„Nevím, co říct, to musím dávat. Jsem zklamanej. Na tréninku to dám desetkrát z deseti. Nerozumím tomu,“ bědoval.

K pokání však přidal ještě jeden krok. Hned po zápase sebral kopačky, v nichž hrál a vyhodil je. „Jsou na umělce,“ ukazoval na vedlejší hřiště na malšovickém stadionu. „Ať si je někdo vezme,“ prohodil.

Přitom na Vlašim si věřil, vázaly ho k ní dobré vzpomínky. „Měl jsem proti ní první start ve druhé lize i první gól. Chtěl jsem se ukázat, ale nevyšlo to,“ vykládal. „Musím dát hlavu nahoru a makat dál,“ dodal způsobně.

Ale pozor, trenér Zdenko Frťala ho - stejně jako další střídající hráče - chválil. „Kluci si svými výkony získávají pozici. Odjezdili to,“ řekl.

Bylo to tak, také Firbacher jel naplno, běhal, bojoval. „Bylo to hodně těžké. Vařil jsem,“ přiznal. Je to logické, je po zranění, nedávno byl na artroskopické operaci s kolenem. „Cítím, že to ještě není úplně stoprocentní, ale snažil jsem se to odbojovat,“ řekl.