Špatné výsledky

Ubohá čtyři vítězství ze čtyřiadvaceti zápasů, to je tristní bilance. V lize logicky nenajdete horší mužstvo. Po trapasu s Duklou má tým v domácím prostředí pasivní bilanci 3 – 5 – 4. To „pod lízátky" nepamatují spoustu let. Proč neměl Hradec výrazné starosti se záchranou za Plíškova předchůdce Václava Kotala? Protože doma uměl nastřádat dostatek bodů.

Zkrat s Boleslaví

Takticky špatný manévr při střídání v závěru zápasu s Mladou Boleslaví odpálil rozbušku nenávisti. Fanoušci měli od té chvíle jasno, kdo stojí za špatnými výsledky. Přece trenér Plíšek! Co se vlastně stalo? „Votroci" vedli na Středočechy 2:1, když byl po druhé žluté kartě vyloučený Milan Fukal. Plíšek ale zariskoval a na hřiště neposlal dalšího stopera Jánošíka, ale útočníka Uškoviče. Na Fukalovo místo se zatáhl vzrůstem menší Šisler a právě on neuhlídal hlavičkujícího Ščuka, jenž minutu před koncem vyrovnal…

Malá odvaha

Z těch otázek ho už musela bolet hlava. Proč nehraje Zec? Nebo někdo jiný z juniorky? Plíšek si však trval na svém, že bosenský snajpr má prý ještě čas (přesto se na podzim dobře ukázal v poháru s Plzní). Stejně tak i ostatní. Nerad se základní sestavou experimentoval, sázel na jistotu a neriskoval. Dlouho mu trvalo, než nasadil Hadaščoka, po zranění Uškoviče… A našlo by se toho i víc.

Nenávist fanoušků

Václav Kotal byl za boha, za zbožňovaného „kapelníka". I když se nedařilo, podporu v obecenstvu vždycky našel. Plíšek měl smůlu. Nemá takové charisma a když začalo týmu na jaře téct do bot, odnesl to. Od zápasu s Mladou Boleslaví čelil během zápasů permanentnímu tlaku. Po Liberci situaci uklidňoval kapitán Fukal, ale nepomohlo to. Během duelu s Duklou došlo na „trestnou výpravu" za střídačku. To v Hradci nemá obdoby.

Zlé jaro Bosňanů

Je to asi největší paradox u působení Jiřího Plíška v Hradci Králové. V létě si přivedl z Bosny a Hercegoviny trojici místních hráčů. Harbu si fanoušci hned zamilovali, Zec pálil jak splašený v juniorském týmu a Halilovič měl výborný závěr podzimu. Všechno bylo idylické. Ovšem pouze do začátku jara. Harba neproměňoval vyložené šance a herně uvadal. Jako Halilovič. Mizérie zahraničních hráčů se v mžiku obrátila proti Plíškovi. To on si je přitáhl, lamentovali na tribunách fanoušci. A nenávist začala klíčit…

Osudová neděle aneb Jak běžel čas
17.00: Začíná zápas s Duklou Praha. Už před ním se šušká, že v případě prohry Plíšek skončí.
18.20: Hradec dostává první gól a z hlediště se poprvé ozve Plíšek ven!
18.35: Další dva góly v síti „votroků" a fanouškovský kotel se vydává na „trestný pochod" za domácí lavičku. Co křičí, není složité odhadnout. Plíšek ven!
18.50: Konec. Hradec – Dukla 0:3! Při odchodu do kabin jde Plíšek radši tunelem. Z naštvaného davu létají piva, vlajky a ostrá slova.
19.30: Plíškova poslední tiskovka, kde říká, že o rezignaci neuvažuje, ale zároveň, že ani nemá moc chuť zůstávat.
cca 19.40: Za zavřenými dveřmi kanceláře Richarda Jukla je kouč odvolán.
20.14: Novinářům horkou novinu překvapivě sděluje člen představenstva klubu  Jan Michálek.
20.33: Zaskočený Richard Jukl chvíli mlží, ale pak to potvrdí. Kandidátem je Luboš Prokopec.
20.48: Mladý kouč kráčí do Juklovy úřadovny a nabídku přijímá.