Úkol to nebude vůbec jednoduchý. Hradec se totiž po dvou nesmírně vydařených ročnících, které strávil v mladoboleslavském azylu, vrátí zpět domů, na nový Malšovický stadion. Tlak veřejnosti bude větší než obvykle. Pomoci ustát ho má pravě třicetiletý fotbalista. Ten v minulé sezoně neodehrál za Spartu jediné utkání. V klubu, který ho vychoval, byl nechtěný. Hradec by však mohla být ta správná adresa pro restart. „Chci zase začít hrát fotbal a lidem ukázat, že na to mám,“ řekl před prvním tréninkem Krejčí.

Je váš přesun do Hradce dotažený?

Ano. Je to podepsané a hotové. (směje se) Do mozaiky přispělo mnoho věcí. Hned od začátku byla jednání s klubem super. Dýchlo to na mě skvělou atmosférou. Na prvním setkání s Jirkou Sabouem jsme si řekli hodně informací. Je tady krásný nový stadion, který se dodělává, což bude super, protože budou chodit lidi. Když se všechny tyhle věci poskládaly, tak to na mě udělalo velký dojem a rozhodl jsem se sem jít.

Hrála v tom roli i vzdálenost z Prahy?

Nehrála. Budu mít byt i v Hradci, abych nependloval tam a zpět. Je důležité si i odpočinout, když jsou například dva tréninky, člověk se musí dobře vyspat. Rodinu ale nechám v Praze.

Filip Kubala má namířeno z Hradce do Ostravy.
Kubala se může připravovat s Baníkem: Hradec jsem si oblíbil, ale tohle je posun

Měl jste i další možnosti na přestup? Mluvilo se o Mladé Boleslavi.

Ano. Jak říkáte, s Boleslaví jsem byl v kontaktu, ale nakonec jsem se rozhodl pro Hradec. Byla tam ještě jedna zahraniční nabídka, ale všechny důvody převážily a jsem tady.

Do zahraničí už jste nechtěl?

Nebylo to vyloženě, že bych chtěl zůstat doma. Čekal jsem na nabídku ze zahraničí, která by dávala smysl i pro rodinu. Nakonec přišla, ale po debatě s manželkou jsme se rozhodli, že zůstaneme v Čechách. Pak už to bylo mezi těmito dvěma kluby.

Vaše poslední období ve Spartě nedopadlo podle představ. Bylo to pro vás hodně složité?

Složité to bylo. Já jsem byl po sezoně takzvaně šťastně smutný. Je to takové divné spojení, ale opravdu jsem to tak cítil. Šťastný jsem byl za spoluhráče a celý klub, že se to zvládlo a vyhráli titul po tak dlouhé době. Za to jsem byl hrozně rád. Smutný jsem byl, protože jsem nedostal možnost být u toho s nimi.

Vyhráli titul a ne vyhráli jsme titul? Přece jste byl ve Spartě…

Já jsem ho nevyhrál. S klukama na hřišti jsem nebyl, takže si nemohu připočítávat žádné plusové body a zásluhy. Prostě jsem tam nebyl. Nehrál jsem ani minutu, trénoval jsem s nimi pouze v repre pauze, když potřebovali doplnit počet, jinak jsem byl s B-týmem. Kluci vyhráli titul, já jsem jim moc fandil, chodil jsem na každý zápas, ale jak už jsem říkal, moje zásluha to určitě není.

Když jste se dozvěděl, že jste postavený mimo tým, jaké to bylo?

Ze začátku hodně nepříjemné, byl to šok. Ale nebylo to vyloženě tak, že mě postavili mimo tým. Bylo mi řečeno, abych si našel jinou adekvátní nabídku, kterou jsme se s manažerem snažili získat, bohužel žádná minulé léto nebyla. Poté nějaké v Čechách přišly, ale nedohodli jsme se na finančních podmínkách, protože rozdíly byly velké. Zbytek bych nechal mezi mnou a klubem, já tu nechci po Spartě plivat. Ona mě vychovala, dala do velkého fotbalu, všechny krásné chvíle, které doteď ve fotbale mám, jsem zažil se Spartou. Já jsem jí vděčný a vždycky to tak zůstane. Tohle k fotbalu patří, že se nedohodnete a musíte hledat jinou cestu.

Vy jste v minulé sezoně měl zdravotní problémy, už je vše v pořádku?

Problémy přišly nejspíš po očkování. Bohužel jsem měl plicní embólii, ale po třech měsících mě hned uschopnili a mohl jsem zase začít s fotbalem. Po čtvrt roce jsem byl v plném tréninku. Od té doby nemám žádný problém.

Finančně si oproti Spartě určitě pohoršíte, byla kvůli tomu s Hradcem těžká vyjednávání?

Nebylo to složité. Fotbal mě hrozně baví a po roce, kdy jsem byl bez něj, jsem měl strašnou chuť hrát a nebylo to o financích. Chtěl jsem prostě hrát fotbal a těšil jsem se na novou výzvu. Tu jsem našel tady v Hradci. Věřím, že budu klubu nápomocný a budu pomáhat i klukům na hřišti.

Cítíte ve městě, že je hlad po fotbale? Vrací se Václav Pilař, přicházíte vy, zažívá Hradec fotbalový boom?

Myslím, že zažívá. Je tu krásný nový stadion, což je bod číslo jedna. Doufám, že lidi budou chodit a budou se na zápasy těšit. Navíc přišla velká hradecká legenda Vašek Pilař. Věřím, že to bude fajn a fanoušci nás povedou k tomu, aby sezona byla úspěšná a měli jsme z ní všichni radost.

Nebudete právě s Václavem Pilařem trochu bojovat o místo?

To nechám na trenérovi, jak to má v hlavě. Otázka spíše pro něj.

Detailní věci jste ještě neřešili?

S koučem jsem mluvil, ale ne o detailních věcech. Mě spíš zajímalo, jestli o můj příchod má zájem i on, aby všichni byli za jedno. To jsem cítil z trenéra i klubu a právě proto jsem tady.

Jaké jsou vaše ambice, chcete znovu nastartovat kariéru?

Rozhodně. Kdybych to sem šel jenom dohrát, bylo by to špatně a tak to vůbec necítím. Chci zase začít hrát fotbal a lidem ukázat, že na to mám. Že rok, který se stal, mě jenom nakopl v tom smyslu, že se mi vrátila obrovská chuť a jsem zase nenažraný po fotbale. To je za mě nejdůležitější. Co se bude dít na hřišti, záleží na mě a dalších okolnostech. Já budu makat, dřít a těšit se z fotbalu.

Ladislav Krejčí a Jiří Sabou během podpisu smlouvy.
Hradec zbrojí: Po návratu Pilaře zvučné jméno ze Sparty. Odchází však střelec

Nemáte trošku obavu, jak budete po tak dlouhé pauze vypadat herně?

Obavu nemám, spíš naopak. Hodně se těším, protože trénovat každý týden naplno a v neděli, když se všichni chystají na zápas, vy jenom koukáte, to vás může buď semlít, nebo se začnete víc těšit a budete mít větší hlad. Proto jsem tady. Vyhledával jsem klub, který mi umožní, abych se mohl vrátit zpět do mé staré formy, jenž mě zdobila.

Nějaká varianta, že byste v minulé sezoně nastupoval za béčko Sparty nebyla?

Bavili jsme se o tom, ale nedostal jsem povolení, abych mohl hrát za B-tým. Samozřejmě jsem chtěl, snažil jsem se o to, ale bylo mi řečeno, že béčko je pro mladé hráče. Bohužel jsem zůstal v nepříjemné pozici, ale rozhodně si tu nestěžuji a nebrečím. Na Spartu neplivu, ani jsem to tak necítil. Naše cesty se rozešly a já jsem si to vyhodnotil takto.

Posila ze Sparty, bývalý reprezentant, asi se od vás v Hradci bude hodně očekávat?

Myslím, že očekávání jsou na mně celý život. Hrál jsem jenom ve Spartě a v Boloni. Na tlak jsem zvyklý, s tím se člověk musí vypořádat.

Jaký dojem na vás udělali hradečtí fotbalisté v uplynulých dvou sezonách?

Předváděli výborný fotbal. Hráli přímočaře a ostře. Já proti nim nehrál, ale co si pamatuji, tak byli kluci vždy výborně připravení a Sparta to neměla nikdy jednoduché.

Znáte někoho z kabiny?

Teď jsem působil rok s Danem Horákem, který přišel z B-týmu Sparty. S Péťou Pudhorockým jsem tam byl půlroku a na začátku kariéry jsem se potkal s Kubou Radou, kdy on byl v béčku a já pendloval mezi oběma týmy. V rezervě to byl takový matador a staral se o nás mlaďochy. A samozřejmě znám Vencu Pilaře z nároďáku, kde jsme se potkali a nikdy jsme spolu neměli sebemenší problém, i když jsme si třeba hráli na místě.