli vystřídala. Byl to zlom?
Krmenčík, Chorý jsou znát. Jsou silní v soubojích. Ale Chorý mě zklamal. Je to ligový fotbalista, tady padá, válí se po zemi. Navádí míč k rohovému praporku, to mi přišlo ubohý…