A co víc, má už i zkušenosti s prvoligovým týmem, když si naposledy Fortuna:ligu zahrál v závěrečném kole minulého ročníku - přesněji na půdě plzeňské Viktorie.
Jenže ve čtvrtek jednadvacetiletý středopolař svůj vrchol posunul ještě o patro výš. Problémy Slovanu spojené s koronavirovou nákazou donutily kouče Pavla Hoftycha sáhnout do rezervy a povolat k utkání 3. kola základní skupiny Evropské ligy hráče B týmu. Mezi nimi byl i šikula z Podkrkonoší, jehož tak čekala cesta do německého Hoffenheimu.
Matyáši, jaký to byl pocit, když vás oslovil trenér A mužstva, že byste s týmem měl odcestovat k zápasu evropských pohárů?
Po pravdě se to všechno seběhlo strašně rychle. V sobotu jsem se dozvěděl, že je tam možnost, že bych mohl do Německa letět. Že se mám v pondělí dostavit na covid testy a podle toho se uvidí. Nakonec mi v úterý půl hodiny před odjezdem do Prahy na hotel zvonil telefon, kde mi bylo oznámeno, že se mám dostavit na stadion a že poletím. Takže to bylo opravdu dost hektické.
V kariéře vaše velká premiéra a hned na trávník účastníka Bundesligy.
Bylo to úžasný a pro mě je to zážitek na celý život. Ať už co se týče stadionu, tak servisu a všeho okolo. Že to vyšlo zrovna na tak velký klub z Bundesligy, to už je třešnička na tom všem.
Slovan se kvůli covidu ocitl ve značných problémech. Pro vás ale výjimečná šance.
Je to přesně tak. Bylo to super a osobně na tenhle den, lépe řečeno dva, nikdy nezapomenu. Navíc beru přítomnost na utkání Evropské ligy jako obrovskou zkušenost.
Dá se brát duel, ve kterém domácí favorit vyhrál hladce 5:0, jako obrovskou školu fotbalu? Co si z něho třeba vy odnesete pro další posun v kariéře?
Já jsem samozřejmě trenérovi za takovou šanci obrovsky vděčný. Věřte, že i za tu jedinou odehranou minutu. Zahrát si proti Rudymu, Dabburovi a ostatním známým hráčům, to se nepoštěstí každý den.
Stihl jste si po utkání s některým ze soupeřů vyměnit dres?
Dres jsem si s nikým bohužel neměnil, zato jsem si ten svůj nechal na památku.
V červenci prvních deset ligových minut, teď jedna na evropské scéně. Kam dál sahají ambice Matyáše Kazdy?
No těžko říct (usmívá se). Teprve uvidím, jak se vše bude vyvíjet. V Liberci mám smlouvu ještě na další dva roky. Co se stane dál, to je vážně ve hvězdách.
Slovan sice poslední dva zápasy vysoko prohrál, pořád je ale ve hře o postup. Myslíte, že je druhé místo v silách mužstva? Přece jen oba týmy před sebou Liberec přivítá na domácím hřišti.
Věděli jsme od začátku, že nás čeká těžká skupina a že nás nečeká nic lehkého. Tým je však v Liberci silný a já věřím, že o to druhé postupové místo se porvat určitě může. Navíc každý zápas je jiný, takže nezbývá nic jiného, než bojovat a věřit, že se nám to může povést.
Vy jste kapitánem B mužstva. Kdy se podle vás vrátíte k mistrovským zápasům?
Po pravdě sám vůbec netuším. Byl bych samozřejmě rád, kdyby se začalo co nejdřív a bylo všechno zase ve stejných kolejích, jako tomu bylo před všemi těmito virovými událostmi.
A mužstvo naopak hraje už v neděli. Existuje možnost, že byste byl v nominaci i na zápas v Teplicích?
Na utkání do Teplic nominovaný jsem a určitě jsem rád i za tuto možnost.
Minuta, na kterou se nezapomíná
5. 11. 2020: TSG 1899 Hoffenheim – FC Slovan Liberec 5:0 (2:0)
Sestava Liberce: Hasalík – Koscelník, Kačaraba, Mikula, Pourzitidis – Hromada (77. Michal), Mara – Cancola (90+1. Dvořák), Nešický (90+1. Kazda), Kosek (90+1. Černický) – Rondić (67. Csáno).
