Dříve nastupoval spíše za béčko, pak postupně začal nakukovat i do áčka. V letošním nabitém kádru fotbalistů ambiciózních Libčan je obzvlášť složité dostat se do základní sestavy. Zanedlouho třicetiletý Josef Mokrý využil toho, že se v úvodu sezony zranilo několik útočníků a dostal šanci. Ale nejenže ji dostal, on ji i naplno využil. V posledních čtyřech zápasech se totiž vždy zapsal do listiny střelců. O víkendu skóroval dokonce dvakrát.

Pepo, v sobotu jste ve šlágru kola doma porazili Třebeš 2:0. Byla to zasloužená výhra?
Myslím si, že ano. Měli jsme tam dost šancí, které jsme neproměnili. I přesto jsme dva góly dali a vyhráli jsme zaslouženě.

Postaral jste se o obě branky, jak padly?
Jeden gól padl z rohové situace. Všichni zalezli do branky a pak odskočili. Balon letěl na branku. Já jsem zůstal, odskočil jsem jenom jedním krokem a padlo mi to na hlavu. Při druhém gólu Třebeš špatně vykopla míč, který chytil náš hráč a přenesl ho na levou stranu. Já běžel podél vápna, zvedl jsem ruku na Blážu (Blažeje - pozn. aut.), ať to na mě nacentruje. On následně nacentroval míč, já si naběhl před obránce a hlavičkou jsem skóroval.

Když přičteme i jeden pohárový zápas, tak jste skóroval už ve čtyřech duelech po sobě. Kde se vzala taková střelecká forma?
Dostal jsem šanci a využil jsem ji. Do té doby jsem nastupoval jak kdy. V úvodu sezony jsem hrál dva zápasy v základu, pak dva ne. Potom se zranili naši útočníci, tak jsem dostal dopředu šanci já. Dal jsem gól v Dobrušce a předtím i s Červeným Kostelcem, ale přišel jsem k tomu jako slepý k houslím. Lukáš Hubička mi nahrál v podstatě dvakrát před prázdnou bránu. Postavil jsem se tak, že jsem to dostal před odkrytou branku, takže, jak já říkám, taková pološance – větší tutovka (zasměje se).

Vy jste byl někdy střelec? Nebo je to souhra více okolností?
Ale tak pár gólu jsem už dal. Když jsem v Libčanech začínal v béčku, tak tam jsem vyhrál nejlepšího střelce celé soutěže. To bylo v době, když se postupovalo do trojky. A minulou sezonu jsem vstřelil za áčko určitě přes deset gólů.

Váš tým má po sedmi kolech plný počet bodů. Kdo by vás mohl zastavit? Nebo koho považujete za největšího soupeře?
Každý soupeř se na nás chce vytáhnout. My chceme hrát proti všem fotbal. Zastavit nás může kdokoliv. Nechci říkat, že ten nás zastaví nebo ten nás nezastaví.

Když teď jen vyhráváte, je cítit pohoda uvnitř týmu?
Určitě. Je to příjemnější, když se vyhrává, než když se prohrává. Ale myslím si, že pohoda v tomhle týmu panuje už dlouhodobě. Máme tady dobrou partu.

Jaké máte v této sezoně ambice? Je to vítězství v krajském přeboru i triumf v krajském poháru?
To rozhodně, každý by chtěl jen vítězit a když by se tohle povedlo, tak by to bylo super.

Nelákal by vás i postup do divize? Přece jen tým je už doplněný a kvalitnější.
Tohle já nemůžu říct, o tom nerozhoduji. Každopádně divizi bych si chtěl zahrát, někdo třeba ne, někdo zase ano. Ale jestli půjdeme až do divize nebo ne, to vám nemůžu říct. To je otázka na někoho jiného.