Kliknutím zvětšíte
1.) Z Převýšova je Chlumec, kat ligistů
Hned dvakrát za rok rozvýřil tenhle klub klid v kraji. Nejprve stěhováním: Třetiligový tým Převýšov změnil v létě adresu, přesunul se do nedalekého Chlumce nad Cidlinou za lepšími podmínkami a mládežnickými týmy. „Byl to krok vpřed,“ pochvaloval si několikrát Martin Firbacher, předseda Chlumce, který za fúzí stál společně s Jiřím Rybou, letitým majitelem a sponzorem Převýšova.
Ano, mužstvo v České fotbalové lize šlape, po podzimu je páté, ale zaujalo především úspěchem v domácím MOL Cupu. V poháru došlo až do osmifinále: vyřadilo prvoligové celky Příbram a Bohemians, exkluzivní výkon podalo i proti supersilné Plzni, s níž vedlo 2:0, ale nakonec padlo 3:4 po prodloužení. „Ještě před rokem hrála Viktorka Ligu mistrů, a jestli jim od té doby odešli dva, tři hráči? Přijedou do Chlumce, mají s námi problémy, na konci zdržují… Hrát vyrovnaně sto dvacet minut s takovým týmem je prostě sen,“ rozplýval se brankář Radek Petr, jeden z hrdinů utkání. „Nic většího jsem nezažil. My půjdeme zítra do práce a kluci z Plzně na hřiště. Přitom jsme hráli vyrovnaně,“ básnil Jan Labík, autor branky na 3:3 v poslední minutě základní doby. Nejen jeho gól byl nevšední zážitek, ale celá pohárová jízda.
2.) Historická výhra Votroků - 8:0
Do druhé ligy nevstoupili hradečtí fotbalisté na podzim vůbec slavně. V prvních třech kolech ani jednou nevyhráli, brali jen dva body za remízy.
„Nebyli jsme rozhodně spokojeni,“ uznal i sám Zdenko Frťala, hlavní trenér.
Jenže pak přišel jeden srpnový páteční večer a v něm zápas, který zapadl do dějin. Votroci rozsekali doma Varnsdorf (mimochodem klub, kde slavil úspěchy právě Frťala) brutálně vysoko 8:0.
Jen třikrát v historii vyhrál Hradec o osm gólů. V 80. letech to odneslo Ústí nad Labem (10:2), v roce 1995 v Poháru vítězů pohárů lichtenštejnský Vaduz (9:1) - a poté Varnsdorf.
Týmu pomohlo i dlouhé sezení v týdnu před utkáním. Při debatě se vyčistil vzduch zatuchlý kvůli nedobrým výsledkům. „Často je lepší věnovat čas takové diskuzi než tréninku. Nebylo to o jednom tématu, ale spíš o tom, abychom přestali chodit kolem horké kaše. Někteří kluci se báli dřív říct svůj názor. Teď to bylo jinak,“ pochvaloval si kouč Frťala.
Fotbalová schůze se zkrátka vyplatila.
3.) Náchodské obrození
Na jaře se klepali o udržení divize. V Náchodě zůstala republiková soutěž až po administrativním zásahu, zkrátka všemožných procesech.
„Bylo to pro nás hodně důležité,“ přiznal šéf klubu Milan Vik.
Na podzim se však psal jiný příběh. Mužstvo kouče Ondřeje Nejmana vylétlo až do špice tabulky. Po podzimu je na druhém místě, na Vysoké Mýto ztrácí pouhé tři body, navíc v posledním kole vyhrálo na jeho hřišti.
„Minulý rok se pro nás nevyvíjel vůbec dobře a nikdo to už nechce zažít znovu,“ vysvětlil změnu brankář Jiří Hladík.
Dobrá motivace…
4.) Truchlohra jménem stadion v Hradci pokračuje
Odrhovačka, jež už nikoho nebaví, pokračuje. Stavba nového fotbalového stadionu v Hradci se během podzimu zase (pokolikáté?) zadrhla. „My přesto pořád věříme, že se akce rozběhne,“ říká výkonný ředitel Votroků Jiří Sabou.
Problém byl v tom, že se do výběrového řízení nepřihlásila ani jedna firma, která by byla schopna splnit požadavky. Zkrátka žádná společnost nezaručila, že postaví arénu za 605 milionů korun.
Proto se poté rozběhla takzvaná předběžná tržní konzultace, při níž se město dotazuje stavebních firem, zda jsou schopny při určitých škrtechv projektu cenu dodržet. Výsledek však není jistý.
5.) Konec legendy, z Plašila je kouč
Možná si to ne každý uvědomuje, ale tenhle chlap z Lična na Rychnovsku je legenda. Českého fotbalu, nejen Královéhradeckého kraje.
Jaroslav Plašil: 37 let, záložník, 103 startů v národním mužstvu, angažmá v Hradci Králové, Monaku, Pamploně, Catanii, ještě na jaře kapitán slavného Bordeaux. Ale dnes už také důchodce, trenér rezervy Girondins.
Pracant středu pole ukončil na jaře kariéru. Když se loučil, stadion v Bordeaux uspořádal ovace vestoje. Odešel symbol spolehlivosti, skvělých přímých kopů, nenápadná jistota.
Ale také hráč, který zvládl věc neobvyklou. V Hradci začal hrát ligu v šestnácti (nasbíral čtyři starty, nakonec jeho jediné v Česku) a hned poté odešel do Monaka, tedy do velkého klubu. Jako jeden z mála tento přestup dotáhl, stal se z něj profík ve velkých soutěžích i reprezentaci.
Zahrál si na čtyřech mistrovstvích Evropy a jednom světovém šampionátu.
Poklona!
6.) Krajská reprezentace na EURO
Dobrý výsledek, boj o finále do poslední minuty. Výběr kraje zanechal na finálovém turnaji Region's Cupu v Bavorsku. V horkém červnu skončil na mistrovství Evropy amatérských hráčů, kam se probojoval přes českou a mezinárodní kvalifikaci, na slušném pátém místě.
„Beru to jako úspěch,“ řekl Miloš Dvořák trenér týmu, do nějž byli nominováni hráči, kteří neměli v posledních třech letech profesionální kontrakt.
Dvořák s asistentem Janem Mílem ho utvořili z fotbalistů divizního Dvora Králové, Náchoda a Trutnova, přidali dva borce z juniorky FC Hradec a dva z krajského přeboru.
Tým padl se Španělskem, porazil Rusko a na závěr remizoval s pozdějším vítězem Polskem. Kdyby ho porazil, byl by ve finále místo něj.
7.) Libčany, vládci fotbalu v kraji
Nikdo na ně neměl, tak to prostě bylo. Libčany, klub přezdívaný Kohouti, ovládly na jaře Votrok krajský přebor a navrch přidali triumf v Poháru hejtmana. Oslavily tak ceněný double. Podobné to bylo i na podzim - Kohouti vedou tabulku první krajské ligy o pět bodů. Jízdu navíc vyšperkovali vysokým vítězstvím 15:1 nad Jičínem.
„Zase jdou za titulem a jejich výkony tomu odpovídají. Jsou někde jinde a kvalitu mají na každém postu,“ uznal sílu aktuálního panovníka zkušený obránce Vysoké nad Labem Martin Ptáček.
8.) Stoik Zelený válel v Lize mistrů
Byl to šok, nečekaný krok. Trenér Slavie Jindřich Trpišovský poslal v září během prvního zápasu v Lize mistrů na ikonickém San Siru, stadionu Interu Milán, do hry Jaroslava Zeleného, kluka, který se do velkého fotbalu prosadil v Hradci.
Postavil ho do středu zálohy, ne na místo levého beka, kde do té doby (s výjimkami) nastupoval. Známý kliďas zvládl zápas, jenž nakonec skončil remízou 1:1, s bravurou, byl famózní. Měl podíl na gólu Slavie, navíc se dostal do další šance. V poli ukázal stoickou povahu - ale také obří kvalitu.
„Hrál jako v pohádce,“ rozplýval se Jiří Hofman, nynější trenér Libčan, jenž sedmadvacetiletého blonďáka vedl v dorostu FC Hradec.
Zelený poté dostával šanci v Lize mistrů pravidelně, jeho role ve Slavii narostla.
9.) Ottmar je zpět, zase bezchybný
Na jaře fatálně chyboval v zásadním duelu v Brně. Byl na dně, do konce druhé ligy už si nezachytal. Stejně jako na začátku nové sezony.
Přesto se nakonec Radim Ottmar, nyní už šestatřicetiletý symbol fotbalového Hradce posledních let, zase do brány vrátil. A prakticky celý podzim (od čtvrtého kola) podával perfektní výkony. Zkrátka je zase jednička.
Během podzimu přispěl šesti vychytanými nulami ve třinácti duelech.
10.) Divize neláká, změní to Bydžov?
Staly se přeborníky kraje, přesto Libčany nepřijaly posun výš - rozhodly se, že do divize nepostoupí. „Je to až moc velký skok, finanční i sportovní,“ vysvětlil šéf klubu Jan Schejbal, který však nechal volbu na hráčích.
Ti měli jasno velmi rezolutně, a proto Královéhradecký kraj nedodal pro sezonu 2019/20 do republikové soutěže žádný nový celek. Nabídku nakonec totiž odmítli také v Vrchlabí a také v Novém Bydžově.
Aktuální otázka je tedy jasná: Změní se to na konci stávajícího ročníku krajského přeboru? Zdá se, že by mohlo, v novobydžovské Cidlině (aktuálně druhém týmu přeboru) jsou postupu nakloněni.
14
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
