Gólman divizního Trutnova Jan Šťastný k tomu přispěl zásadně. Výkony v tuzemských kolech i mezinárodní kvalifikaci, ale také vlivem na vznik úspěšného mužstva. To vstoupí do svého Eura v úterý - v Bavorsku se postaví supersilným Španělům. Ve skupině se potká ještě s Polskem a Ruskem.

Je to pro vás vrchol kariéry?
Jo, je to něco extra. Nastoupíš, hrajou hymnu, máš lvíčka na prsou. Je o tebe postaráno jako o profíka.

Kde se začal rodit nečekaný postup?
Už před jedenácti lety jsme hráli mezinárodní kvalifikaci. Nepostoupili jsme, Angličani a hlavně Severní Irové byli skvělí, ale mělo to hodně do sebe. Od té doby jsem hrál každý ročník, ale ani jednou jsme nepřešli přes českou kvalifikaci.

Proč?
Většinou jsme se sešli jako nejlepší hráči z kraje, ale proti nám šly výběry složené ze dvou klubů a jen doplněné. My jsme měli málo času, aby si to sedlo.

Kdy vás napadlo to změnit?
Asi před třemi lety. Oslovil jsem pana Hampla ze Dvora, předsedu krajského svazu Vaška Andrejse, trenéra Trutnova Mildu Dvořáka. Chtěli jsme postavit kostru ze Dvora a Trutnova plus přidat kluky z Náchoda. Udělali jsme tým, jsme kamarádi. Hrajeme spolu v létě turnaje, sedíme si i v civilním životě.

Představu jste splnili, přesto jste ani v české kvalifikaci, která se hrála minulé jaro, nebyli favority, že?
Hráli jsme s Pardubickým krajem v Hradci na Slavii. Bylo nás třináct, druhý gólman Kuba Vaníček byl připravený jít do pole. Navíc to byla středa a v sobotu se hrálo derby Trutnov - Dvůr. Všichni nás od toho odrazovali, ale my jsme si řekli, že je to první krok.

Pak přišlo finále s jižní Moravou.
Tam nám nevěřil nikdo. (usmívá se) Ale já jsem řekl Vaškovi Andrejsovi, že vyhrajeme a pojedeme do ciziny. Zaplaťpánbu, že jsem dodržel slovo.

Jen ta cizina nevyšla. Mezinárodní kvalifikace se hrála v Trutnově a Vrchlabí. Nebylo to nakonec lepší?
Ano, pak jsem to přehodnotil. Jsem starší hráč, už mám větší děti a jsem rád, že mě viděli reprezentovat. Byli se podívat lidi z Trutnova a viděli, že děláme něco dobře.

Postup však nebyl úplně hladký. Čím jste si ho uhráli?
Poslední zápas s Maďarskem byl na hraně. Nejsme profíci, hráli jsme třetí zápas za šest dnů, potřebovali jsme remízu. Pomohlo nám srdíčko, i když je to klišé. Jsme jedna parta, jeden tým, jedna cesta – to je naše motto.

I když jste velkými soupeři v divizi C?
Jasně, základ týmu je z Trutnova, Dvora a Náchoda. Ale právě proto, že se známe delší dobu, tak nikdo nikomu nic nepředhazuje. Pozdravíme se před zápasem, po něm, je to o kamarádšoftu.

Jste brankářská jednička a nepsaný vůdce mančaftu. Vyhovuje vám to?
Necítím se tak, ale vzhledem k věku to tak asi bude. Letos mi bude čtyřicet, jsem tady nejstarší. Snažím se být taková pomocná ruka trenérovi. Jsem na to zvyklý z Trutnova - i tam jsem prostředník.

S jakými ambicemi jdete do turnaje? Není to trochu neznámá?
Mám trošku představu díky turnaji před jedenácti lety. I když na tom budeme třeba hůř fotbalově, věřím, že můžeme udělat dobrý výsledek.

Nejedeme na výlet, říká kouč Dvořák

V úterý se postaví Španělsku, v jehož dresu se představí hráči ze třetí a čtvrté ligy.

Pro obrázek: Prvoligové Teplice před pár dny získali krajního obránce ze třetí španělské ligy – a počítají s ním do základní sestavy. Nesto Albiach, bývalý ofenzivní záložník Dukly a Sparty, přišel do Česka ze stejné úrovně.

Region's Cup
- Evropský turnaj fotbalových amatérů, hráčů, co neměli poslední tři roky profesionální smlouvu.
- Královéhradecký kraj postoupil do finálového klání, které se hraje tento týden v Bavorsku.
- Účastní se osm týmů, Češi mají ve skupině Španělsko (úterý), Rusko (čtvrtek) a Polsko (neděle).
- Vítěz skupiny postupuje do finále. Druhý celek bere bronz (stejně jako jeho protějšek z druhé skupiny).
- Krajský výběr tvoří hlavně hráči Trutnova, Dvora Králové a Náchoda, tedy divizních týmů. K nim přibyli fotbalisté z Vysoké nad Labem, FC Hradec a Nového Bydžova.
- Trenérem je Miloš Dvořák, kouč divizního Trutnova.

Proti takovým fotbalistům vyběhnou v reprezentačních dresech na finálovém turnaji Region's Cupu hráči výběru Královéhradeckého kraje, fotbalisté, kteří kopou divizi a krajský přebor.

„Nevím moc, do čeho jdeme,“ přiznává trenér Miloš Dvořák. „Ale rozhodně nejedeme na výlet. Chceme odevzdat všechno, abychom mohli odejít se vztyčenou hlavou,“ říká.

Snem (ne nahlas vyřčeným) je druhé místo ve skupině, jež by znamenalo bronzovou medaili.

Třeba to vyjde. Tým sílí,v přípravě a při nominaci totiž musí překonat nejedno protivenství. Z nominace vypadl novobydžovský Patrik Mokošín, jehož nahradil zkušený Lukáš Hlava z Náchoda. Fit není ani střelec Jan Pražák z Vysoké. Ten měl otřes mozku po srážce s gólmanem. Ale na turnaj jede.

Důvod je jasný. „Pro většinu kluků je to vrchol kariéry,“ opakuje trenér Dvořák.

Boj začne v úterý.