Osobnost Deníku

Votroci zahájili Tipsport Malta Cup bezbrankovou remízou proti vídeňské Austrii. Všichni hráči v poli od trenérů dostali poločas na to, aby se předvedli v co nejlepším světle. Matěj Koubek naskočil v první půli, gól nedal, ale dvě šance měl. Solidní start do nového roku…

Po utkání pak vykládal, co by si přál k narozeninám. „Může to znít jako klišé, ale zdraví. Nejen pro mě, ale pro celou moji rodinu, blízké a pro všechny lidi na světě, abychom se měli víc rádi a bylo méně násilí,“ říká upřímně.

Mohl jste narozeniny oslavit gólem, když jste se dostal do dvou šancí, že?
Máte pravdu. Jedna těžká hlavička, pak střela, která tam měla spadnout.

Do zápasu jste vstoupili aktivně, na začátku jste měli více ze hry.
Podle mě jsme měli velmi dobrý vstup, věděli jsme, jak chceme napadat a tím jsme dostávali soupeře pod tlak. Ke konci poločasu jsme vinou špatné rozehrávky zbytečně ztráceli tempo a převahu. Hodnocení? Vyrovnaná půlka proti kvalitnímu soupeři, super prověrka.

Po změně stran nastoupila jiná sestava. Austria měla více ze hry, ale paradoxně jste mohli vyhrát, když spoluhráči trefili dvakrát břevno. Co jste na to z lavičky říkal?
Závěr jsme hodně prožívali, ale teď je důležité se v hlavě dobře nachystat na ligu, abychom byli připravení po fyzické i psychické stránce. Chceme na Maltě uspět, ideálně vyhrát turnaj, ale primární je pokračování ligy.

Podzim nebyl z vašeho pohledu ideální, dlouho jste marodil, poté jste se nedostával do sestavy.
Určitě nebyl, a to hlavně kvůli zranění. Vrátil jsem se z Eura (do 21 let) a třetí nebo čtvrté kolo jsem se zranil. Vypadl jsem z toho. Byla to pro mě nová a nepříjemná zkušenost.

Pak jste naskakoval pouze za béčko v ČFL, těžké na hlavu?
Rozhodně. Jak říkáte, byl jsem v béčku, tam se mi povedlo nějaký gól dát a věřil jsem, že jsem zpátky a že šance může přijít. Nakonec nepřišla, ale teď se cítím skvěle. Jsem dotrénovaný, testy a všechno tomu odpovídá. Doufám, že prostoru od pana Kotala dostanu víc.

Takže jste na nové startovací čáře?
Ano. V týmové hierarchii nemá nikdo nic jistého. Beru to jako motivaci, chtěl bych se o místo porvat, abych se trenérovi ukázal v co nejlepším světle. Věřím, že se mi to povede.

Kdybychom se ohlédli za první polovinou sezony z pohledu celého týmu, tak ke spokojenosti asi pár bodů chybělo?
Všichni jsme si vědomi toho, že kdyby bylo víc bodů, je situace veselejší. Ale několik hráčů potkaly zdravotní patálie. Na druhou stranu se rozhodně nechci vymlouvat, to je fotbal a potká to každý tým. Přišly smolné zápasy, bylo těžké koukat z lavičky nebo tribuny. Se spoluhráči jsem podzim prožíval a mrzelo mě, že jsem nemohl do duelů nastupovat jako v předchozí sezoně, kde jsem se cítil platný, pomáhal jsem i brankami a asistencemi. Pro mě to byla nová zkušenost, která mě snad ještě posílila. Je mi čtyřiadvacet let, už nejsem nejmladší kluk (směje se), neměl bych jančit, už nějaké ligové starty mám. Doufám, že se mně i celému týmu jaro povede.

Jak se změnil fotbal v Hradci s novým stadionem?
Pro nás, kteří jsme zažili Mladou Boleslav i trénování na Bavlně, je nová aréna velká odměna. Podmínky byly těžké, paradoxně nás to v té minulé sezoně ještě více semklo, takže jsme každý zápas šlapali jako koně, protože jsme věděli, co si spolu každý den i týden prožíváme. Stadion je pro všechny odměna. Je skvělé, že fanoušci na utkání v hojném počtu stále chodí. Snad jim ukážeme, že fotbal v Hradci stojí za to a že si společně budeme dělat radost.

Zpátky na Maltu. Počasí v den prvního zápasu bylo naprosto ideální, že?
Vítr je nepříjemný, ale dneska se uklidnil. Klobouk dolů, jaká jsou tady hřiště. Tréninkové i herní jsou naprosto skvělá. Nemáme si na co stěžovat.

Jak využíváte volné chvíle na soustředění?
Těch moc není, ale ve čtvrtek máme jednu fázi a odpoledne se nejspíš s klukama vydáme někam k moři nebo na dobrou kávu. Myslím si, že toho máme v nohách dost.