Postupové ambice týmu se sice na podzim rozplynuly, ale z individuálního hlediska může být Pavel Vysuček s letošní sezonou vcelku spokojen. Aby ne, vždyť kolo před koncem I. B třídy skupiny A má opora Slavoje Skřivany na svém kontě už 23 branek, navíc o uplynulém víkendu se zaskvěla gólovým čtverákem do sítě posledního Baníku Žacléř.
„Ještě bych to potřeboval zklidnit a pak bych o sobě mohl říct, že jsem pořádnej zakončovatel, pořádnej snajpr,“ říká třiadvacetiletý útočník o své koncovce.
Žacléři jste nasázel 4 góly, jak k tomu došlo?
Asi tak, že hned první svoji šanci jsem dal a chytil jsem se. Obrana Žacléře vůbec nefungovala, měla tam obrovské díry. Stačilo si naběhnout do správného prostoru a pak už to bylo lehké.
Pomohl tomu i fakt, že se jednalo o poslední tým tabulky a tím i o slabšího soupeře?
Určitě. Celkově to byli mladí kluci, ale z jejich strany to nebylo ono, nejen v obraně. Odpovídalo to tomu, že jsou poslední, nejsou dobří.
Že to nebyl první váš čtyřgólový počin?
Ano, v téhle sezoně už jsem jednou nebo možná i dvakrát dával čtyři góly. Vím, že to bylo Jičínu B, což bylo myslím poslední podzimní kolo. A pak si nejsem jistej, jestli ještě někomu, možná to byly jen tři góly.
Je tohle číslo pro vás nejvíc? Nebo jste dal někdy v jednom zápase i víc branek?
Hm, tak to nevím. Ale je možné, že tohle je nejvíc.
V tomto ročníku jste nastřílel už 23 branek. Jde z osobního pohledu o nejúspěšnější sezonu?
To každopádně. Za áčko chlapů jsem celkově asi ještě nedal víc gólů.
Dá se říct, že se prosazujete ze všech pozic? Nebo máte některou nejradši?
Hraju v útoku a nejradši mám volný prostor, když si můžu hledat volné uličky a podobně. Když tam dostanu balon, tak potom už to není zase tak těžké. Ale musím se dobře vyspat, protože třeba ve Staré Pace to moc nefungovalo. Tam jsem z malého vápna netrefil prázdnou bránu (usměje se).
Jak byste se sám jako útočník charakterizoval?
(dlouze se zamyslí) Domnívám se, že bych to ještě potřeboval zklidnit. Pak bych o sobě mohl říct, že jsem pořádnej zakončovatel, pořádnej snajpr.
Spolu s Radkem Schubertem tvoříte nejspíš nejobávanější útočné duo v soutěži. Dohromady jste dali 40 branek. Sedí vám to spolu?
Sedí. Myslím si, že nikoho lepšího k sobě do útoku mít nemůžu. Radek na sebe připoutá dva tři hráče, pak mi to dává do ulice a já většinou chodím sám na bránu. Nebo mám před sebou jednoho obránce a to už potom není tak těžké.
Skřivany jsou spolu se suverénní Železnicí nejofenzivnějším týmem soutěže (79 vstřelených gólů). Čím to, že jste takhle produktivním mančaftem?
Protože ze základní jedenáctky máme osm lidí útočnejch a jde to samo. Ti hráči jsou ofenzivně tak přizpůsobení, že se pořád tlačíme dopředu a góly padají.
Před posledním kolem jste pátí. Berete tohle umístění?
Před sezonou by to bylo zklamání, protože jsme pomýšleli na postup, chtěli jsme jít výš. Nicméně po podzimu jsme si dali trošku reálnější cíl, neboť bylo jasné, že vedoucí Železnici už nedoženeme. Chtěli jsme vykopat co nejvíce bodů a pokusit se urvat druhé místo. Teď je ještě reálné třetí místo. Kdybychom takhle skončili, sezona by se hodnotila jako dobrá, i když se nepostoupilo.
To ale znamená vyhrát v pátek v Nové Pace.
Přesně tak. Hrajeme v Nové Pace a musíme tam vyhrát, abychom ji předskočili. A ještě musí ztratit Úpice.
Dvě sezony zpět byly Skřivany po podzimu suverénně první a vypadalo to na postup, ale vše zhatil covid. Budete mít postupové ambice i nadále?
Doufám, že se na příští sezonu nějakým způsobem posílíme. Ty ambice na postup u nás rozhodně jsou. Byly i tuhle sezonu, ale bohužel to nevyšlo. A předtím škoda toho covidu. Myslím si, že ten nám to sebral, protože jsme byli suverénně nejlepší.
Teď se vám nepovedl podzim. Následující sezonu tedy půjdete hned od začátku za postupem?
Určitě, zkusíme hned od úvodu šlapat za postupem.