V sobotu jste porazili Libřice 3:2, což podle výsledku vypadá jako utrápené vítězství. Byl to těžký zápas?
Ano, byl to těžký zápas. Soupeř hrál dobře, my jsme více méně stahovali jeho náskok. Až když jsme skóre vyrovnali na 2:2, tak pak jsme se dostali do vedení, které jsme už uhájili. Bylo to takové prapodivné utkání.
Vy jste vstřelil všechny tři góly svého týmu. Jak k tomu došlo?
Náhoda (dlouze se zasměje). Hodně velká náhoda. Ale jsem za ně samozřejmě moc rád.
Za hosty dal zase Ličman obě branky. Dal by se tedy ten zápas nazvat soubojem vás dvou?
To nevím, absolutně bych se nechtěl srovnávat s jinými fotbalisty, neboť je mi téměř pětačtyřicet let a Ličmanovi nějakých pětadvacet. Mně se povedlo dát tři góly, jemu dva a díky tomu jsme vyhráli, což je dobře pro nás.
Hrajete levého beka. Dovedl jste si někdy předtím představit, že lze z tohoto postu dát hattrick?
To jsem si tedy nedokázal představit. Abych pravdu řekl, tak jsem ani nevěřil, že bych dokázal dát jeden gól, natož tři.
Byl jste vždy obránce? Nebo jste hrával i více vepředu?
Já jsem začal s velkým fotbalem tady v Malšovce před nějakými pěti lety. Nejprve jsem hrál ve středu zálohy, pak jsem se posunul na levého či pravého beka nebo stopera, podle toho, kde bylo potřeba.
Za dva týdny vám bude 45 let, jste nejstarším hráčem týmu. Berou vás mladí?
Myslím si, že jo. Snad jim nejsem pro srandu, i vzhledem k tomu, že jsem rozhodl zápas.
Od začátku sezony jste byli jasně v čele tabulky, ale postupem času se na vás dotáhlo béčko Nového Bydžova a dokonce vás na chvilku předskočilo. Co se dělo s mužstvem?
Nevím. Prohráli jsme dva zápasy. S Bydžovem jsme vlastně prohráli oba duely, i ten podzimní. Rupli jsme ještě v Dohalicích, takže se na nás Bydžov dotáhl a dokonce nás předstihl. Ale pak ztratil s Praskem, takže jsme se zase o bod posunuli před něj. Jsou ještě čtyři kola před námi, je to pořád otevřené. Ale samozřejmě doufám, že se nakonec budeme radovat my. Snažíme se postoupit tři roky, tak snad to letos vyjde.
Takže hlavním cílem do zbytku sezony bude udržet první místo?
Určitě, takhle to všichni cítíme. Jak říkám, už se o postup snažíme tři roky. Nejprve byla sezona kvůli covidu zrušená. Pak jsme skončili třetí, když postoupily Smiřice a Stěžery. Letos už bychom to snad mohli být my, do třetice všeho dobrého. Myslím si, že to vidíme všichni stejně a chceme vybojovat postup, když už jsme to dotáhli takhle daleko.