Fotbalisté Dvora Králové nad Labem v nedělním odpoledni přivítali na svém hřišti Velké Hamry a v 10. kole (jedenáctém hraném) Fortuna Divize C měli políčeno na tři body. Ač v zápase nebyli lepším týmem, ke svému cíli byli krátce před koncem slušně nasměrováni, jelikož od 81. minuty vedli po proměněné penaltě 1:0.

Do vedení Východočechy poslal nejstarší muž na trávníku Martin Hruška (40), jenž ideálním způsobem oslavil narození syna Kryštofa. Ten na svět přišel necelých dvacet hodin před utkáním. Výhrou ale Dvoráci budoucího fotbalistu neuvítali. V nastaveném čase totiž soupeř taktéž z pokutového kopu vyrovnal a na dvorské konto se stěhovala už šestá (!) remíza 1:1 v sezoně.

Dvorští fotbalisté se s Velkými Hamry rozešli smírně.
Penaltový zmar Dvora v nastavení. Dvě trefy Horčičky Trutnovu na body nestačily

Martine, předně gratuluji k druhému synovi. Jak moc jste si jeho narození užil a vyspal jste se vůbec před zápasem?

Děkuji. Jsem nesmírně šťastný, že vše dopadlo dobře, i když raději nechci nic zakřiknout. Manželka to zvládla statečně a na synka si budeme muset chvilku počkat. Bylo to hektické, šel jsem spát lehce po půlnoci, takže jsem si trochu odpočinul a dopoledne opět vyrazil do Hradce Králové za rodinou. Následně jsem na zápas dorazil akorát na čas.

V neděli jste přivítali třetí tým tabulky. Jak jste se na Velké Hamry připravovali a co na kvalitního soupeře mělo platit?

Jsme v situaci, kdy se připravujeme na každého soupeře téměř stejně, s cílem zisku bodů. Velké Hamry mají svoji kvalitu, ale nebyl důvod z toho panikařit. Potřebujeme ovšem bodovat naplno, hlavně v domácích zápasech.

Dařilo se týmu plány plnit?

Chtěli jsme být trpěliví, nemohli jsme hrát úplně otevřeně, to by byla sebevražda. Doposud sezonu táhneme v úzkém kádru a je to znát. Kluci se rvou statečně, plán jsme celkem splnili.

Potkaly se dva týmy s průměrem pod dvě inkasované branky a šancí bylo poskrovnu. Jednu obrovskou jste ale měl právě vy na konci na konci prvního poločasu. Co se tam stalo?

No, jsem si toho vědom. Mrzí mě to, vše proběhlo skvěle, četl jsem hru, dobře si míč přebral do běhu mezi dva hráče, ovšem v koncovce jsem selhal. Mohl jsem si vybrat, kam to uklidím, měl jsem to proměnit. A nebudu se vymlouvat, proč se tak nestalo, i když to vím. Kdo hrál fotbal, ví co se v takovém momentu může stát.

Martin Hruška, kapitán Dvora Králové nad LabemMartin Hruška, kapitán Dvora Králové nad LabemZdroj: Renata JírováTaké po přestávce hrála obě mužstva trpělivě, do vedení jste šli ale vy. Na penaltu jste byl určený?

Ano byl jsem určený já a společně se mnou ještě David Vitebský.

Krátce po vstřelené brance jste střídal a ze hřiště odkulhal. Co se vám stalo?

Při penaltě jsem si trochu vytočil nohu a píchlo mě ve svalu.

Tři body byste možná udrželi, nebýt obráceného verdiktu rozhodčích u rohového praporku soupeře. Jak jste situaci z 90. minuty viděl ze střídačky?

Viděl jsem to tak, že šlo o nepochopitelný verdikt rozhodčích, jenže tady nejde jen o rozhodčí. Tento sport hraji od mala srdcem. Kdybych si to nepřepnul v hlavě a nevypouštěl věci, co se dějí kolem, už dávno bych skončil.

Místo toho tedy přišla na druhé straně hřiště penalta a ztráta vítězství. Není to pech?

Samozřejmě, že je, vždycky tohle naštve, ale upřímně. Nejde jen o tenhle zápas. Vím, že jsme body poztráceli už dřív, ať už kvůli sportovní stránce, tak i kvůli té nesportovní.

Mimochodem, z jedenácti zápasů máte šest remíz a zrovna před letošní sezonou se zrušily penaltové rozstřely. Co říct k tomuto?

S pravidlem penalt jsem osobně nikdy nesouhlasil, absolutně se znegoval tříbodový systém za vítězství, můj názor. Ať se týmy učí vyhrávat i prohrávat a ne se uspokojit jednobodovým ziskem. To vede k defenzivnímu pojetí hry, přitom diváci chtějí vidět góly a pěkné akce.

Váš tým prošel před sezonou řadou změn, kádr hodně omladil, přišli dva zahraniční hráči. Jak byste sílu mužstva specifikoval a co mu nejvíc chybí?

Po covidu a jaru se nám mužstvo téměř rozpadlo, museli jsme rychle hledat nové hráče, něco se povedlo, něco méně. Na jaře bychom ani nemohli nastoupit do divize, to je realita. Máme každou chvíli zraněné hráče, takže to víceméně táhneme v pár lidech. Musíme se dát zdravotně do pohody a bojovat s tím, co máme. Hrajeme jako tým, nebudu někoho vyzdvihovat a někoho snižovat.

Je vám čtyřicet let. Za sebou máte skvělou kariéru, zářil jste v Trnavě, zahrál si i za Plzeň pod Pavlem Vrbou. Jak dlouho plánujete ještě kopat?

Neplánuji, jelikož už teď vše beru jako nadstavbu. Mé priority už jsou dávno někde jinde. Ovšem dokud budu zdráv a nějakým způsobem schopný pomoct, tak pomohu.

Fotbalové hřiště v Kuksu bylo svědkem největšího překvapení uplynulého víkendu.
Překvapení kola pod hospitalem. Kuks sesadil Lánov z čela tabulky. Rozhodl Nymsa

Mohou se fanoušci těšit, že ve vašich stopách půjdou i oba synové? Mimochodem starší Matěj po vás talent rozhodně zdědil a momentálně válí v mladší přípravce.

Uvidíme, rozhodně na to netlačím. Budu chtít, aby to dělali srdcem a s radostí, co bude dál, ukáže čas. Máťu to baví a to je teď důležité a u Kryštůfka, no nechme se překvapit (usmívá se).


Načítám tabulku …