Od 16 hodin to bude na mladoboleslavském fotbalovém stadionu zajímavá podívaná. „Domácí” Hradec útočí z pozice nováčka na skupinu o titul, Teplice sedm kol v řadě nevyhrály a krčí se na předposlední příčce. „Důležitý zápas. Hradec už v Mladé Boleslavi hrál v minulosti, to prostředí zná. Takže se vůbec nedá říct, že by to pro něj bylo cizí prostředí. Jezdí tam i fanoušci, kotel vždycky dobrou atmosféru udělá, i když tam velké návštěvy nechodí,” informuje Robert Jukl, mladičký teplický defenzivní záložník.

Přečtenou má i hradeckou sestavu. „Ten tým se za trenéra Frťaly tvořil nějaké tři roky. Po postupu zůstal tak nějak stejný, přišlo jen pár mladých hráčů. Sází se na tým, na sehranost. Nechtějí to mít založené na individualitách, ale na té partě. Každý ví, co může od druhého čekat. Já byl s kluky v kontaktu před čtrnácti dny, už probíhaly nějaké hecovačky.”

Tátu hrát ligu neviděl
Vztah otec - syn je často komplikovaný, u Juklů je to ale na pohodu. Robert začínal s kopanou v pěti letech, příliš ho ale nebavila. Přestal, aby se k ní za rok vrátil. V Hradci Králové vyrostl ve zdatného nástupce svého táty, klubové legendy. Do áčka ale nakoukl až po maturitě. „Táta chtěl, abych měl vzdělání. Řekl, že musím mít maturitu, pak můžu hrát za áčko," vypráví teplický záložník. Později se pustil i do vysokoškolského studia. „Co bude, kdybych fotbal hrát nemohl?" pokládá správnou řečnickou otázku. Svého otce hrát neviděl. Ostatní o něm říkají, že je pracovitý, že na hřišti připomíná pilnou včeličku. A také se ví, že díky slavnému tátovi to neměl ve fotbalovém prostředí jednoduché. „Znám lidi. Vždycky to měl těžší, je to Jukl," glosoval před léty Jukl starší. „Od spoluhráčů nějaké narážky byly. Jestli ve zlém? Tak půl na půl. Rýpnout si chtěli," přiznává syn, který tátovy rysy nezapře.

Robert Jukl přišel do Teplic minulý rok, opačným směrem putoval Petr Kodeš. Výměna „post za post” se povedla, oba muži si našli místo v základních sestavách. „Neslyšel jsem od fanoušků žádné výčitky. Brali to tak, že je to post za post, že po oslabení přišlo posílení, prostě to měli v rovnováze. A ani s klubem a hráči jsem se nerozešel ve špatném, takže si myslím, že na hřišti to bude v pohodě. Uvidíme, co utkání přinese, jaký bude vývoj, ale nečekám, že by po mně někdo šel. Podle mě to vše bude pod kontrolou.”

Jan Rezek
Rezek: Jarošíkova práce bude mít pozitivní dopad na tým i celý klub

Výsledek prý neovlivní ani náladu v rodině. Že by táta nechtěl syna vidět, pokud by Teplice vyhrály? To prý nehrozí. „Určitě hned spolu zápas rozebereme, děláme to tak vždycky. Ale vím, že kdybych náhodou dal gól, tak ho slavit nebudu. To by byla provokace. Vždyť jsem se v Hradci naučil hrát fotbal. Já ale moc branek nedávám, spíš bráním.”

A další pikantonost nedělního utkání? Asistentem hlavního trenéra Votroků Koubka je exteplický kouč Stanislav Hejkal, bývalý brankář Severočechů Tomáš Poštulka pod lízátky cepuje gólmany a post sportovního ředitele navíc zastává Jiří Sabou, jenž v Teplicích vyhrál před 12 lety tuzemský pohár. Na straně Teplic je pak nedávný hradecký trenér Zdeno Frťala šéfem mládeže. Tohle nebude všední duel…