Trenér Pilný o Holešovi: Dělá maximum, trénoval i zraněný

Holeš už atmosféru NEJ soutěže zná. Vloni pomohl Slavii k postupu, naskočil na chvíli v Kluži, ale v základní skupině už se na hřiště nedostal ani na minutu. „Máme výborný vztah, přeju mu, ať dopadne líp než já,“ usmívá se Pilný.

Holeš hrál proti Midtjyllandu ve středu zálohy, i když byl považován za ortodoxního pravého beka. Obstál?
Ano - a je to překvapení i pro mě. Přiznám se, že nás by nenapadlo ho tam dát, jak to udělal Jindra Trpišovský.

Podvodníci připravili přes internet 40letou ženu z Hradecka o 1,4 milionu

Rozhodl se tedy kouč Slavie dobře?
Musíme vidět důvody, proč k tomu dochází. Zaprvé to Tomáš zvládá, i když nahradit Součka, který odešel do Anglie, je složité. Za druhé, na pravé straně hraje Coufal, a tudy teď cesta nevede. Přitom má Tomáš kvalitu na sestavu.

Co je jeho přednost?
Bylo to vidět i proti Dánům, prezentoval se svým typickým poctivým výkonem. Vlastně moc nebyl vidět, přesto byl platný. Bylo to stejné jako v Hradci, vždycky na něj byl spoleh.

Ve druhé půli měl velkou šanci, ale spoluhráč mu špatně nahrál…
To je jeho velká síla, dokáže doplnit útok, dostat se až do vápna. A že umí dát gól, to jsme viděli mnohokrát na tréninku. (usmívá se)

Na přejezdu v Nepolisech se srazilo auto s vlakem

Čekal jste že vystřelí takhle nahoru? Už má i start za národní mužstvo.
Náznaky tady byly, jinak by si ho trenér Kotal nevytáhl už v osmnácti do áčka. Navíc od té doby hraje dospělý fotbal. Jak se říká, vyhrál se. Když jsme přišli k týmu bylo vidět, že je dobrý fotbalista, ale trochu ho brzdila zranění. Nejdřív záda, pak koleno.

Záda byla údajně pěkně zapeklitá věc.
Plácal se v tom delší dobu, ale Tomáš má fotbal opravdu rád a dává mu maximum. Proto se z toho dostal. Když to řeknu blbě, tak jsme ho museli často brzdit. Měli jsme Pepu Petrušku, staral se o zraněné hráče. Holy u něj byl imrvére. Jednu chvíli byl až přesvalený, museli jsme zasáhnout.

Fakultní nemocnice hledá dárce krve i dobrovolníky

Takže pracovitost je jeho největší devíza?
Jeho přístup byl vždycky neocenitelný. Byl zraněný, přesto trénoval. Když jsme měli dobrovolný trénink, nikdy nechyběl. Proto se posunul do Jablonce, do lepšího mančaftu. Tam se zase zlepšil a teď je radost na něj koukat. (usmívá se)