Pamatujete si, kdy jste dal naposledy dvě branky v jednom utkání?
To je jednoduché, nepamatuji. Dal jsem je snad vůbec poprvé. (smích) Ale mohl jsem dát i tři, protože jsem měl ještě jednu dobrou hlavičku po rohu, což kdyby tam spadlo, bylo by to ještě hezčí, ale i tak je to pěkné.

Mladá Boleslav si jako nejlépe střílející tým ligy příliš šancí nevypracovala. Překvapilo vás to?
Překvapili mě hlavně v prvním poločase, kdy to zřejmě z jejich pohledu nebylo vůbec dobré. Po změně stran se snažili hru více oživit, ale nám se hned podařilo přidat druhou branku, což každého srazí a je to pak těžké.

Utkaly se dva týmy, které hodně branek dávají a zároveň jich hodně dostávají. Vnímáte vzájemnou podobnost mezi vámi a Mladou Boleslaví?
Ano. Říkali nám to i trenéři. Dokážeme si vypracovat řadu šancí, ale dostáváme často laciné góly, takže se na naší obranné hře snažíme pracovat a myslím si, že proti Mladé Boleslavi jsme to zvládli celkově velmi dobře.

I přesto, že jste se museli vypořádat s absencí Miroslava Slepičky…
Bohužel se to takhle vyvinulo. Nejprve odešel Honza Matoušek a v Karviné se zranil Míra Slepička. Na druhou stranu k nám do týmu přišli kluci, kteří fotbal hrát umí a jsou adekvátní náhradou.

Právě kvůli zranění Miroslava Slepičky jste nastoupil na hrotu útoku. Vyhovuje vám tento post?
Já jsem se na hrotu vždy cítil dobře. Když jsem působil v Baníku Ostrava, zažil jsem na tomto postu snad nejlepší sezonu v kariéře. Teď jsem se dopředu dostal i v Příbrami, snažil jsem se toho využít, podařilo se mi vstřelit dva góly a vyhráli jsme, takže paráda.

Bylo už dopředu jasné, že do útoku půjdete místo Miroslava Slepičky právě vy?
Pokud mám být upřímný, v hlavě jsem si pro sebe říkal, že to jasné je. Trenér určitě měl i další varianty, ale doufal jsem, že tam dá mě. Naposledy jsme to zkusili v Ostravě, kde nám ovšem zápas vůbec nevyšel. Jinak jsem na pozici útočníka nastoupil naposledy před třemi lety, takže chuť byla velká.

V čem byl pro vás největší rozdíl oproti vaší stabilní pozici pravého záložníka?
Jste více zády k bráně a je to hodně o soubojích, které musíte podstupovat se stopery soupeře. Dále je potřeba také více napadat, ale pracuji pro tým a dnes se mi ještě podařilo dát dva góly a zápas jsme zvládli vítězně. Výsledek hovoří za všechno.

Jak se vy osobně cítíte? Jste spokojen se svou letošní formou?
Začnu více ze široka. V minulé sezoně jsem udělal asi nejlepší rozhodnutí ve své kariéře, když jsem se vrátil ze Zlína, tehdy ještě do druhé ligy. Předtím jsem se hodně trápil, což bylo dáno i zraněními, která mě provázela. Necítil jsem se dobře, ale v Příbrami jsem se znovu našel a nyní je to lepší a lepší. Hraji, mám hodně minut a jsem za to rád. Velké poděkování patří panu Starkovi a trenéru Csaplárovi, kteří o mě projevili zájem a dali mi šanci.

Platil jste za jeden z největších talentů českého fotbalu. Vnímáte ještě tuhle nálepku?
Tak talent už bohužel nejsem (smích). Ale byly doby, kdy jsem přemýšlel, že skončím s fotbalem, protože s kolenem jsem měl opravdu velké problémy. Nevzdal jsem to, dokázal jsem se dát do kupy a dnes mi to přináší ovoce.

Přemýšlel jste nad tím, co byste dělal, kdyby jste ukončil aktivní kariéru?
Přiznám se, že teď vůbec nevím. Něco jsem připravené měl, ale nejdůležitější bylo, že jsem si řekl, že fotbal miluji a musím to kousnout. Bylo to těžké, ale vrátil jsem se.

Vraťme se ale k zápasu s Mladou Boleslaví a vašemu postavení v tabulce. Jste překvapeni, jak se vám v letošní sezoně, jako nováčkovi, daří?
Myslím, že hrajeme hodně zajímavý fotbal, kterým se v lize prezentuje málokdo. Samozřejmě venku nám to moc nejde, ale doma předvádíme super fotbal, který je podpořený i výsledky. Mě osobně to příliš nepřekvapuje. Věřil jsem, že na tom nebudeme vůbec špatně, ale pořád je ještě brzo cokoliv hodnotit. Může se stát, že nyní přijde nějaká nepříjemná série porážek, což bychom si samozřejmě nepřáli, nebo naopak se nám podaří nastartovat vítěznou sérii a všechno bude jinak.

Zaberete tedy teď i ve venkovním zápase na Slavii?
Já doufám, že ano.