Které místo na hřišti by si asi mohl vybrat? To je jednoduché, jeho pomyslný čtvereček je mezi tyčemi.
„Nějaké roky jsem v té bráně strávil,“ usměje se Karel Podhajský, nynější trenér mladežnických brankářů v FC Hradec.
Za Votroky chytal od roku 1985, kdy přišel jako žák z Police nad Metují, až do roku 2009. V prvním týmu zvládl 257 zápasů. Proto konal, když se dozvěděl o akci nazvané Votroci sobě.
Měl jste jasno hned?
Jasně, nenechalo mě to chladným, neváhal jsem ani minutu. Chceme podpořit stavbu stadionu - vždyť se to už táhne tolik let.
Občas se objeví naděje, pak přijde zase rána, že?
Hodně mě to zajímá. Myslím, že jsme teď ve fázi, kdy nejde couvnout zpátky. Musí se bojovat, aby to dopadlo.
Věříte?
Jsem z toho rozmrzelý, někdy otupělý. Ale věřím. Je škoda, že se nepovedlo postavit stadion, když klub vlastnil pan Voda a město s ním nemělo tolik nákladů. Nebo když Hradec prodal podíl v opatovické elektrárně. Fotbal by byl úplně jinde.
V čem by aréna pomohla?
Samozřejmě jde o atmosféru na zápasech. Potřebujeme kontakt s diváky. Ale také jako motivace pro mládež, kterou, myslím, děláme dobře. Pracujeme s kluky, aby hráli první ligu tady. Aby měli cíl hrát za áčko - ukázat se doma a pak myslet dál. Teď myslí rovnou na odchod.
Když jste hrál, říkali jste si, že vás nefotbalové prostředí připravuje o body?
Samozřejmě, o hodně. Ne když jsme hráli se silnějšími, to jsme mohli jen překvapit. Ale soupeři na naší úrovni tady měli výhodu. Na Malšák musí přijít aspoň pět šest tisíc lidí, aby to bylo znát.
Pamatujete nějaký zápas, kdy vám stadion pomohl?
Při památném zápase s Libercem v roce 2002, kdy dal David Zoubek gól kopem škorpiona. Podařilo se mi chytit penaltu, dvakrát zhasla světla, lidi zůstali. A vyhrálo se.
Hradec se může o gólmany opřít, říká Podhajský
Stará se o hradeckou brankářskou budoucnost, v merku má však i elitu klubu.
Karel Podhajský, samozřejmě, sleduje výkony gólmanů prvního mužstva Radima Ottmara s Patrikem Vízkem – ale také posun Jana Stejskala, jenž válí na hostování v prvoligové Mladé Boleslavi.
Případ Hradec: „Patrik má velký potenciál, už v šestnácti zvládal třetí ligu. Je na tom výborně mentálně. Teď začal sezonu, ale pak se vrátil do brány Radim. Oproti Patrikovi má větší zkušenosti, lepší kopací techniku, je výborný v čtení hry. Oba jsou ale dobří, tým se o ně může opřít.“
Případ Stejskal: „V létě odešel na hostování do Mladé Boleslavi. Říkal jsem si, že to bude mít složité, aby se prosadil přes tradiční jedničku Šedu.
Honza prošel všemi mládežnickými reprezentacemi, je ambiciozní. Myslím, že má vysoké cíle, klidně i přestup do zahraničí. Česká liga by pro něj měla být přestupní stanice.“