Sám je zažil na vlastní kůži. Je dosud posledním trenérem, který černobílý klub dovedl do první ligy. Bylo to na jaře roku 2016. „Bylo to nečekané. Vybavuji si výrazy kluků, jak byli šťastní,“ vzpomíná osmačtyřicetiletý kouč, jenž hrál i za Liberec.
Byl jste posledním trenérem, který s Hradcem postoupil do ligy. Co se vám po pěti letech vybaví? Tehdy jste se hned po roce vrátili.
Jsou to samozřejmě příjemné vzpomínky. I když já na oslavy moc nejsem, spíš si to prožívám v sobě. Tehdy to bylo nečekané. My jsme porazili Sokolov a náš konkurent ze Znojma prohrál s Vlašimí. Mysleli jsme si, že to bude boj až do posledního kola, ale vyřešilo se to dřív. V kabině byla pěkná euforie. Vybavuji si výrazy kluků, jak byli šťastní. Vím, co teď hradecké kluky čeká. (úsměv) Postup do ligy je šťastný okamžik pro jakýkoliv klub.
Nyní můžete být u hradeckých oslav znovu, jenže jako trenér Dukly Praha. Vyvolá to u vás vzpomínky?
Hradecké oslavy bychom chtěli na chvíli odložit. To za prvé, ale přiznám se, že už to tolik neprožívám. O postupujícím do ligy je rozhodnuto už delší dobu. Hradec to válcuje, kde může. Jeho postup vnímám za zasloužený. Beru to z pohledu toho, abychom my odehráli dobrý zápas.
Z pozice trenéra jste v Hradci zažil turbulentní období, kdy postup střídal sestup. Ale pro vás to bylo úspěšné období, ne?
V Hradci jsem jako trenér působil čtyři roky, rok a půl s Lubošem Prokopcem, zbylých dva a půl roku jako hlavní trenér. Tehdy po sestupu na jaře 2015 nám odešlo hodně hráčů, mužstvo se ale postupně dalo dohromady, vytvořila se dobrá parta. V tom byla naše síla. Vzpomínám, že naším největším konkurentem měla být Karviná, ale dlouho kralovalo Znojmo, kterému pak došel dech. A my jsme to zvládli, přestože sezona nebyla lehká, potýkali jsme se i se salmonelou…
Následující prvoligový ročník skončil smolným sestupem, vás tři kola před koncem nahradil Karel Havlíček. Škoda závěru, že?
Podzim v lize jsme neodehráli špatně, zvládli jsme na konci venkovní zápasy ve Slovácku a v Teplicích, byli jsme jedenáctí, ale jaro dopadlo, jak dopadlo. Kdyby se nám na celý půlrok nezranil Tomáš Holeš, to samé Adam Vlkanova, problémy měl i Jirka Janoušek, tak si myslím, že bychom to zvládli. Závěr byl pro mě samozřejmě nepříjemný, tam to šlo všechno proti sobě. Vznikly tam i problémy fanoušci versus vedení a další. Pak jsme byli odvoláni a vše vyústilo sestupem jen kvůli horšímu vzájemnému zápasu s Jihlavou.
Tehdy na podzim 2017 Hradec odehrál úvodní zápasy v Mladé Boleslavi, kde byl měl mít domov celou příští sezonu. Zažil jste to sám, lze v tom hledat i nějaké výhody?
Nemyslím si, že by to byla výhoda. Na druhou stranu, když jsme v Boleslavi těch pár zápasů odehráli, tak jsem body udělali. Jestli se nepletu, tak jsme dosáhli stejného počtu výher jako ve zbytku soutěže v Hradci. Bude to pro mužstvo nezvyk, ale mohou se na to připravit. Tím, že tam budou hrát celou sezonu, tam se s tím hráči srovnají a třeba půjdou ve stopách Pardubic, které hraji v Praze na Bohemce a mají fantastickou sezonu.
Za dva roky by měla být v Hradci otevřena nová aréna. Co její smýšlené podobě říkáte?
Pokud se stavba nového stadionu zrealizuje, tak to bude boží, protože vizualizace, co jsem viděl na fotkách, je prostě parádní. Hradec si stadion konečně zaslouží.
Jaké máte vzpomínky na Všesportovní stadion? Běhal jste tam už jako dorostenec.
Pro nás starší, za které už se považuji (úsměv), má Všesportovní stadion své kouzlo. Vybavuju si, kdy jsme v dorostu hráli předzápasy před ligou, ale i to, když jsme v přípravě kolem celého stadionu vybíhali schody. A že jich tam bylo… (smích), nebo jsme kolem hřiště kroužili po škvárovém ovále… Pamatuji si i povodě v devadesátém sedmém.
Pojďme k Dukle, kterou jste převzal v polovině dubna. Před sezonou měl klub postupové ambice, ale nevyšlo. Jaká je tam atmosféra?
Ambice klubu byly jiné. Jsem tady chvíli, teprve poznávám, jak to v Dukle funguje. V klubu stále dochází k obměně mužstva, hráči odcházeli, mužstvo se doplňuje mladšími, které chceme vychovávat. Jaké cíle budou na příští sezonu, to se teprve uvidí, ale myslím si, že Dukla historicky i tím, jaké jsou zde nyní podmínky, musí mít ve druhé lize nejvyšší ambice .
Duklu jste zatím vedl v pěti zápasech, ale ve středu jste v nastavení ztratili utkání se Žižkovem (1:2). Jaký zápas v sobotu očekáváte?
Pořád jsme ještě plni zklamání právě ze středečního zápasu se Žižkovem, protože to, co se stalo v nastavení (dva góly po rohových kopech), se jen tak nevidí. Sám jsem v očekávání, jak mužstvo na tohle bude reagovat, co se týče mentality. Hradec ví, že poslední krok může udělat už teď a my tam zase pojedeme s tím, že jim oslavy chceme odložit. Ale k tomu musíme podat adekvátní výkon, který se Hradci vyrovná.
