Tomu se říká střelecká exploze. Bývalý divizní kanonýr Martin Kejzlar (35) už nějaký ten pátek obléká dres úpické Sparty a v sobotu se dočkal prvního hattricku od návratu do klubu.

Urostlý učitel tělocviku nasázel tři góly do sítě kocbeřské Jiskry, když trefami v 6., 21. a 36. minutě vypracoval svému týmu vedení 3:0. To se nakonec ukázalo jako rozhodující, jelikož soupeř ve druhé půli ožil a favorit nakonec zápas vyhrál nejtěsnějším možným rozdílem 4:3.

Martine, napadlo by vás ve 36. minutě, že z utkání ještě bude takové drama?

Upřímně nečekal jsem to. Naopak jsem si myslel, že soupeř za takového stavu odpadne a my už zápas v klidu dohrajeme. Jenže jsme ještě před pauzou obdrželi takový hloupý gól, který Kocbeře dostal zpátky do hry. Ondra (úpický brankář Seidel – pozn. aut.) bohužel chytal se zraněním a nemohl se do jedné strany odrazit. Kdyby byl zdravý, určitě by střelu chytil a my bychom utkání zvládli lépe.

Zatímco kanonýr Miletína Filip Vondrouš (v červeném) o víkendu do hry nezasáhl, vrchlabský Lubor Mejsnar zaznamenal dvě gólové trefy.
Pěti hráčům dohromady 300 let. „Výsledek není podstatný, hlavně, že jsme zdraví“

Jak těžké pro Spartu bylo namotivovat se proti soupeři, který je v tabulce předposlední a naposledy prohrál v Železnici výsledkem 0:9?

Úplně v pohodě, my jsme měli o motivaci postaráno hned ze dvou důvodů. Předně chceme ve zbylých kolech bojovat o nejvyšší příčky, takže jsme si nemohli dovolit ztrátu bodů. Navíc na podzim jsme proti Kocbeřím předvedli doslova tragický fotbal. Prohráli jsme s nimi poločas a tak tak potom výsledek otáčeli. Chtěli jsme si tentokrát napravit reputaci.

Namotivovat jste se dokázal i vy sám, tři góly za poločas je skvělý počin. Vzpomenete si, kdy se vám něco podobného povedlo naposledy?

Tak hattrick, to už bude déle. Hádám ještě v dresu Trutnova. Pravdou ale je, že tam jsem ho dosáhl ještě v pozici útočníka. Nyní hraji stopera a na téhle pozici jsem určitě tři góly nikdy nedal.

Dres úpické Sparty, v tomto případě modrý, Martinu Kejzlarovi sluší.Dres úpické Sparty, v tomto případě modrý, Martinu Kejzlarovi sluší.Zdroj: denik.cz

Když jsme u vzpomínek, nechybí vám divizní fotbal a přece jen trochu odlišná tréninková píle z vyšší soutěže?

Abych řekl pravdu, úplně mi nechybí. Divizi jsem hrál dlouho, odtrénoval jsem si to všechno a myslím, že to stačilo. Tělo už po zápasech bolí. Občas si zavzpomínám, ale spíš je to kvůli naší hře. Když si vezmu například týmovou organizaci, počet zkažených přihrávek, posouvání, tak v Trutnově to bylo pochopitelně na jiné úrovni. O zodpovědnosti jednotlivých hráčů ani nemusím mluvit (směje se).

Další gólové parády víkendu na Trutnovsku
Dospělí kanonýři – 3 branky: Stanislav Mlejnek (Vrchlabí B, I. B třída), Michal Vršecký (Libotov, okresní soutěž), Josef Těžký (Bernartice/Žacléř B, okresní soutěž).
Mládežníci – 6 branek: Filip Beran (Vítězná, okresní přebor mladších žáků), 4 branky: Zdeněk Hampl (Dvůr Králové nad Labem krajský přebor mladšího dorostu), Adam Špetla (Svoboda/Janské Lázně, okresní přebor starších žáků).

Mimochodem v dresu Kocbeří válí čtyřiačtyřicetiletý Martin Kilevník, s nímž jste se potkával při divizních derby. Stihli jste vyměnit pár slov? A co říkáte na to, jak mu to i v pokročilém věku pořád střílí?

No moc jsme si nepokecali. Marťas je zarputilej hráč, soustředil se na hru, však nám taky vstřelil dva góly. Navíc jsme byli zase soupeři. Když utkání skončilo, kocbeřští kluci byli nespokojení, šli spíš hned do kabiny a už jsme se nepotkali. Jinak vím, že Martin bojoval se zraněním, taky ho věk dohání. Ale má výhodu, že je šlachovitým hráčem, udržuje si kondici a musím říct, že na I. B třídu je to pořád hodně nadstandardní fotbalista.

Martin Kejzlar v dresu TrutnovaMartin Kejzlar v dresu TrutnovaZdroj: Jiří PetrJak vy si teď vlastně užíváte fotbal v dresu Úpice a jaký je rozdíl mezi zdejší kabinou a tou Trutnovskou?

Tak rozdíl je tu minimálně v počtu lidí (usmívá se). Na tréninky se nás schází pramálo, na zápasy to tak tak lepíme. Když jsem hrál v Trutnově, starší kluci se snažili ty mladé korigovat, aby nějak fungovala týmová hierarchie. Tady to mají někteří mladší kluci řekněme na háku. Že by si někdo nechal poradit, to tu moc není a ta zodpovědnost na hřišti je taky úplně jiná. Nemluvím ale obecně, spíš je to o jedincích. Jmenovat samozřejmě nebudu (smích).

V divizi jste nastřílel desítky branek. Která ze tří sobotních by se do celostátní soutěže hodila nejvíc? Popište ji.

Tak z těchhle tří určitě ani jedna. V prvním případě šlo o trestný kop. Zahrál jsem to na stranu gólmana. Žaky (gólman Jiskry Pavel Žák – pozn. aut.) si postavil zeď, postavil se za ní a střelu pak pořádně neviděl. Byla to asi jeho chyba. Druhá trefa byla z penalty, kdy brankář skočil na druhou stranu. No a třetí gól, to byla jen klika. Odražený míč a já to ze skrumáže procpal do brány. Nic extra.

Sledujete počínání svých bývalých spoluhráčů v divizi? Letos to vypadá na poklidný závěr ročníku a vcelku pohodlnou záchranu soutěže.

Občas se na výsledky podívám. Teď vím, že vyhráli v Letohradě a co jsem se bavil s Jardou Balcarem z Havlovic, tak už jsou zachránění. Naživo jsem viděl jen derby ve Dvoře a upřímně, takhle špatný Dvůr jsem snad nikdy neviděl.

Nejlepší období své fotbalové kariéry prožil Martin Kejzlar v dresu divizního Trutnova.
Kejzlara pobavil močící gólman. Méně už však nespočet uplacených zápasů

Váš spoluhráč Petr Luštinec nedávno Deníku prozradil, že cílem mužstva je druhá příčka. To už se asi nepovede, platí tedy, že chcete skončit alespoň třetí?

Určitě, chceme bojovat o třetí příčku, ale víme, že nás čeká těžká práce. Teď jedeme do Železnice a tam to bude hodně těžké. Pak hrajeme v Dolní Kalné, které se na jaře hodně daří. Nakonec máme doma Kopidlno. Tam se těším na Toma Sedláčka a Míšu Pelce. Ten nás minule vychytal, teď by bylo fajn je porazit. Budeme jim to chtít vrátit a hlavně potěšit naše fanoušky, kterých letos chodí fandit hodně.

Je vám 35 let. Jak dlouho ještě plánujete brázdit fotbalové trávníky a bolí nohy den po zápasech víc než před lety?

Tak určitě bolí víc než zamlada, navíc nemám tolik natrénováno, jako jsem míval v Trutnově. Léta se přičítají, ale když mi to doma bude fungovat a manželka mě bude dál na fotbal pouštět, pak bych ještě jednu, dvě sezony rád dal. Samozřejmě záleží hlavně i na zdraví a na tom, zda budu na hřišti týmu platný. Na druhou stranu, někdy mě dokáží věci na hřišti natolik vyvést z míry, že bych nejradši kopačky pověsil na hřebík hned (směje se).


Načítám výsledky …

Načítám tabulku …