Válcovali soupeře, teď sledují válku na Ukrajině: Myšlenky na fotbal nemáme

Od myšlenek na milovaný fotbal ho teď ale odvedla válka v jeho rodné zemi, která se bezprostředně dotkla jeho i jeho spolupracovníků. „Já mám rodiče v Čerkasech. Sedí doma a doufají, že to co nejdřív skončí. Všichni se snaží podporovat Ukrajinu, jak můžou. Maminka s tetou vaří jídlo a nosí je těm, kteří zemi brání. Každý, kdo může, pomáhá,“ vypráví ředitelka MSM Julia Grebeniková, která odešla do Česka studovat v roce 2007.

„Já mám díkybohu rodiče tady. Všichni ostatní jako bratranci a tety jsou ale na Ukrajině. Někdo zůstal v Kyjevě, někdo utíká na západ. Slečna, která pracuje u nás na ubytování, nám ale například říkala, že ve středu zavraždili manžela její tety,“ popisuje Kolesnik.

Slavia podpořila Ukrajinu, Bratříček zavíral vrátka. Kačaraba šéfoval postupu

Válečný konflikt pochopitelně ovlivnil i celé fungování Mezinárodního Svazu Mládeže, který má svoje pobočky v Kyjevě i v ruských městech. „Měli jsme pobočku v Kyjevě, ale už nemáme. Nikdo z našich lidí tam nezůstal. Odjeli na západ země. Máme pobočku také v Moskvě, v Petrohradě a Kazani. Teď tam ale taky nic pořádně nefunguje. Rubl klesl a zájemci nejsou,“ vysvětluje předseda MSM, který dokonce uvažoval, že by se vrátil do své vlasti bojovat.

„Chtěl jsem jet, ale mám dvě děti, takže kvůli nim a manželce jsem nejel. Máme tu ale jednoho člověka, který pro nás pracuje a odešel válčit na Ukrajinu. Já tu mám určité možnosti a kontakty, abychom tady mohli pomáhat. Možná že nakonec taky odejdu, ale teď věřím, že budu prospěšnější tady,“ říká.

Okamžitě proto s Mezinárodním Svazem Mládeže začal pomáhat lidem, které válka zasáhla. Po sídle svazu vyvěsil ukrajinské vlajky, začal pořádat sbírky, posílat finance a starat se o lidi, kteří před konfliktem prchají. „Už jsme přijali a ubytovali přes třicet žen a dětí z Ukrajiny. Určitě to ale není konečné číslo. Volají nám pořád další a další,“ popisuje Kolesnik, který v Česku vystudoval Vysokou školu ekonomickou.

Pobavte se u Okresního přeboru: Úplatky a zoufalý křik rozhodčího z řeky

Celková situace přinesla do silně mezinárodní společnosti taky určité napětí, což Kolesnik nerozporuje. „Snažíme, aby to v našem týmu bylo bez politiky. Mladí Ukrajinci tomu rozumí a vědí, co se děje. Nějaké názorové střety tady ale určitě jsou. Nemyslím si, že za to můžou lidi, kterým je osmnáct let. Problém je, že na ně mají velký vliv rodiče, kteří jsou v Rusku, kde není žádný přístup k informacím. Čerpají hlavně z ruské televize. Pak věří tomu, že západ útočí na Rusko, ne naopak. Máme i konkrétní případy, kdy takhle někteří studenti smýšlí. Velká většina studentů z Ruska je ale na straně Ukrajiny,“ vysvětluje Kolesnik.

Ten sám podporuje sankce vztažené vůči Rusku a zároveň odsuzuje diskriminaci ruských studentů na území České republiky. „Lidé, kteří sem děti posílají, jsou ti, kteří nejsou spokojení se situací v Rusku. Proto je sem posílají. Jsou to děti obyčejných občanů, kteří nemůžou utéct, ale chtějí lepší život pro svoje děti. Ti studenti za to nemůžou,“ říká rezolutně.

Kolesnik osobně věří, že právě přísné sankce uvalené na Rusko by mohly vést k rychlému konci střetu. S celým Mezinárodním Svazem Mládeže si pak váží silné české podpory. „Příjemně mě překvapilo, jak Češi podporují Ukrajinu. Snaží se pomoct, schází se na náměstích… To mi udělalo radost,“ doplňuje Grebeniková.

Šmicer o hokeji, Slavii i reprezentaci: Důležité bude, aby všichni byli zdraví

Mezinárodní Svaz Mládeže teď upíná všechny své síly k pomoci Ukrajině. Nejsou myšlenky na každodenní agendu ani na fotbalovou sezonu, jejíž jarní část by se měla brzy rozeběhnout. „Volá mi trenér i sekretář, který to řeší, ale myšlenky na to nemám. Už se to má rozeběhnout, ale nemůžu se na to soustředit. Určitě budeme hrát, určitě postavíme A tým a B tým, ale na další rozvoj a propagaci teď nemáme silu ani chuť,“ zakončuje Kolesnik.