Loni v červnu v derby proti Pardubicím poprvé vyběhl v základní sestavě fotbalistů Hradce Králové. Po roce a třech měsících Denis Donát nastoupí v pátek k dalšímu duelu s rivalem, tentokrát prvoligovému. Dvacetiletý obránce za tu dobu ušel v kariéře pořádný kus cesty. Zabydlel se v sestavě Votroků, zahrál si za reprezentační „21“ a už na sebe přitahuje pozornost největších českých klubů.

„Až se naskytne nějaká příležitost, teprve potom se o ni budu zajímat. Teď jsem hlavou i srdcem v Hradci,“ říká talentovaný fotbalista, jenž pochází z Řešetovy Lhoty na Náchodsku.

Poprvé od úvodních minutv hradeckém áčku jste vyběhl loni v červnu proti Pardubicím. Nyní vás čeká další derby. Za tu dobu jste ale raketově vylétl nahoru. Co tomu říkáte?

Je to obrovský skok v mojí kariéře. Myslím si, že jsem se fotbalově hodně posunul. Stal jsem se stabilním hráčem základní sestavy a věřím, že mi to vydrží i nadále.

Vzpomenete si, co vám tehdy v druholigovém duelu v Pardubicích (0:0) běželo hlavou?

Pamatuji si, že jsem byl hodně nervózní už před zápasem. Bál jsem se, jestli derby a vůbec dospělý fotbal zvládnu. Ale po zápase mně všichni gratulovali a říkali, že to bylo dobré. Takže mně to dodalo sebevědomí a pocit štěstí do další práce.

Budete i nyní nervózní, nebo už jste ostřílený mazák?

Ne, už nejsem tak nervózní. Už jsem ostřílenější. (úsměv) Doufám, že Pardubice smázneme a budeme mít o další tři body navíc.

Slyšem jsem, že prý nerad dáváte rozhovory pro média?

To bylo dřív… Někdy jsem něco řekl a kamarádi se ze mě dělali srandu, že jsem plácnul nějakou kravinu. Pak jsme se tomu zasmáli, ale teď už je to v pořádku. Už mi to nevadí.

A teď vás už baví odpovídat na dotazy?

No, úplně baví, to nevím, ale už z toho nemám životní trauma. (smích)

STOPER. Fotbalista Denis Donát se zabydlel na postu středního obránce.STOPER. Fotbalista Denis Donát se zabydlel na postu středního obránce.Zdroj: www.fchk.cz/Luboš LorincZ pohledu Hradce máte za sebou dvě výhry (Č. Budějovice a Plzeň 1:0). Nemůže to být zrádný zápas v tom, že po výhrách Pardubice podceníte, byť jde o prestižní derby?

Když přistoupíme k Pardubicím úplně stejně jako k předchozím zápasům s Budějovicemi a s Plzní, tak bychom derby měli zvládnout.

Mezi uvedenými zápasy byla reprezentační přestávka, kterou vy jste vyplnil kvalifikačními duely o ME za český tým do 21 let. Splnil se vám v utkáních proti Albánii (4:0) a Slovinsku (1:0) sen?

Abych pravdu řekl, když jsem byl malý, tak jsem ani nepřemýšlel o tom, že bych hrál někdy dospělý fotbal…

A co jste od dětství chtěl dělat za povolání?

Pořád mně říkali, že budu dělat u táty. Podniká v zemědělství, tak že tam budu jezdit v traktoru a pomáhat. Nakonec to dopadlo takhle, pro mě absolutně nečekaně.

Pomáháte teď coby fotbalista tátovi? Jezdíte v traktoru?

Občas. V traktoru tedy ne, ale někdy pomáhám.

Vraťme se k reprezentaci do 21 let. Jaké dojmy jste si odnesl z utkání?

Předně chci říct, že nominace byla pro mě nečekaná. Ale jsem rád za tu příležitost, že jsem si mohl zahrát proti Albánii a Slovinsku. Přišlo mně, že v reprezentaci je větší tlak. Byli jsme favorité a museli jsme vyhrát. Ale fotbalově to zase takový rozdíl nebyl. Možná to bylo i kvalitou soupeřů. Až nastoupíme proti Anglii, to bude asi jiný kolotoč. (úsměv)

V jednom rozhovoru jste řekl, že první den v kabině hradeckého áčka jste koukal jen do země. Dovolíte si teď už křiknout i starší spoluhráče?

Teď už do země nekoukám… Já mám takovou povahu, jsem introvert. Ale po čase jsem si zvykl na kluky a teď je to úplně jiné. Teď už kecáme pořád. A když mi něco vadí, tak se ozvu, ale pořád jsem tam nejmladší…

Takže, byť jste reprezentant, tak na tréninku coby mladý bažant nosíte balóny a děláte co je potřeba?

Ano. Tohle dělám pořád. To je tady v Hradci dané.

Někteří mladí hráči, když rychle vyletí, začnou mít nos nahoře. Vrátí vás třeba brácha, jenž hraje za Náchod, nebo táta, který kopal za Provodov, zpátky na zem?

Rodina mě drží při zemi celý život. (úsměv) My to máme v rodině takhle dané, nemáme potřebu, že bychom museli vyčnívat, nebo dělat dojem na někoho ostatního a machrovat.

Ale to je přece dobrá vlastnost…

Máme to všichni, táta, mamka… Je to dobré, protože vím, že mohou přijít i krušné časy, trenér mě třeba posadí na lavičku… Ale doufám, že když budu pracovat jako doteď, tak se tohle moc dít nebude.

Vnímáte, že svými výkony si v takhle mladém věku říkáte o angažmá ve Spartě či Slavii?

O tom nepřemýšlím. V Hradci jsem podepsal novou smlouvu. Mám tady na další čtyři roky práci, a pokud se v té době naskytne nějaká příležitost, tak teprve potom se o ni budu zajímat. Teď jsem hlavou i srdcem v Hradci.

LIGOVÝ GÓL. Hradecký obránce Denis Donát první trefu zatím vyhlíží.LIGOVÝ GÓL. Hradecký obránce Denis Donát první trefu v nejvyšší soutěži zatím vyhlíží.Zdroj: www.fchk.cz/Luboš LorincKaždý hráč touží dát gól v první lize. Už také netrpělivě vyhlížíte premiérovou trefu?

Chci dát gól. Už jsem mohl dvakrát, měl jsem šance proti Liberci a Bohemce. Nestalo se tak, ale je to i můj sen. Pravdou je, že jsem nikdy nebyl velký střelec. V Hradci jsem dal tak jeden dva góly za sezonu. Ale kdysi v Náchodě jsem proti Liberci dal čtyři góly, ale to už je hodně dlouho.

Jak jsme zmínili, vyhráli jste poslední dva ligové zápasy. Už jste si dostatečně ověřili, že v lize nemusíte hrát jen o záchranu?

My jsme už po třech kolech věděli, že kvalitu máme, jenom jsme dostávali hloupé góly a v některých zápasech jsme zahodili spoustu šancí. Teď proti Budějovicím a předtím proti Plzni se nám podařilo konečně udržet nulu a dát o ten gól víc. Myslím si, že když takhle budeme pokračovat, budeme hrát organizovaně, týmově a dáme i víc gólů než jeden, tak se můžeme pohybovat ve středu tabulky. Nálada v týmu panuje výborná. Věřím, že teď porazíme Pardubice a pak ukončíme dlouhou sérii Slavii.