Fotbalisté Náchoda zažívají sezonu podobnou té minulé. Podzimní část Fortuna Divize C z jejich pohledu nestála za nic a se ziskem pouhých deseti bodů byli Východočeši znovu po roce odsouzeni k přímé bitvě o záchranu.

Oproti loňsku ale dlouho nepřicházelo zlepšení ani na jaře. Tři porážky, tři remízy, suma sumárum šest zápasů, pouhé tři body a poslední místo v tabulce. Leč dosud závěrečné dva duely svěřencům trenéra Karla Krejčíka vyšly na výbornou. Náchodští nejprve vyhráli krajské derby na půdě Dvora Králové nad Labem 2:0 a záhy stejným výsledkem přemohli také vysoce favorizované Hlinsko.

Náchodský Matěj Jahoda právě překonává gólmana Hlinska Vojtěcha Bureše.
Druhá výhra v řadě. Dvougólový Jahoda přiblížil Náchod k divizní záchraně

Hrdinou zápasu byl jednoznačně střelec obou branek Matěj Jahoda. Třiadvacetiletý rychlonohý štírek se prosadil na začátku obou poločasů a výraznou měrou pomohl k tomu, že se Náchod po hodně dlouhé době posunul z pásma sestupu.

Do konce soutěžního ročníku však zbývá dlouhých sedm kol, vyhráno tým rozhodně nemá a ví to samozřejmě i mladý ofenzivní hráč, jenž podzimní část strávil v taktéž namočeném celku Brandýsa nad Labem.

Matěji, pletu se, když si tipnu, že tento týden se vašim spoluhráčům na tréninky chodilo nejlíp v dosavadním průběhu sezony?
Jelikož bydlím v Praze, tak kabinu vidím až na pátečním tréninku, ale podle příspěvků v naší skupině na sociální síti si myslím, že atmosféra v týmu je skvělá. I z mé strany samozřejmě. Celý týden jsem dobře naladěn a na trénincích tady v Praze se cítím daleko lépe.

Náchodský Matěj Jahoda právě překonává gólmana Hlinska Vojtěcha Bureše.Náchodský Matěj Jahoda právě překonává gólmana Hlinska Vojtěcha Bureše.Zdroj: Michal MalýDvěma góly jste rozhodl zápas s Hlinskem. Sice už za sebou nějaké divizní trefy máte, ale souhlasíte, že tyhle jsou vůbec nejdůležitější?
Tak v tuhle chvíli ano, jsem za obě trefy moc rád. Především mě ale těší ty kýžené body, které tak moc potřebujeme. V posledních dvou zápasech nás zdobila především defenzíva a to je to, co dělá body. Zároveň si dokážeme vytvořit i dost gólových příležitostí, které se nám daří proměňovat. Takže jo, góly jsou pro mě důležité, ale především pak pro celý tým.

Jak jste obě branky viděl a kde hledat příčinu, že padly na startech obou poločasů?
U prvního gólu jsem se trochu bál, abych nestál v ofsajdu, ale jak jsem koukal ze záznamu, tak se o ofsajd nejednalo. O samotné kolmici, jakou mi tam poslal Kralda (Daniel Král – pozn. aut.), se ani nemusím více rozpovídávat, to byla prostě nádhera. Já už měl pak poměrně jednoduchý úkol. O poločase jsme si řekli, že pokud budeme hrát tak, jako v první půli, branku dostat nemůžeme.

Což se vám i splnilo. Jak potom vypadala vaše druhá branka?
U druhé šlo o dobrou souhru Denise s Petrasem (Denis Hrubý a Jakub Petřík – pozn. aut.), který mě našel rozeběhnutého za obranou, a pak už to bylo jen mezi mnou a gólmanem. Nějákou příčinu bych na tom nehledal, spíš využití zaváhání soupeře.

Náchodu se vstup do jarní části nepovedl, na výhru jste čekali šest kol. Jak jste tohle období trávili?
Musím říct, že zejména po sérii porážek a množství zraněných hráčů, byla atmosféra v týmu dost skleslá. O to více si vážíme této malé série výher a toho, že jsme dokázali vyhrávat i bez týmových opor. Teď to musíme jen potvrdit a bodovat i proti soupeřům stejné kvality jako má Hlinsko, protože nás nečeká nic lehkého a tohle je jen malý začátek.

Matěj Jahoda v souboji se Dvorem Králové nad Labem.Matěj Jahoda v souboji se Dvorem Králové nad Labem.Zdroj: Michal MalýVše nejspíš zlomilo derby na půdě Dvora Králové nad Labem. Tam jste po týmovém výkonu zaslouženě vyhráli 2:0. Jak se vám hrálo proti klubu, ve kterém jste chvíli působil?
Byl jsem moc rád, že jsem mohl ve Dvoře nastoupit a pomoci Náchod nastartovat. Den před zápasem jsem si zlomil prst na ruce a ani pár hodin před utkáním jsem ani nevěděl, jestli budu hrát či nikoli. Prostředí ve Dvoře opět nezklamalo a přišlo skvělých 300 diváků, kteří však tentokrát nefandili mému týmu, ale i tak jim patří velké díky. Každý hráč chce hrát před takovou návštěvou. Mrzí mě, na jakých příčkách se teď Dvůr pohybuje. Do divize patří, už jen kvůli lidem, co tam na fotbal chodí.

Proč myslíte, že se oba tyto kluby z Královéhradeckého kraje v posledních sezonách tolik trápí a balancují nad sestupovou propastí? Už loni se zachránily v hodině dvanácté.
Je to tak, poslední dva roky se opravdu oba kluby trápí na samotném konci tabulky, ale čím by to mohlo být, to moc netuším. V Náchodě máme skvělé fotbalisty, jen možná s málo zkušenostmi s divizní soutěží. V předcovidové době jsme s týmem působili na špičce tabulky a od té doby tým prošel dost zásadní proměnou, která potřebuje jen čas, aby si zase všechno sedlo. Teď je důležité se udržet a následující rok předvádět jiné výsledky.


Načítám tabulku ...

Vy jste byl po konci dorosteneckého věku tak trochu cestovatelem. Z Náchoda do Dvora, pak Uhelné sklady Praha, záhy Brandýs nad Labem. Co vás vedlo k tolika změnám působišť?
Dostal jsem možnost skvělé práce a do toho se přítelkyně dostala na školu, takže nastala veliká životní změna a to stěhování do Ptahy. Měl jsem pouze nějaký měsíc na to se rozhodnout, co dál s fotbalem, právě toto rozhodnutí mě dovedlo až do Pražského přeboru. Všechno pro mě bylo nové, práce, tým, bydlení. Po roce stráveném v hlavním městě jsem se trochu otrkal a do toho jsem se dostal do týmu v Brandýsu. Čtyřikrát v týdnu ježdění do středočeského Brandýsu bylo náročné, ale fotbal už byl na kvalitnější úrovni. V tomto krásném městě jsme se od začátku letošní sezony trápili se získáváním bodů a situace nebyla jednoduchá.

V zimě ale následoval návrat do Náchoda. Co za ním stálo?
Vždycky, když byl volný víkend, s přítelkyní jsme toho využili a jeli navštívit rodiny do Náchoda či Nového Města nad Metují. Pak přišlo to, co tu máme teď. Náchod si mě vzal zpátky a jsem moc rád, že můžu právě rodnému městu pomoci k záchraně. Jsme za to teď rádi oba, jak já, tak přítelkyně Lucka v pátek zabalíme věci, frčíme směr Náchod a rychle na trénink.

Zdá se, že nyní můžete být opravdu spokojen. Cítíte důvěru od trenéra Karla Krejčíka? Jak se vám líbí jeho tréninky a koučink?
Určitě potvrzuji, že jsem teď spokojený, trenér mi dává dostatek důvěry a skvěle ne jen se mnou komunikuje. Myslím, že to je to, co náš tým potřebuje. Ke všemu zná dokonale všechny soupeře, před každým zápasem o nich má spoustu informací a je vidět, že fotbalem žije a baví ho to. Dokonce mohu prozradit, že má doma svůj pokoj, kam manželka nemůže a kde kouká na fotbal. Něco takového bych v Praze také potřeboval (směje se). Trenér dělá pro záchranu Náchoda v divizi naprosto všechno a vedení klubu taky, teď už jen abychom to zvládli také my na hřišti.

Náchod vs. Hlinsko 2:0
Podle Krejčíka sehrál Náchod nejlepší zápas sezony, Votroci potřebují dát haluz

Do konce sezony zbývá sedm kol. Co povede k záchraně soutěže? Přece jen při pohledu na váš los to stále nevypadá úplně růžově.
Jak už jsem říkal, tohle je pouze začátek a los opravdu nemáme jednoduchý. Nezbývá nám než opakovat výkony z posledních zápasů.

Je vám teprve 23 let, fotbalovou kariéru máte stále před sebou. Kam sahají vaše ambice?
Ambice by člověk měl mít vždycky nejvyšší, ale mnohem radši si vyšší ligu zahraji za Náchod než někde jinde. Uvidíme, co nastane v dalších letech.

Jste typem rychlostního fotbalisty. Kdo je vaším vzorem v Česku a ve světě?
Osobně se mi líbí hráči, kteří umí vzít balon a něco vymyslet, udělat něco, co ani lidé u obrazovky nečekají. Vybrat ale jednoho fotbalistu a ještě k tomu ve světě, to je těžké. Vyloženě svého idola nemám.

Vedle velkého fotbalu jste se našel také v malém. Za koho nastupujete a jak se v tomto odvětví daří?
Vše začalo stěhováním do Prahy, kde jsem dostal možnost jít si zahrát Pražskou ligu v malém fotbale a hrozně mě to bavilo. Hráč tu má mnohem více doteků s míčem než ve velkém fotbale. Měl jsem štěstí, že hned na první zápas se byl podívat trenér z výběru Prahy, který trénuje pražské Predátory. Kontaktoval mě a hned po týdnu jsem jel hrát do Příbrami. Byl jsem „vykulenej“, jakou to má úroveň, plno skvělých technických fotbalistů. Podařilo se nám tam vyhrát, vstřelil jsem i nějaký ten gól a trenér si mě tam už nechal.

Po přestěhování do Prahy se Matěj Jahoda našel v malém fotbalu, kde zaujal i trenéra pražských Predátorů.Po přestěhování do Prahy se Matěj Jahoda našel v malém fotbalu, kde zaujal i trenéra pražských Predátorů.Zdroj: archiv Deníku

I s malým fotbalem se tedy rozhodně nenudíte.
To máte pravdu. Jezdíme po celé republice a za loňskou sezonu se mohu pochlubit třetím místem. Letos jsme se dostali opět do play off, kde nás čeká Jihlava, takže se moc těším. Malý fotbal je také příležitost zahrát si s těmi nejlepšími fotbalisty v Česku, hraje tu spousta prvoligových hráčů. Třeba v řadách Predátorů se nachází třeba Pavel Osmančík nebo Dominik Kostka hrající za Pardubice. Díky malému fotbalu jsem v Praze pořád na hřišti a dost mi to ve velkém fotbale pomáhá.

logo Bohemians Praha 1905logo Bohemians Praha 1905Zdroj: denik.czNa závěr odbočím od divize k nejvyšší domácí soutěži. Kdo podle vás ovládne FORTUNA:LIGU?
Je mi celkem jedno, kdo naši nejvyšší soutěž vyhraje. Zajímá mě pouze a jen čtvrtá pozice zajištující evropské poháry. Jako velký fanoušek pražské Bohemky mě zajímá především to, jak si povedou klokani.