Nebylo u něj problém si vzít balon, prokličkovat přes sedm protihráčů, obejít i gólmana a zasunout do prázdné branky. Zkrátka měl ideální předpoklady, aby se jednou dostal do vrcholového fotbalu.
Nejen pro to bedlivě sleduji všechny jeho další fotbalové kroky. Mám ho pěkně pod lupou. Ne náhodou figuroval prakticky ve všech mládežnických reprezentačních výběrech. Před třemi čtyřmi lety byl pro mě v klíčovém fotbalovém věku. Říkal jsem si, že teď si hlavně musí všechno srovnat v hlavě. A nejspíš se tak stalo. Po přechodu mezi dospělé na můj vkus vystřídal za krátkou dobu až moc týmů, ale na druhou stranu se pořádně otrkal a získal dostatek zkušeností.
Při jeho posledním působišti pod Ještědem už bylo vidět, že vyzrál v rozdílového hráče. Jenže. Aby byl úplně TOP fotbalistou a střelcem, chybělo mu jediné. Dokázal se dostat do spousty šancí, už to je pozitivum, ovšem v gólovou tečku přetavil pouze část. Snad je to otázka času. Podle mě potřebuje důvěru trenéra, pak jsem přesvědčený, že častěji rozvlní síť.
Myslím si, že až se v nabité sestavě „sešívaných“ natrvalo usadí, bude jedním z tahounů týmu a kdo ví, třeba ho to jednou vystřelí i do zahraničí.
Ale samo to určitě nepůjde. Musí dřít, dřít a zase dřít!
