Kanonýr Deníku
Přečíst článek >

„Michal si prošel určitým nepříjemným obdobím a věřím, že i jeho životní zkušenosti ho poučily,“ řekl o levonohém hráči pro klubové stránky kouč Zdenko Frťala.

Právě trenér však byl hybnou silou, jež posunula Leibla z Ústí nad Labem do Hradce. Šestadvacetiletého borce znal z Teplic, proto po něm drapnul.

Urostlý Leibl je od zimy hráčem Votroků a s největší pravděpodobností se usadí na levém křídle.

Michale, trenér naznačil, že jste prožil i nedobrá léta. Co se stalo?
Měl jsem osobní problémy, ale nechci o tom moc mluvit. Je to ale jeden z důvodů, proč jsem odešel do Hradce. Svoje osobní věci jsem nechal úplně daleko v Ústí.

Mohl jste si za ně sám?
Člověk si za všechno může skoro vždycky sám. Nebudu to na nikoho házet. Jaký si to člověk udělá, takový to má…

I proto jste odešel z Ústí do Hradce. Co vás ještě na přesunu lákalo?
V Ústí jsem kroutil šestý rok. Říkal jsem to i předsedovi panu Heidenreichovi. Měl jsem tam první, poslední, ve všem mi vyšli vstříc, ale potřeboval jsem změnit prostředí. Už jsem byl moc usazený, do fotbalu se mi hodil nový impuls.

Hradec je pro vás větší klub než Ústí nad Labem?
Hradec je velký klub, měl by se vrátit do ligy. Nabídku jsem dostal někdy v polovině podzimu a vlastně jsem o ní ani nepřemýšlel.

Proč?
I když mi už za půl roku končila smlouva, Hradec do přestupu šel. Nečekal. Zadruhé je přítelkyně těhotná, každým dnem čekáme syna. Takže nebylo o čem přemýšlet.

Ale i Ústí má přece hezčí stadion.
Tady se ho ale taky jednou dočkáme. (usmívá se)

V čem je Hradec výš?
Je to velké jméno. Přístup je tady o level výš. I když se zatím pořád rozkoukávám, jsem spokojený vlastně se vším. Pan ředitel Sabou chodí do kabiny, snaží se být s námi. Je to rodinný klub, ale také profesionálnější.

Zkuste najít nějakou konkrétní věc.
V přípravném zápase s Vltavínem jsem se zranil, dostal jsem koňara. Pak jsem byl týden s kondičním trenérem Ondrou Krajákem. Já přitom kondičáka vlastně nikdy nezažil. Sice jsem ho měl plné zuby, ale viděl jsem, že ví, co potřebujeme k fotbalu.

Jak se vám líbí město?
Ještě jsme se pořádně nerozkoukali. Jak jsem říkal, odpočítáváme hodiny do porodu, proto nikde necouráme. Ale já pocházím, jak bych to řekl, z nižšího levelu, tak mi Hradec moc vyhovuje. Bydlíme deset minut od stadionu, chodím pěšky. Ale už se těším na teplo, slyšel, jsem, že tady lidí jezdí hodně na kole. Jsem velký fanoušek cyklistiky.

Jste také nejpotetovanější hráč mužstva. Co máte všechno na těle?
Začal jsem v osmnácti, kdy mi to mamča povolila. Viděl jsem to na fotbalistech a líbilo se mi to. Mám na těle celý svůj život, čím jsem prošel. Žádné nesmysly.