I nynější zpropadená doba může kdekomu pomoci. Příklad?
Jiří Kateřiňák, šikula ze zálohy hradeckých Votroků, který se vrací k fotbalu po operaci vyhřezlé plotýnky. Takže před možným startem FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY získal čas.
„Malinko mi to pomohlo, ale vlastně i uškodilo,“ glosuje koronavirový problém.
V čem?
Po fyzické stránce jsem připravený, bylo to náročné, ale na druhou stranu nemůžu jít hrát zápasy za béčko. Po devíti měsících, co jsem byl mimo, by to bylo potřebné.
Jste technik. Takže to jste ztratil?
Snad ne. (usměje se) Myslím, že jsem to nezapomněl. První tréninky mi ukázaly, že to v noze pořád je.
Jste nadšený, že už se rozběhly společné tréninky?
Hodně. Moc. Mám takovou chuť, že bych si šel zakopat kdykoli. Dopoledne, odpoledne.
Není to až nebezpečné?
Je to tak, musím se mírnit, abych toho nedělal moc a zase to nepřetáhl.
Před prosincovou operací jste poctivě cvičil. Držíte se stále ve stejném módu?
Jo, pořád jsem poctivý. Navíc chodím dvakrát týdně k fyzioterapeutce Evě Baranové. Pořád mě udržuje, jsem s ní v kontaktu. Když cvičím, tak se cítím super.
Liga by měla začít na konci května. Bude to však velmi nahuštěné. Budete to zvládat?
Těším se enormně. Mám rád, když se hraje dvakrát týdně. Myslím, že vytíženost bude u hodně kluků podobná, trenér to bude muset prostřídat. Já osobně myslím, že na začátku nedostanu tolik času.
Není to rozumné?
Zatím jsem se o tom s nikým nebavil, ale řekl bych, že ano. Byla by hloupost naskočit po takové době hned do celého zápasu. Ale opakuju, těším se strašně a věřím, že budeme všichni připravení.
