S trénováním jste začínal před osmi lety, přibližte to. Měl jste nějaké úspěchy?
Bylo to v TJ Sokol Hořiněves z důvodu, že jsem v tomto klubu vyrůstal a zároveň v jeho areálu 15 let bydlel, protože můj táta a je správce. Důvodem byla spousta zranění, která mi znemožňovala pokračovat v hraní ve vyšších soutěžích. Prvotní úspěch bylo to, že se obnovila znovu fotbalová mládež. Sehnali jsme 8 dětí a založili ml. přípravku. Největší úspěch je pro mě to, že teď máme po znovuzrození klubu 5 mládežnických mužstev a přes 70 dětí.

Od července 2018 se naplno věnujete projektu Grassroots FAČR. Je to splněný sen?
Díky tomu, že jsem vyrůstal u hřiště, celá rodina žije fotbalem. Od malička jsem nic jiného nedělal, jen hrál fotbal nebo se na něj chodil koukat. Je to jako splnit si sen, když můžete mít koníček a svou závislost jako práci.

Co je náplní vaší práce? Čemu se věnujete? Jaký je váš cíl?
Naplní je spolupráce se všemi fotbalovými kluby, školami a školkami v okrese HK. V klubech bych chtěl pomáhat s náborem, ukázat cestu rodičům, kteří se většinou stávají v budoucnu trenéry, jak to na vesnicích chodí, jak zábavně pro ně i pro děti dělat tréninky, aby je to stále bavilo, jejich zapálení pro klub, v němž by se mladí snažili dále rozvíjet. Pomáhat vedení klubu, jaká je možnost čerpání financí pro klub a hlavně mládež, že to není zas tak časově a administrativně náročné. Ve školách a školkách ukázat cestu učitelům, že je možnost dětem nabídnout i zábavnou formu hodiny TV, ale zároveň i pohybově užitečnou formu, kdy si každé dítě na hodině najde oblíbenou disciplínu, kterou třeba bude chtít rozvíjet v jakémkoliv sportovním klubu ve volném čase.

Jak je funkce časově náročná? Daří se vám zatím?
Je to nově vytvořená funkce, takže se vším se pomalu seznamujeme a snažíme se myšlenku co nejvíce dostávat mezi nadšence, kluby, školy a školky. Je těžké v čemkoliv přesvědčit člověka, natož obrovskou masu lidí, aby věřili něčemu novému, co neznají a možná o tom i pochybují. Já však věřím, že všichni sportovní a hlavně fotbaloví nadšenci chceme jediné – vrátit český fotbal ve světě, kam patří. Věřím, že pokud půjdeme společnou cestou a budeme táhnout za jeden provaz, v budoucnu se třeba můžeme dočkat podobného úspěchu na MS jako Belgie, Chorvatsko a další menší fotbalové země jako jsme my a to tím, že začneme pracovat od nejmenších dětí a klubů.

Jak se vám daří rozvíjet mládežnický fotbal na Hradecku?
Jsme stále na začátku, ale mládežnický fotbal na Hradecku má díky své rozloze zatím nejvíce týmů ze všech okresů v kraji, ale zároveň má klesající tendenci, kterou chci v nejbližší době s kolegy zastavit a už třeba v příštím roce říci, že nám naopak nějaké celky přibyly. Ale jak už jsem zmínil, je těžké se do některých klubů dostat a začít s nimi spolupracovat, protože i přes reklamu, kterou FAČR vede tomuto projektu, tak emailovou komunikaci přímo na sekretáře klubu a i na trenéry daných kategorií, není zatím o tuhle možnost pomoci v rozvoji mládežnické kopané takový zájem, jaký bychom si představovali.

Proti Litoměřicku se trefil i hradecký záložník Robert Jukl, v přípravě premiérově.
Kouč hledá univerzální vojáky

U jakých týmů teď působíte jako trenér?
Trénuji Královéhradecký výběr U13, výběry OFS Hradec U9 a U12, plus působím v FC Hradec U12. Zároveň po nocích se snažím pomáhat administrativou a organizací „mého dítěte“ – klubu TJ Sokol Hořiněves.

Můžete popsat svůj běžný pracovní den?
Nevím, jestli mě nebudou mít lidé za blázna, ale dobře. Začínám ráno ve 2:30 budíkem a jdu na přivýdělek dodávkovou rozvážkou pomůcek na operace do nemocnic. Přijíždím domů kolem deváté. Na desátou vyrážím do nějaké ZŠ či MŠ na ukázkovou hodinu Školy v pohybu, po obědě jdu na trénink FC HK, poté vyrážím na ukázkový trénink do nějakého klubu a domů se vracím kolem 19. hodiny, kdy zpracuji nějakou administrativu a pustím se do organizace a administrativy pro Hořiněves a kolem 22. hodiny jdu spát. O víkendech objíždím různé semináře, výběrové turnaje, mládežnická utkání, kde by mohli být hráči pro výběry.

Jak se s tím vším daří skloubit soukromý život?
Je to náročné, občas spím jen pár hodin, ale pokud vás práce baví a milujete ji, tak se to časově dá skloubit. Nebo spíš musíte mít abnormálně tolerantní přítelkyni a přátelé.

Práce s mládeží vám evidentně vyhovuje, co vás na ní baví? Trénoval jste někdy i muže?
Práce s mládeží mě naplňuje, baví mě pomáhat dětem v plnění jejich snů, které jsem měl i já: být jednou profi hráč. Když se nepodaří toto, tak aby je fotbal bavil spoustu let na amatérské úrovni a pro mateřský klub žili a předávali nadšení a lásku k tomuto úžasnému sportu na další generace. A zároveň máme jako trenéři možnost se i lehce podílet na charakteru dítěte, aby z něj jednou vyrostl dobrý člověk. Muže jsem ještě netrénoval. Neříkám, že bych za pár let nechtěl vyzkoušet nějaké takové angažmá.

Mohl byste přiblížit svoji hráčskou minulost i současnost?
I přes můj stále mladý věk se hráčská kariéra blíží pomalu ke konci. Začínal jsem v šesti v Hořiněvsi s kluky o šest a více let staršími. V deseti jsem šel do Hořic, kde jsem hrál tři a půl roku. Pak přišla možnost jít do Jablonce, ale bohužel začala doba zranění a přišla moje první operace třísel, po které jsem nemohl pár měsíců hrát. Nakonec nabídka padla a přestoupil jsem do RMSK Cidlina, kde jsem strávil krásných čtyři a půl roku, přestože jsem také absolvoval tři operace kolene a jednu druhého třísla. Jelikož jsem nebyl žádný velký talent a všechno jsem měl vydřené, snažil jsem se to po každé operaci dohánět, ale vlak mi po každém zranění ujížděl až mi ujel úplně. Dnes po pár zkouškách v krajských soutěžích mužů nastupuji ve IV. třídě v Hořiněvsi, kde po každém zápase druhý den nemůžu ve svých 27 letech ráno vstát z postele. To značí, že pokud chci být aktivní a dobrý trenér spoustu let, tak je čas hráčskou kariéru, i přes obrovskou chuť v ní pokračovat, ukončit.

Chcete něco vzkázat trenérům a klubům z hradeckého okresu?
Ano. Určitě se nebojte kdykoliv na mě obrátit, jsem ochoten po domluvě přijet, pobavit se o možnostech, jak rozvíjet klub, udělat ukázkové tréninky, pomoc s vyřešením dotací, pomoc s mládežnickými turnaji a podobně. Kontakty - e-mail: o.rejfek@seznam.cz; telefon: 604 486 635.

Fotbalová Fain liga firem v Jaroměři.
Fain liga se přehoupla do druhé poloviny, stále vládne Prost

Lubomír Douděra