Po středeční ryze sportovní analýze sestupu hradeckých fotbalistů tentokrát Deník přináší další důvody, které zapříčinily pád do druhé ligy.

Nevyhovující stadion

O potřebě postavit nový moderní stadion se v Hradci mluví už dvě dekády. Několik projektů padlo, naposledy plán mamutího obchodního centra, jehož součástí by byl fotbalový stánek. Projekt zvaný Park Malšovice developerské společnosti ECE ale skončil u ledu.

A tak se fotbal v Hradci Králové stále hraje v kulisách betonového monstra, které nevyhovuje fotbalistům ani fanouškům.

Město je údajně připraveno postavit stadion z vlastních prostředků a podle studie architekta Tomáše Vymetálka, který se inspiroval menšími stadiony v Německu.

Kdy se začne stavět, ale dosud nikdo neřekl. Stále jde jen o virtuální projekt bez jakýchkoliv záruk.

Přitom hradecký fotbal nový stadion pro svůj rozvoj bezpodmínečně potřebuje. Bez něj se nehne z místa a v příštích letech bude stále klubem, o nějž v první lize nikdo nestojí.

Zářezy sudích

Pojďme si nejprve říct, proč se tomu tak děje. Český fotbal žije ve zvráceném prostředí, řídí ho lidé s pochybnou minulostí a pověstí. Jakmile se někdo proti vrchnosti vzepře, dostane přes prsty. „Stádo ovcí" je pod kontrolou silných pasáčků.

Hradec patří mezi nejslabší kusy stáda.

Nemá odpovídající stadion, nabobtnalý rozpočet, vlastníkem je město, v českém měřítku postrádá atraktivitu. Když se to přežene, nikoho krom vlastních fanoušků nezajímá. Nebudí emoce.

Pak se nikdo, kdo zná zákulisí české ligy, nemůže divit tomu, že osm utkání z osmadvaceti (!) bylo prokazatelně ovlivněno chybami rozhodčích v neprospěch Hradce Králové, což potvrdila i Komise rozhodčích FAČR.

Mezi nejkřiklavější případy patří podzimní dva neregulérní góly Českých Budějovic, které díky nim vyhrály pod lízátky 3:2.

Na jaře si „votroky" dvakrát „podal" sudí Miroslav Zelinka. V úvodním kole nevyloučil v prvním poločase mladoboleslavského Jasmina Ščuka. O pár týdnů později naopak poslal pod sprchy v utkání s Příbramí Marka Plašila za hraní rukou v pokutovém území. Opakované záběry ale Zelinku usvědčily z kardinálního omylu. Středočeši proti deseti zápas otočili ze stavu 0:2 na 3:2.

O týden později Radek Příhoda upřel Hradci penaltu v Českých Budějovicích, snížení na 1:2 pak přišlo z postavení mimo hru.

Zářezy rozhodčích nejsou hlavní příčinou sestupu Hradce Králové, ale výrazně k němu napomohly.

Čtenáři, napište nám!
Pokud chcete přidat i svůj pohle na situaci, do které se dostal FC Hradec Králové, neváhejte a napište nám na e-mailovou adresu 
radek.sprynar@denik.cz.  Všechny vaše názory zveřejníme v následujících vydáních, případně na našem webu.

Sportovní ředitel

Richard Jukl už nechtěl zodpovídat za všechno. Proto před dvěma lety usadil na pozici sportovního ředitele Slováka Róberta Barboríka a začal se naplno věnovat obchodní stránce a lobování za výstavbu nového stadionu.

Bývalý hráč Nitry, který zažil časy ve federální lize, dostal na starosti všechny týmy. 
A-mužstvo i mládež.

První rok byl úspěšný. Hradec se vrátil do první ligy, solidní výsledky – i když ne špičkové – měly i mládežnické týmy.

Druhá sezona se ale nepovedla, na čemž má Barborík přímý podíl. Áčko zahučelo zpátky do druhé ligy, juniorský tým se potácí v druhé polovině tabulky. Stejně tak výběr U19.

Problémem je i kumulace funkcí.

Sportovní ředitel pevný v kramflecích by nedopustil, aby byl instalován do pozice hlavního kouče áčka a přitom neměl zásadní podíl na tréninkovém procesu a tvorbě základní sestavy. Barborík navíc ještě převzal juniorský celek.

Dovedete si představit, že by si takový Jaroslav Hřebík jednoho dne vzal kopačky, navlékl tepláky a vyrazil trénovat na Spartě mládež? Nemyslitelná věc!

Barborík samozřejmě nedělal všechno špatně. To by k němu nebylo fér. Když do funkce nastoupil měl dobré nápady, sršel energií a entuziasmem. Prostředí ho ale postupně semlelo. Zdroje z klubu shodně hlásí, že dřívější pevné vazby se zpřetrhaly.

Hradec nyní potřebuje silného sportovního ředitele. V zimních měsících v rozhovoru pro Deník zmínil primátor Zdeněk Fink jméno současného kouče Zbrojovky Brno Václava Kotala, s kterým ho pojí nadstandardní vztahy.

Ano, on by byl ideální personou na klíčový post sportovního ředitele. Potíž je v tom, že v Brně má smlouvu ještě na rok a klub, který s velkým předstihem zachránil, o jeho služby i nadále stojí.

Majitel = výrazný limit

Město je stoprocentním vlastníkem klubu, což není šťastný poměr. Ideální je „hokejový" model.

Městu patří poloviční balík akcií, druhá půlka Mountfieldu. Na obchodním poli silně etablovaná firma přinesla před dvěma lety do klubu profesionalitu, jiný pohled na byznys a marketing. A logicky výrazné zkušenosti!

Jak to funguje v hradeckém fotbale? Pozice obchodního ředitele byla obsazena teprve nedávno! Přitom v profesionálně řízeném klubu je samozřejmostí, ba přímo nutností.

Marketingové oddělení, pokud lze o něm takto honosně hovořit, funguje spíše z podstaty. Nemá směr ani vizi, jisté zlepšení ale vystopovat lze.

Co s tím? Jedině vstup soukromého investora by pohnul s ledy. Shání ho ale město, potažmo představenstvo? A má vůbec takové zadání?