Víkendové kolo fotbalové ligy zapadlo do koloritu posledních dnů. V soutěži je až příliš diskutabilních rozhodnutí arbitrů. „Některé verdikty byly velmi zvláštní,“ přikývne Ivan Grégr, bývalý mezinárodní sudí, který hlasitě upozorňuje na nepravosti v tuzemském fotbale.

Jako vždy směřuje pozornost především na zápasy Slavie a Sparty.

Trestaná Příbram

V prvním případě pomohl Karel Hrubeš úřadujícím mistrům. Zákrok Stefana Vilotiče na Simu byl minimálně nejasný. Přesto se kopala penalta, z níž šla Slavia do vedení. Proti Příbrami se zahrával už jedenáctý pokutový kop v ročníku, tento trest stihl tým kouče Pavla Horvátha ve všech duelech po zimní pauze.

V Olomouci to byla ještě větší jízda. „V tomto ohledu to bylo divné utkání,“ říká Grégr.

Začněme od konce. Zákrok Lukáše Greššáka na Kozáka byl evidentní. Rozhodčí Pavel Franěk ho také odpískal bleskově, u videa pak už jen zkontroloval správnost. „Takhle by to mělo vypadat. VAR je vynikající věc, ale rozhodčí si ho nesmí brát jako alibi. Má to být jen podpůrný prostředek,“ horuje Grégr za videosystém, jenž jen v poslední době v Česku i Evropě pod palbou kritiky.

Ono se však není co divit, jak ukázal i olomoucký večer. První dva pokutové kopy byly potvrzeny až po dlouhém zkoumání u obrazovky. „Tu na Kozáka bych nepískal,“ okomentoval Grégr kontakt sparťanského útočníka s bekem Ondřejem Zmrzlým v 66. minutě.

Matějovský? Červená

Na hraně byl také zákrok Ladislava Krejčího mladšího na mladíka Daňka. „Zdálo se to tělo na tělo,“ říká Grégr.

Videorozhodčí Ondřej Pechanec však obě situace označil za jasné: V prvním případě podle něj šlo kopnutí, ve druhém o podražení. „Problém je, že někteří rozhodčí neumí VAR používat. Vemte si faul mladoboles-lavského Marka Matějovského proti Olomouci,“ připomíná Grégr chvíli, kdy sudí Alex Denev zmateně rozebíral s kolegy, zda má matadora vyloučit či ne.

Nakonec se červená karta nekonala. „Jasné vyloučení, byla to surová hra. Když se rozhodčí takhle ptá, nemá v lize co dělat,“ je Grégr rezolutní.

Glosa Jiřího Fejgla: Stačí, dost bylo krvavých fotek

Rozmohla se nám tady taková móda. Prakticky po každém kole fotbalové ligy vyletí na sociální sítě fotky zkrvavených kotníků, zle pošramocených nohou.

V minulém týdnu s tím začal olomoucký trenér Radoslav Látal, jenž poslal na veřejnost zranění Davida Housky. Poté se přidali plzeňský matador David Limberský, sparťan David Pavelka.

Snímky jsou to nepěkné, ukazují, že fotbal není pro slečinky, jak se někdy říká. Ale také píšou obžalobu na rozhodčí, kteří zákroky s krvavým důsledkem nepotrestali.

To se musí změnit, vždyť i sama komise sudích ochranu hráčů vystavila jako prioritu. Jenže na hřišti je to jinak. Sudí nemají „koule“ sáhnout pro tvrdý trest, pro červenou kartu. Zkrátka fatálně chybují.

Je tu však i druhý rozměr. Proč je nutné exhibovat? Vždyť staré pravidlo říká: co se upeče na hřišti, zůstane tam. Jsou zvyky, které není třeba měnit. Tento mezi ně patří naprosto jednoznačně.

Fotbalisté přece nepotřebují cejch ufňukanců.