V hlavě má jednu takovou představu. Až přijde čas, rád by si zahrál s oběma bráchy. Mohlo by to vyjít – a tým, v němž by se měli sejít, je jasný: Černíkovice,  kde se v současnosti hraje hraje okresní přebor Rychnovska.

Tady Plašilovi vyrůstali, tady kope Jan, nejstarší z nich a nyní učitel na základní škole v Javornici, který to dotáhl do rezervy pražské Slavie. Prostřední - a ten nejslavnější - nedávno prodloužil smlouvu ve francouzském Bordeaux. Šestatřicetiletý Jaroslav má na kontě více než sto startů za národní mužstvo.

A třetí, nejmladší Marek, patří ve dvaatřiceti mezi stálice hradeckého kádru ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE.

„Ještě jsme se o tom nějak víc nebavili, ale myslím, že to každého z nás napadlo,“ usmívá se Marek. „Je dost možné, že to dopadne.“

On sám má ale nyní jiné úkoly. Trenér Zdenko Frťala z něj na začátku nové sezony udělal šéfa defenzivní formace – a kolem něj poletující samí mladíci: osmnáctiletý Daniel Finěk a jen o dva roky starší Jakub Martinec s Michalem Trávníčkem.

Kouč Frťala obranu po výhře na hřišti Táborska chválil, je tedy velmi pravděpodobné, že ve stejném složení nastoupí v neděli, kdy do Hradce přijede Znojmo. Hraje se od 18 hodin.

Musel jste být vzhledem ke složení obrany slyšet víc než obvykle?
Trenér si nás starší vzal stranou a řekl, že chce, abychom mužstvo řídili. Ale nebylo to konkrétně před zápasem. Chce to po nás na hřišti i v kabině. Ale já jsem neviděl moc rozdíl. Snažil jsem se mluvit, organizovat, nechoval jsem se jinak než jindy.

Jenže měl jste kolem sebe vlastně samé nováčky.
Ale oni nemají ostych.A ani si nemyslím, že by ho měli mít. Jen jsem jim říkal, aby se zbytečně něčeho nebáli.

Vy jste spíš pozitivní povaha, že?
Jo, jsem asi hodnej. (usmívá se) Ale na hřišti chceme všichni vyhrát. Někdy je potřeba něco vytknout, jindy pochválit.

Vytýkal jste?
Možná maličko, nějaké posuny se nepovedly. Ale já se snažím spíš pochválit, podpořit. Aby to pomohlo a neublížilo.

To brankář Radim Ottmar, další matador v defenzivě, se v zápase jednou pořádně pustil do Daniela Fiňka. Jak to bylo?
No, trošku mu vyčinil. (směje se) Fíňa se otočil zády k centru a nešťastně to tečoval. Byl to takový nepříjemný točený balon, který šel na bránu, ale Oťas si to pohlídal a chytil to.

Míval jste vy jako mladý hráč nějaké starší vzory?
Když jsem přišel v devatenácti do áčka, byl tady Míra Zemánek, Pavel Lukáš. V Příbrami pak Martin Müller, co hrál za Slavii. Koukal jsem na ně, od každého jsem si vzal něco. Ale byla trošku jiná doba: Tehdy jsme byli v áčku tři mladí, dneska jsme tři staří…

Nejen to se změnilo. Také hradecký tým chce hrát po příchodu kouče Frťaly jinak. Zamlouvá se vám to?
Chce po nás, abychom víc drželi míč. To se mně líbí.V přípravě jsme odehráli dobré zápasy, ale mistráky jsou něco jiného. Odešli zkušenější kluci, přišli mladí, sedá si to.

Má na takovou hru tým kvalitu? V minulé sezoně spíše vycházel z obrany.
Máme takové hráče, že by to mělo jít.

Jaká bude druhá liga?
Myslím, že bude hlavně extrémně vyrovnaná. Už na jaře se vlastně ukazovalo, že je každý schopný porazit každého – byly překvapivé výsledky. Nevidím jasného postupujícího. Jsou tam exligisti Brno a Jihlava, také České Budějovice se o to hlásily.

Brankář Ottmar říká o druhé lize, že to je hnusná soutěž. Souhlasíte?
Oproti první lize je to velký rozdíl. Každý to má založené na bojovnosti. Hodně se běhá, kope. V tom bychom se měli ostatním vyrovnat a přidat fotbalovost. Pak bychom to mohli dobře zvládat.

Co říkáte na to, že váš brácha Jarda prodloužil v šestatřiceti smlouvu v Bordeaux? To je velký klub.
Minulou sezonu začal na lavičce, ale po změně trenéra hrál pořád. Věřím, že to bude pokračovat.

Nepřipadá vám jeho kariéra v Česku trochu nedoceněná?
Nechci to moc hodnotit. Všude, kde byl, hrál. V repre má přes sto zápasů. Asi to není jen tak, že někoho nechali hrát stokrát za národní mužstvo…